Srdcař, kuchař, tvrdý kritik i milý chlápek. Rozloučení Špíny se Stevem Albinim

17. květen 2024

Steve Albini, hudebník a neúnavný hledač toho správného radikálního zvuku, který nesnášel označení „producent“, zemřel nečekaně 7. května v 61 letech. Kolektiv Špíny, který má jeho sound také zažraný více či méně pod kůží, byl nenadálou situací překvapen asi stejně, jako zbytek hudebního světa. Zareagovat se na to dalo jediným způsobem – natočit vzpomínkový díl.

Jak je ve Špíně zvykem, žádné vzpomínání neprobíhá úplně podle šablony. Z tisícovky desek, na nichž je do nějaké míry slyšitelná Albiniho práce, se jich dal vybrat jen zlomek. Ten nekopíruje memoriálové žebříčky, kterých je v těchto dnech na internetech plno, ale spíše sleduje osobní rovinu.

Čtěte také

Nejdřevnější Big Black, první deska Slint a Mclusky se střídají s Dirty Three, Low nebo Om, protože trademarkem Albiniho studia Electrical Audio nebyl nutně jen nezkrocený hum basy, bouřkové bicí a řezající kytary, ale třebas také citlivá práce s tichem a dynamikou skladby. Samozřejmě, nebylo možné opomenout Jesus Lizard, Zeni Geva ani Breeders, zástupce mají ale i polozapomenuté kapely jako Poster Children.

Stranou nezůstane ani Stevovo typicky chytré, leč nelítostné dissování kapel (ale také pozdější pokornější sebereflexe) a naopak téměř bez výjimky entuziastické, příběhovým stylem psané recepty, plné náhlých inspirací a improvizace.

Zkusili byste si doma udělat spíš Albiniho skořicové fluffy coffee nebo nadýchaný chléb s bulharským jogurtem? Jsou Pixies průměrná a Smashing Pumpkins dokonce vyloženě špatná kapela? Vzala by si redakce na sebe tričko Breeders? Poslechněte si celou Špínu!

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.