FLASHBACK: Polyrhythm – japonský singl, který ovlivnil celosvětový pop

14. září 2017

Přesně před deseti lety – 12. září 2007 – vyšel na labelu Tokuma singl Polyrhythm japonské dívčí trojice Perfume. Skladba produkovaná jejich dvorním producentem Jasutakou Nakatou výrazně ovlivnila nejen celkové směřování japonského popu, ale i zbytek světa: mezi fanoušky najdeme Passion Pit, Zedda, Charli XCX, Grimes, OK Go nebo rovnou celé uskupení producentů jako PC Music nebo Manicure Records. Příběh skladby je fascinující a nabízí happy end, o kterém by se nesnilo ani některým americkým filmům.

Trio Perfume, složené ze zpěvaček s přezdívkami A-čan, Kašijuka a Nočči, nebylo v roce 2006 v úplně dobré formě. Jejich první singly se dostaly maximálně na hranici první padesátky japonské hitparády Oricon a debutové album si nevedlo o moc lépe. Z videoblogů, které tehdy členky točily, bylo zjevné, že byly těsně před ukončením fungování skupiny. Zpětně to potvrdily až v sérii rozhovorů, které poskytly v období kolem vydání jejich třetí desky Triangle roku 2009. Jejich management Amuse, Inc., se tou dobou zbavoval v podstatě všech neúspěšných hudebních uskupení a Perfume hrozilo to samé – jediné, co je zachránilo, byla jejich odlišnost. Perfume o sobě tvrdily, že jsou takzvaná „techno-popová jednotka“. Jejich management je sice prodával jako tradiční „idol“ skupinu podobnou AKB48, robotický styling, choreografie inspirovaná pózami modelek z módních časopisů, výrazně elektroničtější zvuk jejich hudby a sofistikovanější texty zasazené do futuristického světa budoucnosti Perfume ale výrazně odlišovaly od čehokoli, co bylo v tu chvíli na scéně.

Pomyslným posledním pokusem velkého labelu byl singl Chocolate Disco, který vyšel na Valentýna v roce 2007. Skladby si všimnula populární hudebnice Kimura Kaela, která ji velmi často pouštěla ve své rádiové show. Singl sice ve své době rekordní prodeje nelámal, ale mezi japonskou mládeží je už dnes považován díky své tematice za „valentýnskou klasiku“. Výrazná byla i změna soundu obou skladeb, které se na singlu objevily. Může za to paradoxně fakt, že producent Jasutaka Nakata nešťastně ztratil data na rozbitém harddisku, což ho donutilo přejít na nový počítač, se kterým začal používat nové a mnohem lépe znějící programy. Robotické beaty a hlasy, které podléhaly silným efektům vocoderu, zněly čistěji a použití akustické kytary elektronický zvuk příjemně osvěžilo. Po větším ohlasu s Chocolate Disco pak přišel zásadní zlom. Další singl, Polyrhythm, se měl stát součástí reklamy recyklační kampaně japonské televize NHK.

Polyrhythm je na poli nejen japonského popu poměrně zajímavým experimentem. Narušuje tradiční strukturu „sloka-refrén“ a v druhé části tzv. bridge využívá, jak už napovídá název písně, polyrytmiku. Vyjeví se tak kombinace pětiosminového, šestiosminového, čtyřčtvrťového a třípůlového taktu. Není divu, že vydavatelství Tokuma původně požádalo Jasutaka Nakatu, aby tuto pasáž ze skladby vyňal. Narušená popová struktura, houseové beaty a vokály naprosto zbavené emocí v kontrastu k akustickým dechovým sekcím skladbu kompletně odlišovaly od všeho, co v té době bylo v japonských rádiích, kterým dominovaly kytarové hity Ayaky nebo balady Kumi Kody. Nakonec se Tokuma s Nakatou dohodli, že část zůstane, jen zmizí z takzvané „extra short“ verze.

Skladba zaznamenala v Japonsku zcela nečekaný úspěch. Singl se dostal na čtvrté místo denní hitparády Oricon a dosud je nejznámější skladbou Perfume a Nakatovy tvorby. Z trojice mladých dívek se stal fenomén a zájem o ně získala v podstatě všechna japonská média. V ten samý rok se jako vůbec první „idol kapela“ objevila na hlavním pódiu festivalu Summer Sonic. Úspěch nepolevil ani s dalšími singly a jejich druhé album GAME, které je dosud nejlepší deskou celé „nové vlny techno-popu“, získalo od naprosté většiny hudební kritiky velmi vysoká hodnocení.

Dozvuky Polyrhythmu

Skladbu předělaly nejen japonské orchestry, ale i například bývalý kytarista heavymetalové kapely Megadeth Marty Friedman. Výrazné bylo i zařazení písničky do filmu Auta 2 (2011) studia Pixar. Režisér filmu John Lasseter tehdy řekl: „Moment, kdy jsem Polyrhythm slyšel poprvé, byl, jako kdybych se právě do někoho zamiloval.“

Úspěch nevystřelil na výsluní japonského popu jen trio Perfume, ale i jejich producenta. Jasutaka Nakata byl v té době spjatý spíše s hudebním žánrem šibuja-kei, který převedl do hudby módní vlnu z tokijské čtvrti Šibuja a mísil bossa novu a indie rock s hiphopovými beaty. Stál za labelem Contemode a byl součástí dua capsule, které však na několika posledních deskách původně akustický zvuk čím dál víc opouštělo a od roku 2007 začalo směřovat do klubů, kde i skončilo. Capsule v současnosti vystupují především tam nebo na velkých EDM festivalech.

V rozmezí několika dalších let po vydání Polyrhythmu si Nakatu začaly najímat labely jako předního producenta pro velké popové zpěvačky (Ami Suzuki), modelky/zpěvačky (Kyary Pamyu Pamyu), ale i zajímavé nezávislejší hudebnice (MEG). Hutné používání vocoderu mu zjednodušovalo práci i s méně schopnými vokalistkami a do rovných beatů začal lidské hlasy používat, skoro jako by se jednalo jen o další syntezátory. Až v posledních letech začal Nakata svůj producentský rukopis posouvat a opouštět využívání různých způsobů syntézy hlasu.

Restart techno-popu

V roce 2008 Perfume vydaly svůj komerčně nejúspěšnější singl Love the World, díky kterému se staly historicky prvním techno-popovým hudebním uskupením, které pokořilo úplný vrchol hitparády Oricon. Nejblíž tomu předtím byli legendární Yellow Magic Orchestra se skladbou Kimi ni, Mune Kyun v roce 1983. Stejně jako YMO inspirovali Duran Duran a mnoho dalších, Perfume v dalších letech inspirovaly mnoho zahraničních umělců a restartovaly vliv techno-popového žánru.

V letech 2008 až 2011 odstartovala v Japonsku druhá vlna techno-popu. Aira Micuki, Saori@destiny a 80_pan, produkované Óniši Terukadem, ale i immi, Mizca nebo SAWA zaplavovaly rádia singly, které se vezly na vlně úspěchu zvuku, jenž Nakata s Perfume představili předtím širšímu publiku. Stejně rychle jako vlna nastoupila, tak i odezněla. Většina hudebnic začala bojovat se svým labelem, postupně ukončila svou kariéru nebo se stáhla do pozadí. Dosud budí zájem japonského publika už v podstatě jen Nakatovy producentské počiny. Důležité je však říct, že tato vlna inspirovala mnohé nastupující japonské hudebníky jako producenta Tofubeatse, který dokonce s immi a Nakatou spolupracoval, Suiyoubi no Campanella nebo duo AMIAYA.

Vliv se přesunul do zahraničí

Zatímco vliv techno-popu už v Japonsku rokem 2013 pomalu mizel, ve světě právě začínal nabírat na síle. V Londýně usazený producent Sophie a s ním spojená parta producentů z PC Music – Danny L Harle a A. G. Cook – zvuk revidovali, posunuli více do klubového prostředí a obohatili o nové myšlenky, které se mnohdy zaobírají fetišizací produktů, internetovými avatary a celkovou absurditou moderního světa. Vocodery, hyper-elektronický sound a pro mnohé lidi až nepříjemně vysoké vokály však ve skladbách zůstávají stále.

Dozvuky prvních alb Perfume můžeme dále slyšet velmi zřetelně na deskách Charli XCX nebo na albu Art Angels od Grimes, jak připomíná ve své tehdejší recenzi i Karel Veselý. Doslovně se pak k techno-popu hlásí i v Kanadě usazený elektronický label Manicure Records. Ti na jednom ze svých setů zremixovali pět písní tria Perfume. Celý set potom navíc vtipně pojmenovali Kawajučina lítost, podle čtvrté členky, která však uskupení opustila ještě před nahráním prvního singlu v roce 2003.

Mnoho lidí, které techno-pop a zejména pak hudba Jasutaky Nakaty inspirovala, s různými interprety v dalších letech přímo spolupracovalo. Perfume se objevily v klipu OK GO, což následně vyústilo v obrácenou hostovačku OK GO v klipu Perfume a pokračovalo společnou kolaborací na singlu I Don’t Understand You, Sophie nebo Yelle nahráli track s Kyary Pamyu Pamyu a žádost o oficiální remix skladeb vyslyšel Jasutaka Nakata například od Passion Pit, Madeona, Zedda, Portera Robinsona nebo Kylie Minogue. Deset let po Polyrhythm je Nakata možná nejdůležitějším japonským hudebníkem operujícím v krajinách elektronického popu.

Co dělají Perfume a Nakata teď?

Budoucnost vypadá pro Jasutaku Nakatu a Perfume i po deseti letech od vydání Polyrhythmu příznivě. Nakata nedávno představil hymnu pro celosvětovou franšízu EDM festivalů Ultra – Love Don’t Lie – a také vlastní singl Crazy Crazy s Charli XCX a Kyary Pamyu Pamyu, který svým svěžím uchopením šibuja-kei zvuku zaujal všechny zahraniční hudební servery včetně Pitchforku a Stereogumu. Dál navíc pokračuje ve své práci hudebního skladatele a producenta.

Produkoval samozřejmě i nový singl Perfume If You Wanna, který teď okupuje druhé místo týdenní singlové hitparády Oricon. Nejsilnější období (nejen kvalitou, ale i prodejem) této trojice je sice v Japonsku už za nimi, v současnosti se ale snaží zaměřit především na světové trhy. Jestli má někdo z japonských umělců šanci zaujmout, jsou to bezesporu právě ony.

autor: Šimon Holý
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.