Francouzské školy budou vzdělávat žáky pomocí 3D tisku klitorisu

03778000.png
03778000.png
3D model byl vytvořen sociálně zdravotnickou výzkumnicí Odile Fillod a může být používán jako učební pomůcka na základních a středních školách již od tohoto září. „Je důležité, aby ženy měly mentální obraz toho, co se děje v jejich těle, když jsou stimulovány. Když plně pochopí a přijmou klíčovou roli klitorisu, mohou odhodit pocity studu nebo vlastní abnormality, když jim samotný vaginální styk nestačí k uspokojení,“ řekla Fillod pro Guardian. Opensource model ilustruje přesnou anatomii klitorisu a pomůže učitelům vysvětlit rozdíly mezi mužským a ženským vzrušením. Žáci se naučí, že klitoris je utvořen ze stejných tkání jako penis, že je rozdělen do mnoha funkčních částí a jediným rozdílem je, že většina ženské erektilní tkáně je vnitřní a často i delší – až osm palců. Ve zkratce – že se tedy nejedná pouze o externí knoflík na rozkoš. „Je stěžejní vědět, že u ženy není ekvivalentem penisu vagina, ale právě klitoris,“ dodává Fillod. „Ženy také mají erekci, když jsou vzrušené, akorát to není vidět, protože jejich orgán slasti není vně, ale uvnitř. Chci tím poukázat na to, že muži a ženy se v podstatě neliší.“Klitoris má více nervových zakončení než kterákoliv jiná část lidského těla a také se jedná o jediný (mužský či ženský) orgán, jehož jedinou funkcí je přinášet potěšení. Mnozí vědci se dokonce domnívají, že orgasmus obecně „vychází z klitorisu“. Orgasmus má také výrazný pozitivní vliv na psychické i fyzické zdraví ženy: uvolňuje do oběhu oxytocin, dopamin a endorfiny, dokáže tišit bolesti (i menstruační) a dlouhodobě pozvedá náladu. Není žádným tajemstvím, že běžná poporodní péče ve Francii zahrnuje rehabilitaci pánevního dna a vaginálního svalstva placenou zdravotní pojišťovnou, kterou může využít každá Francouzka, a to opakovaně. Francie tak má ve své starostlivosti o sexuální zdraví svých občanek další zářez na pažbě.
Spustit audio
  • Skoro všechny transakce na bitcoinových burzách jsou zkreslené, tvrdí Bitwise

    28. březen 2019
    Bitcoin

    Devadesát pět procent transakcí na bitcoinových burzách je falešných, tvrdí společnost Bitwise. Firma provedla analýzu proto, aby mohla v USA založit burzovně obchodovaný fond, který by podléhal Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států amerických. Úřad mimo jiné dohlíží na finanční operace na klasických burzách a vyšetřuje nesrovnalosti. Případné schválení fondu by podle fanoušků kryptoměn rozptýlilo obavy investorů, kteří se obávají manipulací s bitcoinem.

    Komise pro kontrolu cenných papírů už loni nepovolila založení podobného fondu, píše web MIT Technology Review. Regulátor se obával, že by mohlo docházet k podvodům a manipulacím s cenou bitcoinu. Nejnovější zjištění Bitwise nasvědčují, že obavy byly oprávněné. Analytici prověřili 81 burz a došli k závěru, že na více než 70 se obchoduje na základě nepřesných čísel. Jednou z takových technik je wash trading, kdy obchodník kupuje a zároveň prodává stejná aktiva. Celkový denní objem transakcí zmíněných burz činil 6 miliard dolarů, reálných však bylo pouze 273 milionů.
    Společnost chtěla podle ředitele výzkumu Matthewa Hougana ukázat regulátorům, že existuje skutečný bitcoinový trh, ačkoli je zkreslen fiktivními transakcemi. Jak dále popisuje pro deník The Wall Street Journal, data lze ověřit pouze u malého množství bitcoinových burz. Pokud by se fond nakonec schválil, pracoval by právě s těmito burzami, které dohromady tvoří okolo 5 procent trhu s bitcoinem.
    Tématu se před časem věnovalo vysílání Radia Wave. Novými technologiemi se zabývá i komentářová rubrika Ucho.

  • Na části Manhattanu by kvůli zácpám mohlo platit mýto. New York by peníze využil na opravu metra

    28. březen 2019
    Manhattan, New York

    New York by mohl zavést mýto pro osobní a nákladní auta mířící na Manhattan. Mýto by platilo od cípu ostrova, kde se nachází Battery Park, až po 60. ulici, kde začíná Central Park. Pokud se opatření v dubnu schválí, New York se stane prvním městem ve Spojených státech, kde by platilo mýto přímo na území města. Přidal by se tím k Londýnu, Singapuru nebo Stockholmu, kde už podobné systémy fungují.

    Podle listu The New York Times by osobní auta měla platit až 14 dolarů za vjezd do zpoplatněné zóny, nákladní vozy okolo 25 dolarů. Přesná cena se ale stanoví až po případném schválení zákona. Mýto by zároveň mělo řidičům a hlavně místním obyvatelům ulevit, protože se podobně jako v Londýně očekává, že po zavedení klesne automobilová doprava a auta nebudou stát v dlouhých zácpách. Díky nim dosahuje v dolní části Manhattanu průměrná rychlost sedm a půl kilometru za hodinu. Newyorský starosta Bill de Blasio a guvernér státu New York Andrew Cuomo ve společném prohlášení uvedli, že peníze vybrané na poplatcích by rádi použili na zlepšení newyorského metra, vlaků a autobusů. Newyorský dopravní podnik je totiž v držení státu, nepatří městu, jak je to běžné v Česku, a proto se na celé věci musel shodnout starosta s guvernérem. De Blasio návrh na zřízení placené zóny nejprve odmítal. Vadilo mu, že by poškodil chudé obyvatele. Jak ale zjistila newyorská nezisková organizace Community Service Society of New York, mýtné by se dotklo pouze 3 procent dojíždějících Newyorčanů, kteří jsou pod hranicí chudoby. Naopak 61 procent z nich dojíždí za prací veřejnou dopravou, a mohli by tak podle neziskovky profitovat ze spolehlivější hromadné dopravy, do níž by směřovaly peníze z mýta, píše ve svém vyjádření pro web CityLab. Zvláště metro je ve městě ve špatném stavu, nejezdí na čas a situace se dále zhoršuje. Právě to podle bývalého newyorského radního Bruce Schallera pomohlo tomu, aby se politici začali o dopravu zajímat a vrátili se k plánu na mýto, které zvažoval už předchozí starosta Michael Bloomberg.

  • Za dva roky skončí jednorázové plastové nádobí či příbory. Europoslanci odhlasovali jejich zákaz

    28. březen 2019
    Plastové příbory

    Europoslanci ve středu schválili nařízení, které by mělo od roku 2021 zakázat jednorázové plastové příbory a talíře nebo plastová brčka a vatové tyčinky. Směrnice by zároveň měla zakázat plastové nádoby na jídlo, které jsou na jedno použití, a také ty, které jsou vyrobené z expandovaného polystyrenu, mezi něž patří klasické bílé boxy na obědy nebo kelímky na polévky. Zákaz se týká i plastových tyček k balónkům a výrobků z oxo-rozložitelných plastů.

    Unijní státy navíc musí zajistit, aby se PET lahve do roku 2025 vyráběly ze čtvrtiny z recyklovaných materiálů, o pět let později by to už měla být třetina. Zlepšit by se mělo i třídění lahví samotných, do roku 2029 by mělo ve žlutých kontejnerech končit 90 procent všech PET lahví. Na obalech plastových cigaretových filtrů, kelímků nebo vlhčených ubrousků by se mělo objevit upozornění, které by informovalo o dopadech výrobků na životní prostředí, pokud se třeba spláchnou do záchodu nebo pohodí venku. Například vlhčené ubrousky kvůli svým plastovým vláknům způsobují velké potíže v kanálech a čističkách odpadních vod. Jak píše deník The Guardian, Evropané každoročně vyhodí 25 milionů tun plastů, pouze třetina ale skončí ve tříděném odpadu. „Tato legislativa sníží náklady spojené s poškozováním životního prostředí o 22 miliard eur, což je odhad nákladů plastového znečištění v Evropě do roku 2030. Evropa získala legislativní model, za který se může zasazovat na mezinárodní scéně, protože znečištění moří plasty má globální charakter,“ uvedla belgická europoslankyně Frédérique Ries (ALDE). Právě plasty tvoří podle údajů Evropské komise více než 80 procent odpadu, který je v mořích. Podle webu Evropského parlamentu se produkty, které nová směrnice zakazuje nebo omezuje, na tomto odpadu celosvětově podílejí až 70 procenty. Plasty se ve vodě rozkládají velmi pomalu, a proto končí v tělech želv, velryb, tuleňů či měkkýšů. Skrze ně se dostávají i do jídla.

    Přečtěte si taky „Ročně se vyrobí 33 milionů tun plastu, recyklují se jen 3,“ říká Trash Hero Jan Bareš nebo Přes čáru: Plasty zahlcují světová moře. Proč v Česku nezálohujeme PET lahve?.

  • „Oblečte si něco jiného a neprovokujte!“ V Londýně zakázali operní zpěvačce šaty evokující vlajku EU

    27. březen 2019

    Britská operní hvězda Anna Patalong odzpívala jedno ze svých 6 vystoupení v prestižní londýnské Royal Albert Hall ve žlutých šatech s modrou stuhou a s náhrdelníkem hvězd kolem krku. Producent koncertních večerů Raymond Gubbay ji vzápětí požádal, aby v těchto šatech už nevystupovala, zvolila něco důstojnějšího, neboť její róba „vyvolává zbytečné pochybnosti“.

    Na neobvyklý producentský zásah upozornil server BBC. Gubbay podle něj argumentoval tím, že šaty a šperk jasně odkazující k zástavě Evropské unie nemají na slavnostním večeru na téma klasické hudby co dělat. Uvedl taky, že minimálně od jednoho posluchače koncertu už obdržel stížnost. Patalongové manžel Benedict Nelson se ženy hned zastal na sociálních sítích. „Zákaz veřejně vyjádřit svůj názor? Každému, kdo zná historii, to musí znít povědomě,“ napsal.
    Série klasických koncertů Spectacular bývá označována za nejpopulárnější klasickou show ve Velké Británii a koná se už 30 let. V jejím programu zaznívají i vlastenecké písně, jako například Rule, Britannia! Anna Patalong, která se na zbytek představení převlékla do svých tradičních červených šatů, svůj negativní postoj k odchodu země z Evropské unie veřejně vyjádřila už víckrát. Mimo jiné s dalšími stovkami tisíc lidí pochodovala Londýnem a žádala další referendum o vystoupení země z Unie. Manžel Patalongové pak sdílel video, kdy slavná sopranistka zpívá text Rule, Britannnia! na melodii Beethovenovy Ódy na radost, která tvoří základ evropské hymny.

    Podívejte se taky na Naděje a strachy britské módy: S Hilary Alexander o brexitu, návrhářských talentech a královské podpoře módy.

  • Populace ohroženého plameňáka se v Bombaji rozrostla na trojnásobek, je to díky špíně

    27. březen 2019
    Plameňáci v Bombaji

    V šedých, špinavých vodách bombajské průmyslové čtvrti Sewri najdete nedozírné růžové moře spokojených ptáků.

    Počet plameňáku v indické metropoli letos v lednu přesáhl 120 tisíc. To znamená, že se za posledních 40 let ztrojnásobil. Na nezvyklý přírodní jev upozornil deník The Guardian. „Plameňáci začali do Bombaje migrovat v 80. a 90. letech,“ vysvětluje Rahul Khot z Bombay Natural History Society (BNHS), jedné z nejstarších vědeckých institucí v Indii. „Podle záznamů se jejich počet v jedné sezóně pohyboval mezi 30 a 40 tisíci,“ doplňuje Khot. Sčítání na začátku letošního roku ale ukázalo něco úplně jiného – bombajská ptačí rodina je třikrát až čtyřikrát větší. V indickém městě našli domov plameňáci růžoví a ohrožení plameňáci malí. Stěhují se sem od jezera Sambhar a z oblasti Kačch, jiní podle vědců dorazili z Pákistánu, Afghánistánu, Íránu a Izraele, a někteří dokonce až z Francie. Podle Khota je předčasné spekulovat o tom, co za obrovským nárůstem populace plameňáků stojí, stopy ale jasně vedou ke znečištěným vodám zátoky Thane Creek, kde se nekontrolovatelně mísí odpadní vody z domácností i továren. Jevu se naopak nediví Debi Goenka z BNHS. „Je to fakt už mockrát spolehlivě popsaný a zdokumentovaný. Odpad jednoho živočicha je potravou pro druhého, tak to v přírodě chodí.“ Vysvětluje, že kanalizační směs podporuje růst řas, kterými se plameňáci spokojeně živí. A ačkoli jsou vědci znepokojeni úrovní znečištění zátoky, upozorňují na to, že sanace odpadu a bahna by růžové obyvatele spolehlivě vyhnala pryč. Přírodovědec Sunjoy Monga k tomu dodává: „Je to okrajový fenomén. Divočina se tady propojuje s odpadem člověka a některé její druhy z toho těží. Jsou to dvě strany jedné mince.“

  • V eritrejské metropoli nejezdí skoro žádná auta, je to cyklistický ráj na zemi

    27. březen 2019
    Cyklista v Asmaře

    Kombinace několika faktorů, mezi kterými najdete konflikty, politickou izolaci i nedávno ukončené sankce OSN, udělala z hlavního města Eritreje jaksi mimochodem ráj pro cyklisty.

    Fotoreportáž uveřejnila britská BBC na svém webu. Hlavní město Asmara má asi půl milionu obyvatel, nízké platy, vysoké daně a nedostatek paliva, což znamená, že se v ulicích nepohybují skoro žádná auta, a když už na nějaké narazíte, vypadá, že patří do doby dávno minulé. V důsledku souhry těchto okolností je Asmara úplně jiná než většina hlučných a vozidly přecpaných afrických metropolí. I díky ideálnímu podnebí je skvělým místem, kde se pohybovat na kole. A jak říkají místní, cyklistika je nedílnou součástí jejich kultury. Eritrejci jezdí na kolech všech tvarů, druhů i barev, na horských, městských, závodních i zcela nezařaditelných. Mladí i staří, ženy i muži, atleti i korpulentní dámy v domácnosti – každý tu pěstuje „biciclettu“, což je v místním jazyce tigrinya slovo pro kolo. Metropole Asmara je taky mimořádně krásná a díky architektuře ve stylu art deco z dob, kdy byla italskou kolonií, ji nedávno UNESCO zařadilo na seznam světového dědictví. Cykloservisy tu najdete na každém rohu a všechno je tak trochu „homemade“, dovoz nových kol i náhradních dílů do země je totiž velmi drahý. Ten, kdo spoléhá na veřejnou dopravu, musí navíc počítat s dlouhým čekáním, než dostane příležitost vmáčknout se do některého z přeplněných autobusů.
    Cyklistika je taky logicky mezi Eritrejci nejoblíbenějším sportem. Její závodní podoba, kterou do země přivezli Italové, je současným zdrojem pýchy místních obyvatel. Eritrejský národní tým, ve kterém loni na podzim zazářila Mosana Debesay, je v mezinárodních závodech mimořádně úspěšný.

    Přečtěte si taky V Amsterdamu mají devítiletou cyklostarostku. Lidé podle ní mají víc jezdit na kole.

  • První ženský tým do otevřeného vesmíru nevystoupí, není dost skafandrů velikosti M

    26. březen 2019
    Američtí astronauti Anne McClain a Nick Hague vyměňují baterie na plášti Mezinárodní vesmírné stanice

    Čistě dámský tým, který byl na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) připraven v pátek vystoupit do otevřeného vesmíru, si na svou příležitost musí ještě počkat.

    Jak na svém webu informovala NASA, astronautky nemají vhodné oblečení – na ISS je totiž jen jeden skafandr velikosti M. Astronautky Anne McClain a Christina Koch měly první společnou pracovní směnu ve volném vesmíru absolvovat v pátek, jejich úkolem byla výměna lithium-iontových baterií na slunečních panelech. Zjistilo se ale, že obě ženy pro svou práci potřebují oblek velikosti M a ten má posádka k dispozici jen jeden. Na problémy astronautek s vesmírnou garderobou upozornil deník The Guardian i britská BBC. Ženy tak společně pracovat nebudou ani jednou – Christina Koch v pátek vyrazí s kolegou Nickem Haguem, který s větší velikostí skafandru nemá problém. A Anne McClain se pak první týden v dubnu do vnějšího prostoru vydá s Kanaďanem Davidem Saint-Jacquesem.

  • Čára ponoru: mrazivá instalace ukazuje, kam stoupnou hladiny moří

    26. březen 2019
    Instalace Čáry/Lines (57°59′ N, 7°16′ W)

    Přízračně bílé pruhy světla přetínají pobřeží Vnějších Hebrid – ukazují potenciální budoucí vzestup hladiny moře, který hrozí v důsledku nekontrolované změny klimatu.

    Instalace s názvem Lines (57°59′ N, 7°16′ W) je dílem dua finských umělců Pekky Niittyvirty a Tima Aho a upozornil na ni mimo jiné i server Inhabitat. Projekt funguje za pomoci plováků se senzory, které měří stoupající hladinu moře a v době přílivu aktivují tři světelné čáry. Dvě přetnou lidská obydlí, třetí čára se vznáší nad prázdným polem. Skotské Vnější Hebridy, konkrétně obydlený ostrov Uist, si autoři vybrali jako oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené zvyšováním hladiny moří. Stejně tak i tamní muzeum Taigh Chearsabhagh, které pravděpodobně nebude kvůli přibývající vodě moct zůstat na místě, kde se nyní nachází. „Instalace upozorňuje na katastrofální dopad našeho nakládání s přírodou,“ uvedli umělci ve svém prohlášení k projektu. „Chceme vyvolat diskusi o tom, jak vzrůstající hladina moří už brzy ovlivní pobřežní oblasti, jejich obyvatele i využití půdy,“ vysvětlují dále. Čáry se budou ve skotské krajině zobrazovat do 1. května.

  • Chceme to a chceme to hned! Kodaň by měla od roku 2025 být městem bez skleníkových plynů

    26. březen 2019
    V Kodani sice nesněží a nejsou tu vysoké hory, ale to Dánům nevadí. Lyžují na střeše místní spalovny

    Do roku 2025 hodlá kdysi ponuré průmyslové město snížit svoji uhlíkovou stopu na nulu. „Není to technologická, ale politická výzva,“ řekl deníku New York Times kodaňský starosta Frank Jensen. Proč je rozhodnutí zástupců nevelké metropole, kde žije 624 000 lidí, důležité pro zbytek světa?

    Ve městech žije polovina lidstva, produkují obrovské množství skleníkových plynů a jsou zároveň, jak ukazuje Kodaň, i potenciální nadějí na záchranu. „Jsme přímo odpovědní, naši občané očekávají, že budeme jednat, je na nás jako na starosty větší tlak než na členy vlád,“ vysvětluje Jensen a připouští, že Kodaň má určité výhody – je malá, bohatá a místní se o klimatické změny hodně zajímají. Konkrétními řešeními v případě hlavního města Dánska jsou změny v dopravě, vytápění domácností a nakládání s komunálním odpadem. Během letošního roku zprovozní město další linku metra, díky které bude mít většina místních zastávku podzemky blíž než 650 metrů. Tříproudové cyklotrasy využívá navzdory častému nevlídnému počasí neuvěřitelných 43 % Kodaňanů na cestě do práce i do škol. Pruhy pro cyklisty se nachází na pásech mírně vyvýšených nad silnicí, což lidem na kole pomáhá cítit se bezpečněji, než kdyby je od autoprovozu oddělovala jen obvyklá bílá čára. Budovy město vytápí spalováním odpadků v nové high-tech spalovně za 660 milionů dolarů, a aby bylo jasné, co se dá spálit a co ne, třídí občané Kodaně na výzvu města odpadky do 8 samostatných kategorií. Sama spalovna je světový unikát – 85metrovou věž navrhl jeden z nejznámějších architektů v zemi Bjarke Ingels. Vypadá jako lesklá skosená pyramida a na její střeše je sjezdovka s celoročním povrchem, která jednak kodaňské občany baví, jednak svým provozem taky vrací náklady.

    Podívejte se taky na Na pláží indické bistro a koupání i v lednu. Východoevropan na Erasmu v Dánsku.