Experimentální architekty inspirují filmové efekty
V Galerii Jaroslava Fragnera v Praze začal první ročník Bienále experimentální architektury. Experimentální architektura se zabývá využíváním nových technologií nejen v navrhování, ale i v prezentování návrhů staveb. V praxi se ale jedná o realizovatelné projekty, které rozhodně nepatří jen do říše fantazie.
Plavecký stadion pro olympiádu v Londýně od Zahy Hadid nebo Dům umění v rakouském Grazu od Petera Cooka – to jsou asi mediálně nejznámější stavby, které by se daly označit jako experimentální architektura. V českém prostředí tento směr zatím není tak rozšířený. Ke změně by měl přispět mj. právě první ročník Bienále experimentální architektury v Galerii Jaroslava Fragnera. Kurátor Martin Gsandter vysvětluje, jak nápad vznikl:„Po výstavě, kterou jsme tady už jednou na tohle téma měli, jsme si řekli, že by bylo dobré tyhle tendence nějak dál rozvíjet. Zjistili jsme, že u nás něco jako přehlídka experimentální architektury vůbec neexistuje. Přitom by taková akce mohla přinést na českou architektonickou scénu nový pohled.“
Českou experimentální scénu na výstavě zastupují dva ateliéry – Architektura 3 na VŠUP a ateliér Miloše Floriána na ČVUT. Sám Florián s označením experimentální architektura ale nesouhlasí:„Musím se přiznat, že ten název nemám rád, protože si myslím, že je to úplně reálná architektura. Myslím si, že by se to mělo jmenovat spíš Bienále současné architektury, protože to je vše postaveno na reálných procesech navrhování a plánování a taky na reálných technologiích. Jenom to má jiný design, než na jaký je zvyklá většina veřejnosti.“
Zatímco v Rakousku, které na bienále reprezentují vysoké školy z Vídně a z Innsbrucku, už je experimentálních realizací poměrně dost, u nás jsme na tom jinak. „V České republice podle mě experimentální architektura není a troufám si říct, že asi bude ještě dlouho trvat, než se u nás podaří postavit nějaký odvážnější návrh, který by třeba mohl být konkurenceschopný v zahraničí. U nás architektura vychází hlavně z jednoho principu a tím je recyklace funkcionalismu,“ říká Miloš Florián.
I když každý z modelů na výstavě je jiný a využívá jiné postupy a stavební technologie, všechny mají společné to, že se jejich tvůrci inspirují i v oborech a vědních disciplínách, které jsou architektuře zdánlivě vzdálené. Mezi inspirační zdroje vystavených návrhů patří například přírodní jevy nebo hollywoodské efekty. Bienále experimentální architektury probíhá do 26. května a mj. na něm uvidíte i několik projektů od studentů architektonické hvězdy Zahy Hadid.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.







