Foglar se vrací v novém komiksu o Vontech Rváčov. Inspiraci našli autoři v urban legends i vlastním dětství

4. leden 2021

Obnovovat fenomén Foglarových Rychlých šípů se od sametové revoluce stalo tradicí přicházející s pravidelností Vánoc. Po žádaných reedicích, souborných vydáních, ale i teoretických studiích začali noví autoři s rozšiřováním samotného univerza. Posledním a zatím asi nejambicióznějším příspěvkem je komiks Rváčov výtvarníka Richarda Fischera a scenáristy Džiana Babana, jehož první díl vyšel v závěru roku. Ten se nevěnuje partě Mirka Dušína, ale mnohem nesourodějšímu hnutí Vontů.

Žlutý špendlík, ježek v kleci a uličky tajemných Stínadel jsou v různých variacích už roky loženými motivy domácí dobrodružné literatury pro mládež. Jakkoliv skautský vedoucí a plodný spisovatel Jaroslav Foglar napsal mnohem více románů a komiksových scénářů, právě jeho stínadelská trilogie se zdá být nejživotnější.

Dovyprávět to, co slavný Jestřáb nestihl, a osvětlit osud a především smrt Jana Tleskače se sice pokoušelo několik uctivých epigonů (nejdůsledněji Jaroslav Velinský), touto cestou se ale zkušený scenárista Baban rozhodl nevydat a vytvořil vlastní zápletku odehrávající se v době pro Rychlé šípy temné – během normalizace, kdy on sám dospíval.

Komiks Rváčov

Po převratu v roce 1948 komunisté ustanovili vlastní mládežnickou organizaci Pionýr a sdružování pod vlajkou skautingu bylo na téměř 40 let zakázáno. Kult hrdinů pražských ulic však neumřel ani se zákazem publikování, který kromě krátkého uvolnění v 60. letech trval až do listopadové revoluce.

Jestliže klubovny, tábory a uniformy nebyly během totality možné coby relikt první republiky, pak scházení se v zákoutích oprýskaných ulic se stalo každodenní realitou dospívajících v komunistickém Československu, kterou šlo jen těžko potírat. Právě z tohoto jednoduchého předpokladu vyšel možná Baban, když se namísto na kladné a organizované hrdiny z party Rychlých šípů rozhodl soustředit na nesourodé Vonty, u kterých „levá ruka nikdy nevěděla, co dělá pravá“.

Ti jsou ústředními hrdiny Rváčova, který mísí fakta z Foglarova života, městské legendy a fiktivní příběh pomsty za jednu nenaplněnou lásku. Vyprávění střídá hned několik časových rovin od 50. let přes 80. léta až po současnost (pro snadnější orientaci čtenáře jsou letopočty vždy uvedeny v úvodu kapitoly). Navíc Baban nejenže zcela mění perspektivu, na kterou je foglarovský čtenář zvyklý, ale zajímavě prokresluje vontovské hnutí.

Vypravěčem je smolař Migrén, kterého Vontové přiberou ze špatného svědomí, opravdovým vůdcem Vontů nezávislý Šídlo, kolaborantem, který se snaží Vonty organizovat u deskových her, Krušina a odvážnou dívkou mezi nimi Marie, do které se zakouká milý Bob. Jednoduše proto, že se jedná o první díl, se tu především představují postavy a rozehrává více epizodních zápletek. Některé dojdou částečného rozluštění už v prvním díle (ze dvou zamýšlených), ale jiné zůstávají nadále zahaleny tajemstvím.

Množství informací, které je nucen čtenář pro pochopení vstřebat, potvrzuje Babanův mnohovrstevnatý styl, který se nikdy nesoustředí jedním směrem, doposud jej ale vždy bylo těžké rozlišit od jeho věrného spolupracovníka Vojtěcha Maška. S ním vytvořil úspěšnou komiksovou satiru Ve stínu šumavských hvozdů, povýšil tuctovou pověst o založení města Trutnova Drak nikdy nespí na svébytný fantasy komiks i vytvořil originální sérii Monstrkabaret Freda Brunolda.

Obálka komiksu Rváčov

Naopak pro výtvarníka Fischera (autora pravidelného stripu v kulturním magazínu UNI) je to první vydaná komiksová kniha. Na svých webových stránkách uvádí, že pracuje kolážovým stylem od jednoduché skici tužkou, kterou vyplňuje nejrůznějšími skalpelem nařezanými papíry a nakonec prokresluje do detailu tušovými fixy. Pokud takto postupoval i v případě Rváčova, pak klobouk dolů. Jeho styl je každopádně velice dynamický a vytváří podmanivou atmosféru, jen jednotlivé postavy jsou občas kvůli intenzivnímu šrafování ne zcela snadno rozpoznatelné.

Dohromady ale nové tvůrčí duo na domácí komiksové scéně vytvořilo velmi zdařilý první díl, prozrazující, že ambice mají mnohem širší – postihnout frustraci teenagerů 80. let, kteří intuitivně toužili po svobodě.

Jak se podařilo Richardu Fischerovi a Džianu Babanovi obohatit foglarovské univerzum? Poslechněte si celou recenzi nového komiksu Rváčov.

autor: Kateřina Čopjaková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.