Šéfkuchaři jsou nové rockové hvězdy a naopak. Co vám naservíruje rapper Action Bronson nebo Steve Albini?
Hudebníci si musí nějak krátit čas. Jste s kapelou na turné v cizím městě, zvukovka je ve dvě odpoledne, ale koncert začíná až v devět večer. Jak zabít čas? Navštívit víc než jednu galerii za den je otrava a jíst se musí. A ne vždycky nachystá promotér do backstage důstojnou večeři. Za léta na pódiu tak nasbíráte mnoho hráčských zkušeností, ale taky ochutnáte spoustu rozdílného jídla, a pokud cestujete daleko, poznáte různé světové kuchyně. Proto není cesta z koncertu do kuchyně tak dlouhá.
Jonathan Gold na to šel tak trochu z druhé strany. Dlouhá léta stával se zápisníkem pod pódiem, naslouchal zvukům, sledoval ruch v publiku, dokumentoval, jak se posluchači sdružují v hudebních kmenech podle vkusu a jak používají hudbu k vyjádření politických názorů. Vystudoval muzikologii a v osmdesátých a devadesátých letech se živil jako hudební kritik, psal pro časopis Spin a byl to právě on, kdo dostal na obálku slavného časopisu The Rolling Stone rappery Dr. Dre nebo Snoop Dogga. Nyní je z něj přední kritik jídla, dělí lidi a kultury podle chuti, ne hudby, a v roce 2007 se stal prvním novinářem, který dostal Pulitzerovu cenu za psaní o jídle. Jednu vášeň u Golda vystřídala druhá, ke změně oboru ho také údajně přiměla nemilá zkušenost, když musel v druhé polovině devadesátých let v jednom roce dělat třikrát rozhovor s tehdejší vycházející popovou star Britney Spears.
„S hudbou má jídlo mnoho společného – když si to tak uvědomuji, spousta dnes úspěšných kritiků jídla začínala s hudbu. Popisujete něco naprosto abstraktního, pokoušíte se přiblížit kytarové sólo někomu, kdo nikdy předtím žádné neslyšel. Stejně tak musíte přiblížit koláč někomu, kdo ho neochutnal,“ popisoval Gold zapáleně před lety v rozhovoru pro týdeník Respekt. A připomněl také, že o šéfkuchařích se dnes píše jako o nových rockových hvězdách, stačí nahlédnout do článků v denících jako The Washington Post nebo The New York Times.
„Buď si můžete píchat heroin, nebo vyrazíte na obhlídku místních restaurací,“ poznamenal Gold o životě na turné. Tvrzení nepochybně posvětí i frontman skotských Franz Ferdinand Alex Kapranos, autor knihy Sound Bites, kde líčí, co s kapelou ochutnal na turné. A také nejedna hardcoreová kapela před příjezdem do cizího města pečlivě vyrešeršuje místní veganské restaurace.
Přestože Stevea Albiniho vychoval americký hudební underground 80. let, kde byl boj za práva zvířat stejně jako válka proti hudebnímu byznysu velkým tématem, není veganem a rád si pochutná na krvavém steaku. Albiniho speciální gazpacho, domácí noky, šafránové bramborové palačinky s kešu oříšky nebo vepřové rilletes začínají získávat stejný věhlas jako alba Albiniho kapel Big Black, Shellac nebo desky The Pixies a Nirvany, které produkoval. Stejně jako nenávidí, když se mu říká producent (preferuje označení zvukový inženýr), nesnáší slovo „foodie“. „Protože to slovo je roztomilé, stejně jako všechny další zdrobněliny spojené s jídlem – foodie a veggie. Jím a vařím jídlo, nedělám z toho fetiš,“ vysvětloval Albini v rozhovoru pro časopis Bon Apétit.
Vařit začal především pro svou ženu Heather, zkušenosti začal zapisovat na blog Mario Batali Voice, který mu získal renomé na gastronomické scéně. Stránka je pojmenovaná po slavném italsko-americkém kuchaři, jehož hlas Albini imituje, když servíruje jídlo manželce do postele. K pořadům o jídle chová stejnou nechuť jako kdysi k hudebnímu mainstreamu a knižní kuchařku vydat neplánuje, ale už má za sebou první veřejnou lekci vaření. Reportáž z ní v roce 2015 přinesl hudební server Stereogum: „V kuchyni se pohyboval přirozeně, mluvil bystře a s nefalšovaným zápalem o jídle, které připravoval.“ Jinde si ale hudebník neodpustil svůj sarkastický humor a cholerickou smršť: „Smoothie, do p*dele. Prostě jezte. Pokud nemáte zdrátovanou čelist, držte jazyk za zuby a jezte.“
Action Bronson oproti tomu vůbec cholerický není. Americký rapper s albánskými kořeny, který proslul třeba psychedelickým motorkářským klipem Easy Rider, svoji vlastní kuchařskou show na YouTube postavil na dvou základních pilířích pohody – dobrém jídle a marihuaně. Dobré jídlo je přitom nutné dát do uvozovek, hned v prvním díle série lakonicky nazvané Fuck, That’s Delicious totiž divákům servíruje svůj oblíbený milkshake s vanilkou a čokoládou. Nutno dodat, že Action Bronson v pořadu sám nevaří, místo toho se s neskrývaně labužnickým potěšením potlouká po svém hoodu a zve fanoušky do svých oblíbených podniků.
Pořad Fuck, That’s Delicious, ke kterému Action Bronson mimochodem napsal i doprovodnou knihu, často formálně fúzuje s reality show. To je případ hned druhého dílu, v němž rapper obelixovských proporcí vykoupí z vězení svého bratrance a vezme ho na nekonečné foodie turné z Floridy až do Pensylvánie. Právě kvůli těmto momentům a Bronsonovu charismatu je Fuck, That’s Delicious asi nejlepším propojením jídla a rapu. Konkurence samozřejmě není nijak zásadní – kuchařská show Snoop Dogga, ve které permanentně zhulený rapper vyrábí sušenky, není vtipem úplně přeplněná.
Že se hip hop s jídlem dobře rýmuje, je stará známá věc, svoji vlastní internetovou show má třeba i rapper 2 Chainz. Z tučného trůnu krále rapového pojídání ale Action Bronsona asi hned tak někdo nesesadí. Bronson totiž před několika dny oznámil televizní počin. Série originálně pojmenovaná The Untitled Action Bronson Show by měla představit autora aktuální desky Blue Chips 7000 jako kuchaře, zásadní součástí ale opět bude příjemně strávený čas s rapovými kolegy i dalšími hosty, které Action Bronson provede zábavným světem lokálních kuchyní svých oblíbených restaurací. To vše samozřejmě opět za doprovodu nelegálních substancí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.