Hudba umí zachytit biometrické údaje stromů i politický aktivismus. Slyšet ji lze U Kamenného zvonu
Výstava Zvuky / Kódy / Obrazy zkoumá zobrazení zvuku ve vizuálním umění od doby avantgardy až po současnost. Až do 13. října je na ní v domě U Kamenného zvonu ke slyšení i vidění široká paleta instalací vycházejících ze záznamu politických projevů, experimentálního propojení zvukové koláže reagující na kresbu nebo netradičních hlukových nástrojů.
Jedním z výrazných vystavujících autorů je i Tomáš Dvořák známý jako Floex. „Byl to dlouhodobý proces, kdy jsem hledal, jak dělat hudbu jinak. A tohle byl projekt, který jsme vytvořili s Tomášem Vaňkem, kdy jsme se pokusili udělat takový obří interaktivní nástroj, kterým se ovládá hudba. Je na tom vidět v takovém hodně modernistickém pojetí, co se s hudbou děje, a zároveň můžeme skrze tuto abstraktní partituru hudbu přímo modifikovat a ovládat,“ popisuje Floex svou instalaci.
Celá výstava v Galerii hlavního města Prahy je postavená na průřezu dějin zobrazení zvuku a zvukového experimentu od doby avantgardy po současnost. Můžeme na ní najít ale i odkazy na historicky první propojení zvuku a umění, které mapoval už Pythagoras prostřednictvím zvuku rozdílných kladiv. „Hudební zvuk, interval a jejich vztahy jsou toho prapočátkem a tato harmonie všeho se pak objevuje po celých 2500 let,“ popisuje historický vývoj experimentů se zvukem spoluautor výstavy Milan Guštar.
Expozice se ale zaměřuje hlavně na aktuální trendy ve zvukovém umění, ze kterých kurátorka výstavy Jitka Hlaváčková vyzdvihuje takzvanou akustickou ekologii. „Jedná se v podstatě o hnutí, které se zabývá zaznamenáváním a zkoumáním zvukového prostředí a tím, co nám tyto záznamy říkají o společnosti a o tom, kam se svět ubírá.“ Příkladem tohoto přístupu k tvorbě je například Christina Della Giustina, která mapuje biometrické údaje stromů z celého světa a převádí je do hudebních partitur. Ty pak interpretuje společně s komunitami žijícími ve stejném prostředí jako příslušné stromy.
Spousta zastoupených umělců se snaží i o reflexi aktuálních politických témat. Konkrétně jde třeba o Jiřího Suchánka, který vizualizoval zvukovou složku projevu Baracka Obamy. Dalším příkladem akustického projektu s politickým komentářem je instalace Řeči od Roberta Vlasáka, který transformuje projevy poslanců a zvukovým proudem jejich řeči nafukuje plastové pytlíky vytvářející pomyslné komiksové bubliny.
Při procházení výstavou jsem se dozvěděl i to, jak vnímá Floex akustickou ekologii nebo proč se invazi do Československa v roce 1968 říkalo Zvuková invaze na Bon. Poslechněte si celou reportáž.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka