Exotika socialistické gastronomie: Ananas v plechu a čínská restaurace zvaná Čínská restaurace
„Kromě kubánského pomeranče byl nejvýraznějším symbolem exotiky v československé gastronomii od 50. do 80. let ananasový kompot. Už obal plechovky budil dojem, že z ní může tehdejší spotřebitel slyšet volání dálek a tropického světa,“ říká odborník na historii stravování a životního stylu Martin Franc, který minulý týden prováděl Mlsným večírkem Roku exotiky v budově bývalého Federálního shromáždění. Pořádalo ho Centrum pro studium populární kultury.
Málokdo dnes podle France ví, že už v 50. letech byla ve Vodičkově ulici v Praze luxusní čínská restaurace nazvaná Čínská restaurace, ve které až do sovětsko-čínské roztržky vařili kuchaři přímo z Číny. Následně jejich pozici převzal československý personál, který byl proškolen předchozím čínským, takže vysoká úroveň kvality pokrmů zůstala zachována. Restaurace byla tak oblíbená, že bylo nutné si zde místo rezervovat předem a na vychutnání čínských lahůdek strávníci měli jen dvě hodiny, aby neblokovali místo ostatním zájemcům.
Nutno ale říct, že tato luxusní restaurace rozhodně nebyla cenově dostupná všem tehdejším občanům Československa. Punc exkluzivity a luxusu měl také pražský Dům potravin, kde se prodávaly vybrané lahůdky a exotické pochutiny. „Mě samotného překvapilo, když jsem se dočetl, že v Domě potravin se už v první polovině 60. let dalo sehnat avokádo. Nicméně se jednalo asi jen o omezenou a rozhodně ne běžnou zásilku, protože většina lidí tehdy vůbec nevěděla, co avokádo je,“ doplňuje Franc.
Dalším výrazným symbolem exotiky byly banány, výraz „fronta na banány“ je dnes známý i těm, kdo už minulý režim ani nezažili. Zajímavé je, že i když se banány do Československa nedovážely z Kuby, dezerty, které se z tohoto ovoce připravovaly, nesly často názvy jako Havana nebo Kubánský řez. „Kuba totiž byla symbolem exotiky, ale takové té blízké a pro režim přátelské.“
Proč se na rozdíl od čínské kuchyně za minulého režimu neprosadila kuchyně indická? A na čem všem jste si mohli smlsnout ve vyhlášené Čínské restauraci? Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
