Hudební páry: Manželské sliby pod klenbou kytar

20. říjen 2011

Basistka a zpěvačka Kim Gordon a kytarista a zpěvák Thurston Moore z kultovní kapely Sonic Youth ohlásili minulý týden rozvod. Dvojice, přezdívaná první pár indie rocku, se rozchází po dlouhých sedmadvaceti letech. Sociálně sítě samozřejmě okamžitě zaplavily stovky vzkazů, jejichž obsah se dá shrnout do jedné věty: pravá láska už neexistuje.

Fanoušci rozvod slavného páru komentují s drobnou nadsázkou, kromě zničení iluzí o dokonalém souznění ale vyvstává ještě další otázka: přežije vůbec kapela Sonic Youth? A když ano, jak se osobní odloučení dvojice projeví na pódiu?

Sonic Youth v úsečné tiskové zprávě oznámili, že dokončí právě rozjeté podzimní turné, ovšem další osud kapely je velmi nejistý. Kim Gordon a Thurston Moore patřili k nejznámějším párům světa alternativní hudby, logicky je tedy jejich rozchod intenzivně komentovaný a nejspíš i trošku zveličovaný. Slouží ale zároveň i jako vhodný vhled do světa, ve kterém spolu dvojice sdílí nejenom domov, ale i pódium.

Existuje vůbec nějaký recept, jak z téhle bipolarity vytěžit kvalitní hudbu a zároveň udržet vztah? Pokud se Sonic Youth opravdu rozpadnou, nejlepším kandidátem na pozici první indie rockové kapely světa budou pravděpodobně kanadští Arcade Fire. Shodou okolností je i takhle skupina sdružená kolem manželského páru, v tomto případě tvořeného zpěvákem Winem Butlerem a multiinstrumentalistkou a zpěvačkou Régine Chassagne.

02461250.jpeg

Kapelu Arcade Fire spolu založili v roce 2001 a po počátečních personálních změnách v ní najednou z původní sestavy zůstali sami dva. Možná i tohle sblížení jim pomohlo k rozhodnutí se v roce 2003 vzít, přibrat do kapely dalších šest hudebníků a nastartovat dráhu jednoho z nejvýznamnějších uskupení na současné hudební mapě. Pokračování příběhu už je pak notoricky známé – tři desky velebené fanoušky i kritiky, strhující živá vystoupení, strmé stoupání po žebříčcích popularity. A s koncem Sonic Youth na obzoru dost možná brzo i zmiňované místo nejdůležitější indie rockové kapely současnosti. U kapely, jejíž základy vystavělo manželství, je ale možné cokoliv.

Může se zdát, že nejlepším způsobem, jak propojit manželství s hudbou, je rezignace na dlouhodobější hudební projekt a natočení jediného alba, které funguje jako jakýsi dodatečný manželský slib. Tímto směrem se vydal například Avey Tare ze vzývané kapely Animal Collective a islandská hudebnice Kria Brekkan. Ta Animal Collective pomohla s jejich deskou Feels z roku 2005, během jejíhož natáčení se sblížila se svým budoucím manželem. Společné album nazvané Pullhair Rubeye natočili v roce 2007. Po poslechu finálního mixu desky, která původně sestávala z křehkých folkových melodií, se ji v záchvatu zamilovanosti rozhodli vypustit do světa puštěnou pozpátku. Krásné gesto, pozdějšímu rozpadu manželství ale přesto nezabránilo.

02463806.jpeg

Často hudební projekt s vlastní manželkou naprosto změní do té doby radikální hudební vkus. Příkladem může být americký propagátor hluku a podivných folkových experimentů Brad Rose, který po založení kapely Altar Eagle se svou ženou Eden Hemming-Rose rezignoval na ostré noisové vrypy a společně přichystali album plné chytlavých kytarových melodií.

02463808.jpeg

Cesta ale může vést i opačně – není asi třeba vzpomínat na Johna Lennona, který byl až do setkání s Yoko Ono formálně poměrně konvenční a až manželství s japonskou avantgardní umělkyní mu otevřelo cestu k experimentálnější hudbě. Lennon a Yoko Ono nakonec také zůstávají snad jediným hudebním párem, který dokázal propojit osobní život s tím hudebním do harmonické symbiózy. Jejich manželství sice také skončilo tragédií, viníkem ale samozřejmě nebyl ani jeden z manželů.

autor: Jiří Špičák
Spustit audio