Grundfunk: Roy Ayers speciál

2. říjen 2009

Již pár týdnů vás postupně připravujeme na jednu z největších letošních hudebních událostí. Vůbec první vystoupení jedné z největších postav černé popularní hudby, koncert vibrafonisty Roye Ayerse, který se uskuteční již 15. října v Paláci Akropolis.

Roy Ayers je na americké jazzové scéně aktivní od 60. let, a podobně jako Miles Davis svůj styl periodicky obměňoval s každou dekádou. Celý život hledal nové cesty, ovlivnil několik generaci hudebníků a je považován za průkopnika funku, R&B i acid jazzu. V nedělním Grundfunku mu tentokrát věnujeme pořádný prostor, abychom vám ho uceleně představili. A aby byl jeho profilu nic nechybělo, pozvali jsme si do studia našeho spolupracovníka Honzu Hutze, který Roye Ayerse zná jako své boty. Dostane se tak na ranné nahrávky let šedesátých, na nejznámější období o dekádu později, tak i na zcela současnou Royovu tvorbu. Jako třešničku na dortu, nabídneme v soutěži pár vstupů na jeho pražský koncert.

Rubriku Groove Window tentokrát obsadí dáma, která má ledacos společného právě s výše zmíněným Roy Ayersem. Stejně jako on, její hudba není u nás tak známá, jako je tomu na západ od našich hranic.
Řeč je o Barbře Streisand, které vyšla tento týden nová deska jazzových standardů, na jejichž nahrávání se podílelo i kvarteto Diany Krall, které se 26. listopadu letošního roku chystá do Kongresového centra. Za svou mnohaletou kariéru ale Barbra učinila výlety do rozličných žánrových vod a my se pokusíme její záběr v neděli alespoň zčásti postihnout.

Barbra Streisand

Tradiční migrénou bohů Vás provedou Dj Maceo, Viktor Mašát a Honza Hutz. Těšte se na funk, soul, groove, jazz a nejchytřejší řeči. Nalaďte si Radio Wave v neděli od 22 hodin.

autor: ČRo Radio Wave
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.