Ghost in the Shell. Manga, která zve do původního matrixu, vyšla v češtině
Komiksová legenda, která inspirovala kultovní sci-fi Matrix, vyšla česky. Překladu Ghost in the Shell pomohl na svět vznik stejnojmenného celovečerního filmu v hlavní roli se Scarlett Johansson, který však s původní předlohou nemá mnoho společného. Z příběhu ženy-kyborga bojujícího za spravedlnost si vybral jen akční vrstvu. Originál jich skrývá mnohem víc.
Původní manga o majorovi Motoko Kusanagi vycházela časopisecky na přelomu 80. a 90. let. A jak bývá v Japonsku zvykem, její žánr byl silně spjat s publikem, kterému byla určena – starším chlapcům a mladým mužům servírovala oblíbený seinen koktejl. Základem byl sci-fi příběh z blízké budoucnosti v akčním kabátu, obohacený o humor a sexy ženské postavy. Začínající autor s uměleckým pseudonymem Masamune Shirow ale do vyprávění o ženě-kyborgovi vnesl nové prvky. Boj s nadnárodními korporacemi, odpor proti konzumerismu nebo téma umělé inteligence a biotechnologií, typické pro tehdy vlivný kyberpunk.
Spojení mangy s podžánrem sci-fi, který do té chvíle v Japonsku rezonoval hlavně v mainstreamu, se ukázalo jako chytlavý mix obzvlášť pro mladou generaci. Nebylo lepší reakce na zkostnatělý systém než dystopická dekadence relativizující hodnoty a charakteristiky, kterých si svět jejich rodičů považoval. Nadále bylo zbytečné o ně usilovat, protože vše mělo svou cenu (nebo lépe cenovku).
Stejnou cestou jako Neuromancer?
Píše se rok 2029 a major Motoko Kusanagi, lidský duch v dokonalém robotickém těle bojovnice, vede svou pořádkovou jednotku do další akce. Politická a společenská situace v Japonsku je už dávno nepřehledná kvůli množství fragmentárních zájmů. Věřit se dá jen šéfovi Aramakimu a kolegům – vlastně ani těm ne. Kdysi homogenní Japonsko je osídleno nejrůznějšími typy kyborgů a humanoidních robotů. Velkoměsto New-Port City prodává hi-tech technologie po kilech coby brambory na tržišti. Každý má nějaké technologické vylepšení, a kdo jej nemá, jako by nebyl. Méně odvážní spoléhají na fyzické zlepšováky, ti ostatní si nechávají zasahovat do mozku.
„V téhle době si krásu mohl dovolit každý,“ napsal o šest let dříve William Gibson v Neuromancerovi, bibli kyberpunku. Inteligenci a fyzickou sílu také, pokud sehnal dostatek prostředků. Právě tímto sci-fi románem má být podle mnoha fanoušků manga Ghost in the Shell hojně inspirována. Podle předního japonského kritika Takayuki Tastumi ale nikoliv. Ve stejném roce, kdy vyšel Neuromancer, debutoval Shirow s mangou Black Magic, která už témata umělé inteligence a androidů zahrnovala. Vzhledem k jazykové bariéře se nedá předpokládat, že by autoři v době vzniku svých děl o sobě věděli.
Žena-kyborg se směje
Paralelně se oba začali zabývat světem, kde lidské splývá s uměle vytvořeným, každý ale po svém. Shirow představil vizi budoucnosti, která se od temné cesty Gibsona, poznamenané drogami, výrazně liší. Splynutí v ní přináší nejen nové problémy, jako nejasné hranice mezi jednotlivými individualitami, a z toho plynoucí nebezpečí hacknutí ducha, ale i nesrozumitelnost rychle se rozvíjející vědy. „Věda a technologie se stále více podobají ‚magii‘. Experti vědí, co se děje, ale průměrný člověk nemá tušení. Pro většinu lidí se věci stále více stávají kouzelnickou škatulí. Prostě vědí, že pokud do nich něco vloží, získají určitý výsledek,“ řekl v jednom z mála interview Shirow svému překladateli do angličtiny Frederiku L. Schodtovi. Tehdy v roce 1998 narážel především na počítače, jejichž principy ovládal málokdo a většina uživatelů se bez bližšího zkoumání spokojila s jejich výstupy. Věda podle Shirowa začala být přijímána podobně jako víra, omezovaly ji však pořád ještě etické limity. V příbězích svých mang je postupně překročil.
Loajalita, kterou major Motoko pociťuje ke svým šéfům, je přes veškerá kontrolní opatření křehká. Pokud jde o jejího vlastního ducha, dokáže být naopak velmi nezávislá, a tedy nebezpečná. Tuto tematickou linku Ghost in the Shell hojně rozvinulo stejnojmenné animé z roku 1995. Více než o Shirowovu vizi se ale jednalo o interpretaci režiséra filmu (ke kterému mimochodem produkoval hudbu Brian Eno) Mamoru Ošiiho. Shirowův styl je jedinečný ve své mnohovrstevnatosti. Libuje si v humoru, ironických komentářích vpisovaných přímo pod okna, karikatuře a knižních doporučeních čtenářům. Zahušťuje prostor informacemi a profesionální kresbou. Jeho major Motoko nekopíruje schéma lepé a vážné děvy, která se nimrá především sama v sobě. Naopak, vtipkuje se členy svého týmu, zamilovává se, trpí cynismem, vzteká se. Její duch není uvězněn v dokonalém kyber-těle. Jejímu duchu na těle naopak nezáleží, a to jej osvobozuje.
Masamune Shirow: Ghost in the Shell, přeložila Anna Křivánková, 352 stran, Crew (2017).
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
