Hmyzožravcem snadno a rychle

„Larvy potemníka moučného neboli mouční červi,“ představuje mi zooložka Erika Prokešová mou dnešní večeři. Přiznávám, že klubko hemžících se červů mě zrovna k nadšení nepřivádí. „Tohle už jsou docela vzrostlé larvy, v nějakém třetím až čtvrtém instaru, za chvilku by se zakuklily a byli by z nich dospělí brouci potemníci,“ říká Erika, zatímco vaří vodu, kterou červy zabije. „Je to otázka vteřiny, dvou. Je to jednak nejrychlejší a nejhumánnější smrt – a taky zaručená, takže nám pak nikam neodlezou nebo neodskáčou, a jednak mám vyzkoušeno, že když se dají na pánev živí, hrozně prskají. To dobré z nich vystřelí a zůstane jen kůžička.“

Erika připravuje červy jednoduše na česneku, ale receptů existuje samozřejmě mnohem víc: „Když se dělají hlavní chody – já mám třeba ráda švábí omáčku s čínskými nudlemi, musí se dodržovat i další postup, ale hmyz je vždycky třeba nechat vyhladovět, spařit, nechat okapat, orestovat. Pak už záleží na konkrétním jídle.“

|foto: Robert Candra

A chvíle pravdy je tu. Smažení červi chutnají vlastně docela jako česnekové křupky. Jako dezert si dávám ještě cvrčky v karamelu. A vzhledem k obsahu bílkovin je to zákusek sice malý, ale vydatný: „Konkrétně cvrčkové a sarančata mají proteinů úplně nejvíc ze všeho masa, pokud je tedy počítáme do kategorie masa. Je to až 75 % v sušině, což nemá zdaleka hovězí ani jiné obratlovčí maso. U červů je to kolem padesáti procent, ale i to je hodně slušné,“ doplňuje Erika nutriční hodnoty. Přes lehkou počáteční nedůvěru si nakonec odnáším pár červů a cvrčků v krabičce domů, na potom.

Celý záznam návštěvy u hmyzomilné bioložky v pořadu S mikrofonem na točenou! si poslechněte tady: