Houby magické i temné. Jonáš Gruska experimentuje s hudbou i houbami
Sociální sítě experimentálního hudebníka, zvukového umělce a iniciátora kulturního prostoru LOM v bratislavské Petržalke Jonáše Grusky se před pár lety začaly plnit fotografiemi hub. Houby se možná i díky pandemické pomlce kulturního života staly denní součástí jeho života. Napsal brožuru o houbách pro Městské lesy Bratislava, pořádá festival mykoLOM a mykologické procházky. Proč po celém světě roste zájem o houby a počet amatérských mykologů jako houby po dešti?
„Byl jsem klasický houbař – jako většina Čechů nebo Slováků. Chodil jsem s prarodiči na hřiby a bedly, ale v posledních letech mě začaly zajímat i ostatní druhy hub. A pak přišel moment, kdy mi kamarádka ukázala, že si pěstuje hlívu na kávovém lógru,“ popisuje svůj iniciační moment do nadšenecké mykologie Jonáš Gruska.
Zatímco o Jonášovi píší respektovaná zahraniční hudební periodika a každá nová várka jeho Elektrosluchů a Geofónů se okamžitě rozprodá, Jonáš se toulá po okolí Petržalky s lupou a zkoumá plísně, které rozkládají listy specifických druhů stromů.
Národy a etnické skupiny se podle Gordona Wassona dělí na mykofilní, které houby sbírají a jsou součástí jejich kultury, a mykofóbní, kde se tradičně houbám lidé vyhýbají. „Houby v takových kulturách byly spojovány s něčím magickým a temným. Třeba severské národy měly houby v lidovém vyprávění provázány se zlými trolly,“ vysvětluje Gruska a dává to smysl, když uvážíme, že muchomůrka zelená může strávníka zabít už při požití poloviny vzrostlého klobouku.
„Využít se dá mykoremediace, což je schopnost hub vyčistit chemicky zamořenou půdu nebo vodu,“ připomíná zásadní schopnost hub rozkládat organický i anorganický materiál Jonáš. Bez hub bychom se do pár dnů brodili vrstvou mrtvých těl organismů, nevznikala by půda a rostliny by bez mykorhizy nezískaly dostatek vody ani minerálů.
Aplikovaný výzkum kolem hub se rozjíždí na mnoha frontách. Jedním z nich je například využití psilocybinu při léčbě úzkostí a depresí. „Nechtěl bych ale z hub jen něco ždímat, spíš je pochopit a předestřít v celé jejich kráse,“ uzavírá Jonáš Gruska.
Jak je to s jedovatostí muchomůrky červené a proč se jí říká muchomůrka? Co má společného podhoubí, internet a lidský mozek? Proč nám mezi flórou a faunou chybí funga? Poslechněte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
