Gaudeamus

Studenti, vracející se po poledni ze školy, měli možnost vidět na rozlehlém prostranství před kolejemi stavbu pódia, stejně jako stánků s občerstvením. Po čtvrté hodině pak nastal oficiální úvod celé akce, který patřil Praotci Studentovi. Praotec se po krátkém proslovu odebral k pasování prváků do stavu vysokoškolského. Poté se ujali slova průvodci celé slavnosti Knedlo Zelo. Uvedli na pódium plzeňskou kapelu Semtex, která zahájila písničkou „Ančo, nechoď na disko“. Semtex, kteří nastoupili až na baskytaristu v dámských šatech, se snažili přítomné rozveselit, seč jim síly stačily. Ve svém cca hodinovém partu, který se skládal téměř výhradně z převzatých skladeb s vlastními, v lepším případě hloupoučkými texty, zahráli např. Kaťušu, Já už jdu , Po schodoch, Black or white, Mlaská se mlaská (údajný originál písně Láska je láska napsaný sestřenicí Lucie Bílé), Mája nebo Jede, jede mašinka. Prostoj při opravě aparatury byl vyplněn přednesem textu písně Letí, letí písnička se simultánním překladem do znakové řeči. Když už Semtex, tak mnohem, mnohem později.

Po Semtexu vystoupil rektor VUT, který neoficiálně zahájil školní rok 2000/2001 a popřál studentům (či spíše přítomným) bujarou, leč vysokoškolsky kultivovanou zábavu. Po rektorovi přišli se sbírkou „zpráv a vtipů“ Knedlo Zelo. Mezitím si aparaturu připravila druhá skupina – Děda Mládek Illegal Band. Přestože také oni (stejně jako Semtex) patří mezi zábavní kapely, jejich vystoupení vyznělo mnohem lépe a především působili přirozeně. DMIB, hrající v sestavě kytara, baskytara, banjo, trubka, valcha, činel + zpěv, předvedli většinu Mládkových hitů (Když je v Praze abnormální hic, Linda, Brno je zlatá loď, Lízátko, Jožin z bažin...). Do svého repertoáru zařadili také tři „nemládkovy“ skladby: Sexbomb Toma Jonese, Život je jen náhoda a česko-anglicky zpívanou Knockin‘ on heavens door Boba Dylana (zde došlo k výměně nástrojů mezi muzikanty a samozřejmě přibyla foukací harmonika). Publikum, které až na výjimky do této chvíle sedělo, se poprvé právě při tomto velehitu nahrnulo v tanci před pódium.

Po tomto zdařilém koncertu následovaly soutěže pro diváky o ceny firmy Gauloises (trička, čepice, tašky) a tombola s hlavní cenou – zpáteční letenkou do jedné ze tří severoevropských metropolí. Zajímavostí budiž, že hlavní cenu vyhrála studentka Masarykovy univerzity (což mělo náležitou odezvu). Před plánovaným vrcholem večera ještě vystoupil oheň polykající i plivající „kejklíř“. Dalšími jeho kousky bylo ležení či skákání na střepech.

Po dlouhém čekání se na scéně objevily ostravské Buty. Ty k nemilosti větší části publika složily svůj repertoár z méně známých (nebo spíše z médii ne tak provařených) písniček. Na ony hity (např. Mám jednu ruku dlouhou, Nad stádem koní…) došlo až na závěr. Tato skladba písní by neměla (zřejmě) vliv na celkový dojem z jejich vystoupení, který byl, mírně řečeno, rozpačitý. Tak špatné Buty jsem ještě neviděl. Oživením byla výpomoc jejich předskokanů z turné – rovněž ostravských- G.G.Pump. Po skončení živého hraní se zábavychtiví rozutekli do místních klubů nebo v hloučcích postávali na louce před pódiem.

Co se občerstvení týče, ceny se pohybovaly zhruba na stejné úrovni jako v předchozích letech. Začněme nejvyhledávanějším artiklem: plzeňská desítka v kelímku (15 Kč), víno (20 Kč), svařák (25 Kč). Tzv. Mexiko zlevnilo – rum (15Kč), vodka (20Kč), fernet a becherovka (25Kč). Tequila za předloňských 20Kč nebyla. K jídlu byly opékané klobásy (20kč), novinkami pak opékané sele a beran (porce za 30Kč). Rovněž poprvé zde byly přímo ve stánku smažené koblížky s polevami dle chuti (čokoláda, jahoda, malina, vaječný koňak…) – pět koblížků za 18 Kč.

Jako každý rok se na zdejší Gaudeamus sjela mládež z celého Brna. Oproti květnovým koncertům Tří sester nebo Mňágy a Žďorp byla však louka pod Palackého vrchem poloprázdná. Dílem za to může počasí (bylo zamračeno), ale především hlavní tahák – Buty – zde hrály již vloni na podzim. Pozitivně lze hodnotit angažování „spíkrů“ Knedla Zela a novinky v oblasti občerstvení. Kontroly při návratech na koleje byly důkladné jako vždy. A ještě jeden klad. Na rozdíl od loňska nebyl pozván Michal David.