Hudba umí zachytit biometrické údaje stromů i politický aktivismus. Slyšet ji lze U Kamenného zvonu

Pavel Mrkus: Sky Backup, videoinstalace, 2011 (majetek autora)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pavel Mrkus: Sky Backup, videoinstalace, 2011 (majetek autora)

Výstava Zvuky / Kódy / Obrazy zkoumá zobrazení zvuku ve vizuálním umění od doby avantgardy až po současnost. Až do 13. října je na ní v domě U Kamenného zvonu ke slyšení i vidění široká paleta instalací vycházejících ze záznamu politických projevů, experimentálního propojení zvukové koláže reagující na kresbu nebo netradičních hlukových nástrojů.

Jedním z výrazných vystavujících autorů je i Tomáš Dvořák známý jako Floex. „Byl to dlouhodobý proces, kdy jsem hledal, jak dělat hudbu jinak. A tohle byl projekt, který jsme vytvořili s Tomášem Vaňkem, kdy jsme se pokusili udělat takový obří interaktivní nástroj, kterým se ovládá hudba. Je na tom vidět v takovém hodně modernistickém pojetí, co se s hudbou děje, a zároveň můžeme skrze tuto abstraktní partituru hudbu přímo modifikovat a ovládat,“ popisuje Floex svou instalaci.

Celá výstava v Galerii hlavního města Prahy je postavená na průřezu dějin zobrazení zvuku a zvukového experimentu od doby avantgardy po současnost. Můžeme na ní najít ale i odkazy na historicky první propojení zvuku a umění, které mapoval už Pythagoras prostřednictvím zvuku rozdílných kladiv. „Hudební zvuk, interval a jejich vztahy jsou toho prapočátkem a tato harmonie všeho se pak objevuje po celých 2500 let,“ popisuje historický vývoj experimentů se zvukem spoluautor výstavy Milan Guštar.

Z instalace výstavy Zvuky / Kódy / Obrazy – Akustický experiment ve vizuálním umění

Expozice se ale zaměřuje hlavně na aktuální trendy ve zvukovém umění, ze kterých kurátorka výstavy Jitka Hlaváčková vyzdvihuje takzvanou akustickou ekologii. „Jedná se v podstatě o hnutí, které se zabývá zaznamenáváním a zkoumáním zvukového prostředí a tím, co nám tyto záznamy říkají o společnosti a o tom, kam se svět ubírá.“ Příkladem tohoto přístupu k tvorbě je například Christina Della Giustina, která mapuje biometrické údaje stromů z celého světa a převádí je do hudebních partitur. Ty pak interpretuje společně s komunitami žijícími ve stejném prostředí jako příslušné stromy.

Spousta zastoupených umělců se snaží i o reflexi aktuálních politických témat. Konkrétně jde třeba o Jiřího Suchánka, který vizualizoval zvukovou složku projevu Baracka Obamy. Dalším příkladem akustického projektu s politickým komentářem je instalace Řeči od Roberta Vlasáka, který transformuje projevy poslanců a zvukovým proudem jejich řeči nafukuje plastové pytlíky vytvářející pomyslné komiksové bubliny.

Při procházení výstavou jsem se dozvěděl i to, jak vnímá Floex akustickou ekologii nebo proč se invazi do Československa v roce 1968 říkalo Zvuková invaze na Bon. Poslechněte si celou reportáž.