Hergot! o církevním azylu: Schovej bližního svého
Zatímco v Česku někteří politici navrhují přijímat jen křesťanské uprchlíky, v sousedním Německu křesťané poskytují uprchlíkům, kterým hrozí deportace, útočiště ve svých kostelech. A to bez ohledu na jejich vyznání. Jak funguje v Německu církevní azyl, se přesvědčili redaktoři Hergot!u přímo na místě a z Frankfurtu dovezli rozhovory s místním farářem i otcem rodiny uprchlé z Afghánistánu.
Tzv. církevní azyl se poprvé uskutečnil v Německu v roce 1983 v Berlíně a od té doby se zde stal celkem běžnou – i když pro mnohé stále kontroverzní – praxí. Církevní společenství ukrývají lidi, které chtějí německé úřady deportovat do vlasti nebo do okrajových států Evropy. V Africe jim hrozí válka nebo hlad, v Řecku, Itálii nebo Rumunsku bezdomovectví a rasisticky motivované násilí. Kritici církevního azylu, mezi které se v poslední době zařadil i německý ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU), namítají, že církve by neměly osobovat výjimku ze zákona a stavět se proti rozhodnutí úřadů. Na straně církevního azylu ovšem stojí fakt, že v 90 % případů se nakonec podaří rozhodnutí úřadů právní cestou zvrátit, a ukazuje se tak, že zcela podle vlastních pravidel nehraje často ani stát.
Rodina Goháriových musela před několika lety utéct z Afghánistánu. Mohammed Gohári zde pracoval jako podnikatel, ale jako příslušníkovi hazárského etnika mu začal smrtí vyhrožovat Tálibán. Na svém útěku procestoval několik zemí Evropy, kde marně čekal na udělení azylu. Až v Německu se ho ujalo evangelické společenství ve frankfurtské čtvrti Bonamis. „Tady ve sboru nám lidé moc pomohli. Nakupují nám a pomáhají nám s výdaji na jídlo a pití. Moc nám pomohli už tím, že nás sem vzali. Je to moc fajn. Zvlášť pan farář Volz, ale i všichni další lidé, co nás podporují,“ pochvaluje si přijetí Mohammed Gohári. Díky pomoci místních křesťanů a právníků se nakonec podařilo pro rodinu Goháriových vyjednat zrušení příkazu k deportaci a právo zůstat v Německu. Mohammed Gohári se tak snaží najít práci a bydlení, aby děti mohly zůstat na místě, kde už začaly chodit do školy.
Farář Thomas Volz vzpomíná, že první rozhodnutí poskytnout rodině církevní azyl nebylo úplně jednoduché. Nikdo nevěděl úplně přesně, co může čekat a jestli všechny úkoly zvládnou. „Tři členové rady a moje žena a já jsme se v úterý dopoledne sešli v místnosti, kde Goháriovi dnes žijí, a říkali jsme si: ‚tohle se nikdy nemůže podařit.‘ Ale pak jsme se do toho pustili. Ve tři odpoledne měli Goháriovi přijet. Donesl jsem od nás z bytu několik matrací a také nám lidi ze sousedního společenství slíbili povlečení a ručníky. Přijely dva taxíky a z nich vystoupili Goháriovi a také překladatelka a to bylo moc fajn. Byli velmi stydliví a my zase nejistí, ale díky překladatelce jsme si mohli všechno říct. Vzali jsme je na poslední nákup, protože když jste v církevním azylu, nesmíte opouštět vyhrazenou místnost. Jinak vás sebere policie a je po všem,“ vzpomíná farář Volz na první setkání s Goháriovými.
Církevní azyl je také praktická lekce z mezináboženského dialogu. Farář Volz, křesťanské společenství i rodina Goháriových, která se hlásí k šíitskému islámu, ji však, zdá se, zvládli na výbornou. Pan Gohári k tomu říká: „Farář ví, že jsem šíitský muslim, a ví to i celý sbor. A já samozřejmě vím, že jsou všichni křesťané. Myslím, že je to věc vzájemného respektu. Já nemám problém s nikým, navíc křesťané jsou pro mě vyznavači Ježíše, tedy Isy, o kterém je v Koránu všechno napsáno.“
Pokud vás zajímá víc, poslechněte si celé rozhovory, průlet příběhy biblických utečenců, zprávy a uprchlickou muziku.
Playlist:
KR BOYS – DEATH STATION (Afghan Rap)
Asian Dub Foundation – Fortress Europe
Gogol Bordello – Immigraniada
Refugee Camp All Stars ft. Praz – Electric Avenue
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
