Fotografka Prášilová vyhrála prestižní Hasselblad Masters Award

Porucha pozornosti může podle výsledků studie snižovat schopnost jedinců ve stáří kompenzovat následky poklesu kognitivních funkcí, neurodegenerace nebo třeba prokrvení mozku. Výsledky tak naznačují, že statisticky je riziko rozvoje demence nebo i Alzheimerovy choroby až třikrát větší právě u lidí, kterým bylo v dospělosti diagnostikováno ADHD.

Výzkum probíhal od roku 2003 do roku 2020 a vědci během něj studovali zdravotní záznamy neziskové organizace pro zdraví Meuhedet Healthcare Services v Izraeli. Bylo do ní zahrnuto 109 218 osob, jejichž průměrný věk byl okolo 57,7 let. Během studie bylo u 730 osob diagnostikováno ADHD, přičemž u 13 % z nich se následně rozvinula také demence. Naopak těm, kterým ADHD diagnostikováno nebylo, se demence následně projevila jen ze 7 %.

Podle výsledků by ale na možný rozvoj nebo naopak potlačení demence mohly mít vliv také léky, které se používají právě k léčbě ADHD. Mezi ně patří třeba methylfenidát, což je stimulant, který zvyšuje aktivitu v oblastech mozku, které pomáhají řídit pozornost a chování. Pozitivní vliv by mohl mít i lisdexamfetamin, který zlepšuje koncentraci.

Autoři studie ale dodávají, že z výzkumu zatím vyplývá souvislost obou diagnóz pouze statisticky. Pro odhalení konkrétních příčin bude potřeba provézt další klinické studie.

Zatímco průměrný Japonec váží kolem 70 kilogramů, u zápasníků tradičního japonského umění sumó je to zhruba 120 kilogramů, píše deník The Guardian. Celkovou hmotnost sumistů aerolinky odhadly na víc než 27 tun. S takovou extra váhou by letadlo nemělo dost paliva na asi 2hodinový let.

Zápasníci měli letět Boeingem 737-800 z Tokia na ostrov Amami Ošima, kde se účastnili soutěže. Řešením mohlo být vyslání většího letadla většími nádržemi. To ale znemožňují rozměry ostrovního letiště, jehož přistávací dráha je stavěná pouze na menší stroje. Aerolinky tak pro 27 zápasníků přidaly další letadlo.

„Je to velmi neobvyklé, že bychom museli zajišťovat speciální let kvůli hmotnostním omezením na tomto letounu,“ uvedl mluvčí Japan Airlines. V neděli po skončení turnaje už byli přepravci na cestu zápasníků připraveni a vypravili pro ně znovu zvláštní let.

Zápasníci sumó se kvůli svým obtížím při cestování nedostali na stránky japonských novin poprvé. V roce 2014 se rychle šířila fotografie objemných zápasníků namačkaných v malém letadle. Zápasníci z tokijského klubu Hakkaku pak sami zveřejnili podobnou fotku ze své cesty autobusem na soustředění.

Názory byly mezi pěti členy soudního senátu rozporuplné. Vznikly hned 4 samostatné rozsudky. Svazky lidí stejného pohlaví podpořili dva soudci, většinový verdikt ale rozhodl v jejich neprospěch, píše agentura Reuters.

Předkladatelé petice za zrovnoprávnění u soudu bojovali za pozměnění indického zvláštního zákona o manželství, který umožňuje uzavírat občanské svazky mezi páry různých náboženství. Argumentovali, že by se měl rozšířit i na páry stejného pohlaví. Předseda indického nejvyššího soudu D. Y. Chandrachud ale rozhodl, že změna zákonů náleží zákonodárcům a ne soudům.

Ve svém rozhodnutí však Chandrachud zdůraznil, že LGBTQ+ lidé by měli mít právo vybrat si svého partnera a neměli by být zákonem diskriminováni. „Homosexualita nebo queerness není městský koncept omezený na vyšší vrstvy společnosti,“ řekl soudce, čímž narážel na výroky indické vlády.

Ta se proti zrovnoprávnění queer manželství postavila a argumenty označila za „měšťácké elitářské názory“. Svazky jiné než heterosexuální podle ní nejsou „srovnatelné s indickým pojetím rodiny –⁠ manžel, manželka a děti“.

Indický nejvyšší soud se postavil za práva LGBTQ+ v roce 2018 – rozhodl tehdy, že homosexuální styk mezi dospělými již nebude považován za trestný čin. Předtím za něj hrozilo až 10 let vězení.

V Londýně zpěvačka startuje své odložené světové turné Celebration. V neděli se ale na pódium dostala až ve 21 hodin, fanoušky tak na sebe nechala čekat déle než hodinu od ohlášeného začátku. Koncert skončil náhle a nezazněly tak 4 písně –⁠ mezi nimi třeba i hity Like a Virgin nebo Bit** I'm Madonna, píše The Sun. 

Vystoupení bylo kratší nejspíš právě kvůli překročení povolené doby. Tu stanovil provozovatel arény AEG společně s londýnským dopravním podnikem na 23. hodinu, pro neděli ale platí kratší čas 22:30. Tisícovkám návštěvníků by totiž v pozdějších hodinách hrozilo zmeškání posledního metra domů.

Pokuty jsou stanovené na 10 tisíc liber za každou přetaženou minutu. Zpěvačka by tak mohla celkem zaplatit až 300 tisíc liber, to je asi 8 a půl milionu korun. Greenwichská radnice však uvedla, že noční klid porušen nebyl. Madonna samotná do vydání článku věc neokomentovala.

Na sociálních sítích si fanoušci Madonninu show chválí. Některé návštěvníky nedělního koncertu ale dřívější konec rozčílil, jeden třeba napsal: „@Madonno prosím, začni příští dva koncerty v @TheO2 o něco dříve! Zkrácenou show okrádáš své věrné fanoušky! Všichni víme, že ráda porušuješ pravidla, takže pokud přetáhneš, poruš pravidla a zaplať pokutu!“. Lístky na show stály v přepočtu i víc než 30 tisíc korun.

Není to poprvé, co se Madonně podobná věc stala. V Londýně přetáhla povolený čas už před 3 lety. Tehdy londýnské Palladium její show ukončilo taky dřív. Popové superstar zhasla světla, protože přetáhla noční klid stanovený rovněž na 23. hodinu.

Společnost Google vyzývá uživatele, aby si místo běžného hesla nastavili přístupové klíče pro odemykání účtů a zařízení pomocí otisku prstu, skenu obličeje nebo PIN čísla. Google představil přístupové klíče letos v květnu, na svém blogu napsal, že běžná hesla v budoucnu nebudou vůbec potřeba.

„Budeme i nadále podporovat průmysl, aby přešel na přístupové klíče –⁠ hesla se tak stanou raritou a nakonec zastaralými,“ napsal Google. Technologický gigant výzvu směrem k uživatelům odůvodnil tím, že s přístupovými klíči si uživatelé nemusí hesla pamatovat . Podle společnosti je přihlášení pomocí klíče rychlejší a nabízí větší bezpečnost.

Google bude i nadále podporovat běžná hesla. Pokud uživatelé chtějí, přístupovým klíčům se budou moci úplně vyhnout. Klíče už teď používají, jako alternativu hesel, aplikace typu YouTube, Uber nebo eBay. Přidat by se k nim mohla podle svého blogu také chatovací platforma WhatsApp.

Aliance FIDO, bezpečnostní konsorcium, které je tvořeno členy technologických firem, už dříve vyvinula standardy pro přístupové klíče. Společnosti Microsoft, Apple a Google od té doby pracují na tom, aby se přístupové klíče staly běžným způsobem přihlášení.

Nový výzkum zjistil, že rostoucí popularita těžkých SUV v Anglii znamená, že auto s konvenčním motorem zakoupené v roce 2013 bude mít v průměru nižší emise uhlíku než to, které si dnes koupíte nové. Studie skupiny pro klimatickou kampaň Possible uvedla, že existuje silná korelace mezi příjmem a vlastnictvím velkého SUV. Skupina proto navrhuje, aby řidič platil daň za emise vozidla na základě velikosti.

Údaje o vlastnictví vozidel v celé Anglii ukázaly, že domácnosti v horních 20 % příjmové skupině mají o 81 % vyšší pravděpodobnost, že budou vlastnit auto s vysokými emisemi než vlastníci vozidel v ostatních 80 %. Skupina s nejvyššími 20 % příjmů najezdí ročně třikrát více kilometrů než skupina s nejnižšími příjmy. Studie zjistila, že uhlíkový dopad řidičských návyků nejbohatších lidí poškodil klima více, než ti z nejchudších.

Zpráva se blíže zabývala také londýnskou Kensington & Chelsea –⁠ nejbohatší čtvrtí Spojeného království, která se někdy označuje jako „hlavní město SUV“. Ze studie vyplývá, že dokonce i v rámci městské části jsou auta s nejvyššími emisemi CO2 nejrozšířenější v místech s poštovním směrovacím číslem, kde mají obyvatelé podle dat nejvyšší příjmy.

12Vědci zkoumají také starověké mikrobiální DNA. Skvělým místem pro její hledání je zubní plak, který je tvořený z bakterií. Díky sekvenování dentální DNA jsou vědci schopni určit, jakými infekčními nemocemi člověk trpěl, když zemřel. V budoucnu by tato technologie mohla napovědět, jak řešit prevenci nepřenosných nemocí, jako jsou srdeční choroby, cukrovka, revmatoidní artritida a Alzheimerova choroba.

„Existují studie sahající po desetiletích, které ukazují, jak souvisí zdraví úst a ústní mikrobiom s těmito stavy,“ říká Abigail Gancz, biologická antropoložka z Pennsylvania State University.

Například v zemi na území dnešního Mexika došlo v 16. století k náhlému a dramatickému poklesu populace. Nemoc se rozšířila poté, co Evropané dobyli území a v důsledku toho zemřely miliony původních obyvatel. Donedávna si vědci mysleli, že si tuto nemoc přivezli lidé z Evropy.

Teď ale vědci získali starověkou virovou DNA ze zubů obětí epidemie, které byly pohřbeny pod nemocnicí a kaplí z koloniální éry v Novém Mexiku. I z takto staré DNA byli schopni zjistit, že oběti byly infikovány virem hepatitidy B a lidským parvovirem B19. Vir, který v 16. století ohrožoval původní obyvatele Mexika, je tak podle vědců pochází spíše z Afriky než z Evropy.

Česko patří v plýtvání potravinami v domácnostech mezi úspěšnější státy Evropské unie. Téměř 80 % Čechů neplýtvá vůbec nebo pouze do 5 % procent z obstaraných potravin. I přesto ročně průměrný Čech vyhodí 37,4 kilogramu jídla, na sídlištích dokonce přes 53 kilogramů. To vyplývá z dřívějšího výzkumu Mendelovy univerzity. O novém projektu informuje na svém webu. Do roku 2030 se Česko zavázalo svůj objem potravinového odpadu snížit o polovinu. Odborníci chtějí zjistit hlavní faktory, které mají vliv na plýtvání potravinami u generace Z, odhalit jejich motivaci ke změně a naučit je, jak své chování změnit.

Jednou z metod, jak zjistit množství a strukturu vyhozených potravin, bude rozbor směsného komunálního odpadu v černých kontejnerech u vysokoškolských kolejí, uvedla prorektorka fakulty Lea Kubíčková, která se na projektu podílí. „Oslovení respondenti budou vyplňovat kromě jiných výzkumných otázek také množství vyhozených potravin podle námi sledované struktury,“ vysvětlila řešitelka projektu Veronika Antošová. Pro zahrnutí mladých, kteří na kolejích nebydlí, výzkumníci využijí anonymní dotazníková a deníková šetření. Na základě výsledků pak vyhodnotí, jakými potravinami mladí plýtvají nejvíce.

V druhém roce spustí výzkumníci komunikační kampaň, ve třetím roce budou zjišťovat efekt své intervence –⁠ zda je nutné mladým lidem vysvětlovat problematiku dlouhodobě, nebo je účinná i po krátkodobém působení. „Vznikne také komunikační materiál, který má sloužit k úpravě vzorců chování směrem k udržitelné spotřebě,“ dodává výzkumnice Lucie Veselá.

Podle studie zveřejněné tento týden v časopise Antiquity našli vědci z Britského muzea King's College London pomocí neinvazivní zobrazovací techniky stopy barev na 11 ze 17 soch, které jsou v muzeu vystaveny. „Barva na archeologických nálezech často nevydrží,“ uvedl hlavní autor studie Giovanni Verri. „Zejména v případech, jako jsou sochy z Parthenonu. Jsou z let 447 –⁠ 438 př. n. l. a byly neustále vystaveny působení okolního prostředí,“ dodává konzervátor. Je podle něj také možné, že při restaurátorských zákrocích byly drobné stopy barev, které vypadly jako špína, neúmyslně odstraněny.

Techniku použitou k objevení barvy vytvořil Verri v roce 2007. „Tento proces využívá infračervené světlo, které dokáže najít mikroskopické stopy barvy pro běžné oko neviditelné,“ vysvětluje autor studie. Osvětlením soch červeným světlem pigment známý jako "egyptská modř" světlo absorbuje a na kameře se objeví jako zářící bílá.“ Pigment „egyptská modř" byl ve své době oblíbený,podle Královské chemické společnosti se vyráběl z vápníku, mědi a křemíku. Zářivě modrá barva byla vysoce ceněna a běžně se šetřila pro královské rodiny nebo vyobrazení bohů a bohyň.

„Je to důležitý objev, protože zpochybňuje tradiční západní představu, že klasické umění byl jen obyčejný bílý mramor,“ zdůrazňuje konzervátor. „Ukazuje, jak důležitá byla pro starořecké umělce barva. Tato zjištění nám pomáhají pochopit tvůrčí proces, který stál za vznikem Parthenonu a jeho soch." Studie poukazuje také na dřívější případy, kdy byly nalezeny barvy na řeckých sochách. Například v Muzeu Akropole v Aténách v roce 2008 objevili konzervátoři na vlysu jezdecké sochy nazelenalý pigment.