Hudebníci dostávají jenom 12 % z celkových příjmů průmyslu, ukázala nová studie

Koncert v karlínském Fóru bude podle kapely velkolepý: „Chystáme nejkrásnější a nejrozmáchlejší koncert, co jsme kdy udělali, s krásnou až divadelní scénou. Jako support vystoupí umělec František Skála a Provodovjané, čili jeho projekt s dechovkou.“ Jediný letošní koncert u nás se odehraje ve Fóru Karlín 23. listopadu.

V čele skupiny stojí Albert Romanutti, jehož autorský rukopis nezapře vystudovaného skladatele, ale zároveň také někoho, kdo chce dělat věci jinak a nově. Bert & Friends do českého popového rybníčku vnáší závan excentricity, která tady dlouho chyběla. Albert o nové desce říká: „Je jako ostrov, kam člověk může jet na výlet, nebo tam zůstat jako já.“ Album i koncert budou v duchu toho „českomořského konceptu“ –⁠⁠⁠⁠⁠ ostrov, pláž, exotika, moře. To vše vychází z jednoho ze dvou obrazů, které Albert při skládání namaloval, a který je také na obalu alba.

Po prvotním virálu sóla Plody moří se Bertovi a spol. podařilo utvrdit svůj status zábavného, a přesto velmi sofistikovaného úkazu české scény. Mix barevného osmdesátkového dream popu, psychedelie a hezkých melodií nenechal nikoho na pochybách, že má před sebou velký objev. Po několika singlech a ikonických videoklipech kapela v roce 2019 vydala EP SUPR (nominované na Objev roku v Cenách Anděl) a odjela vyprodané turné, včetně naprosto plné MeetFactory v Praze. Loni kapela obdržela Cenu Anděl za videoklip roku k písni Piš mi básně z posledního oceňovaného EP Panna a netvor.

Kapela Bert & Friends odlétá příští týden do Jižní Koreje a Japonska, kde jako možná jediná česká popová kapela odehraje dva koncerty na jazzových festivalech v Soulu (Seoul Forest Jazz Festival) a v Yokohamě (Yokohama Jazz Promenade), a to se speciálním setem KLASIRDO. S tím loni v rámci festivalu Prague Sounds vyprodali Rudolfinum. Radio WAVE bylo mediálním partnerem a vysílalo ho živě.

Deepfake porno v Jižní Koreji zaznamenalo vzestup. V srpnu se na internetu rozšířily seznamy škol, které se staly terčem tohoto sexuálního zneužívání. Mnoho dívek a žen narychlo odstranilo fotografie a videa ze svých účtů na Instagramu, Facebooku i dalších sociálních sítích. Tisíce mladých žen v reakci uspořádaly protesty, v nichž požadovaly důraznější kroky proti deepfake pornu. Teprve koncem září parlament upravil zákon, podle kterého je sledování nebo držení deepfake pornografického obsahu nezákonné, informoval server Japan Today.

Většina podezřelých pachatelů v Jižní Koreji jsou dospívající chlapci. Podle pozorovatelů se zaměřují na své nezletilé kamarádky, příbuzné a známé ze zvědavosti nebo misogynie. Tyto útoky mohou zhoršit už tak problematické rozdělování mužů a žen. „Dospívající (dívky) musí znepokojovat to, zda jsou jejich spolužáci z řad chlapců dobrými lidmi. Jejich vzájemná důvěra byla zcela narušena,“ uvedla Shin Kyung-ah, profesorka sociologie na jihokorejské Universitě Hallym.

Jedna z obětí šíření nepravdivého sexuálního obsahu se pokusila o sebevraždu, protože nechtěla dál trpět kvůli explicitním deepfake videím. Její dopis přečetla v parlamentu poslankyně Kim Nam Hee. Jiná oběť podle bývalé předsedkyně opoziční strany Park Ji-hyun omdlela a byla převezena na pohotovost poté, co obdržela sexuálně zneužívající deepfake snímky. Třicetiletá žena v rozhovoru pro agenturu AP uvedla, že musela přerušit doktorské studium ve Spojených státech. V roce 2022 jí totiž byla diagnostikována panická a posttraumatická stresová porucha.

Pozornost se na toto téma upřela i vzhledem k srpnovému zadržení Pavla Durova, zakladatele aplikace Telegram. Ten čelí obvinění, že jeho platforma byla využívána k nezákonným činnostem včetně šíření sexuálního zneužívání dětí. Jihokorejská vláda uvedla, že Telegram se zavázal prosazovat politiku nulové tolerance vůči nelegálnímu deepfake obsahu.

Kritici ale tvrdí, že v boji proti deepfake pornu úřady neudělaly dost, přestože v posledních letech došlo k nárůstu sexuálních trestných činů na internetu. Problém se stupňuje i kvůli vážným společenským sporům v Jižní Koreji, které se týkají genderových rolí, diskriminace na pracovišti, povinné vojenské služby pro muže i obecného sociálního tlaku na muže a ženy.

Jen co začne podzim, minimálně nákupní centra se začínají připravovat na zimní sezónu. Zatímco na veřejných místech se lidé vynucené vánoční atmosféře vyhýbají, na hudební platformy a sociální sítě se pomalu, ale jistě vkrádá každoroční trend Vánoc – zpěvačka Mariah Carey se skladbou All I Want From Christmas Is You. Ta se, jako již tradičně, i v minulém roce umístila v období Vánoc i před nimi na nejvyšších příčkách žebříčku Billboard Hot 100.

Současná nekorunovaná královna Vánoc se stala pojmem i díky vzestupu sociálních sítí, kde se už od začátku podzimu objevují reels vyobrazující zpěvačku v kostce ledu, která pomalu roztává za zvuku vánoční hudební klasiky. A právě v prvních říjnových dnech zpěvačka zveřejnila na sociálních sítích video, kde na palubě private jetu upozorňuje nejen kapitána letounu, ale i své fanoušky, že ještě nepřišel její čas.

Video začíná úvodními tóny vánoční písně. „Tady váš kapitán –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vítejte na palubě, Mariah. Míříme na severní pól,“ následně vzkáže pilot zpěvačce. „Ještě ne! Omlouvám se. (…) Vždycky na mě pospíchají,“ odvětí nevěřícně Carey.

V posledních letech Carey čeká s vydáním sezónního vánočního oznámení na konec října. Vtipný příspěvek obvykle zveřejní hned 1. listopadu, tedy den po Halloweenu. Jak vzpomíná server Rolling Stone, v loňském klipu jí skupina halloweenských strašidel pomáhala rozmrazit ledový blok, který nakonec úplně rozbila jedním ze svých vysokých tónů.

„Odvážíte se vyzkoušet život při 50 °C?“ Tento vzkaz stojí na nákladním autě francouzského výzkumníka Christiana Clota. Vozí totiž „mobilní klimatickou komoru“ s místností vyhřátou na 50 °C. Horká místnost umožňuje odvážlivcům procházet se po koberci, číst si nebo si dokonce dát šálek čaje. Píší o tom francouzská média, například deník Le Monde.

Instalace nazvaná Climate Sense staví lidi do klimatické situace za několik let, vysvětlil agentuře AFP Christian Clot, badatel a ředitel Institutu pro lidskou adaptaci se sídlem v Marseille, který experiment vytvořil a financoval. Zatímco v Indii, Pákistánu nebo Mexiku rtuť teploměru už k takovým extrémům šplhá, ve Francii by při současném vývoji oteplování v několika regionech mohlo být dosaženo maximálních teplot 50 °C po roce 2050.

A jak vlastně lidské tělo může na takový teplotní šok zareagovat? „Zhruba po dvaceti minutách je čtení složitější a váš mozek ztěžkne,“ řekla Maëlys Lahure, studentka, která přišla experiment vyzkoušet. Do traileru vstoupil i důchodce se svou ženou. „Jsme trochu zvyklí sportovat, ale když jsme byli na běžeckém pásu, bylo nám horko,“ zhodnotil svou zkušenost Clélio. „Běžecký pás ukazoval 3,5 km/h, ale měla jsem pocit, že běžím rychlostí 6 nebo 7 km/h,“ dodává jeho žena.

Ve výzkumných centrech existuje řada klimatických komor, které mohou měnit teplotu od -20 °C do 50 °C, stejně jako úroveň vlhkosti. Dosud ale nebyly mobilní, aby je mohla používat i široká veřejnost, doplňuje web La Presse.

Christian Clot spustil koncept v roce 2021, ale teprve v posledních týdnech ho nechává testovat širokou veřejnost, uvádí server Le Monde. Od 30. září do 3. října třeba lákal návštěvníky na pařížský stavební veletrh Batimat. Podle Clota hypotéza pomáhá zvýšit povědomí a pokládá veřejnosti otázku: Co můžeme udělat dnes, aby se to nestalo? „Cílem není lidi vyděsit, ale zvýšit jejich vlastní povědomí,“ dodává.

Bhútán, království známé malebnými horami a množstvím buddhistických klášterů, se nyní dostává na titulní stránky světových médií ze zcela jiného důvodu. A tím jsou kryptoměny. Firma Arkham Intelligence odhalila, že bhútánský státní konglomerát Druk Holdings vlastní 13 011 bitcoinů, což je o něco více než dvojnásobek částky vlastněné bitcoinovým leaderem Salvadorem. Za současného kurzu bitcoinu má tento digitální majetek hodnotu přibližně 780 milionů dolarů. Pro malou zemi s populací 780 000 obyvatel to znamená, že na každého obyvatele připadá více než 1 000 dolarů v bitcoinech.

Toto jmění pochází z těžby kryptoměn, kterou země provozuje pomocí svých hydroelektráren, jak píše španělský web El País. Bhútán díky čisté a levné energii z vodních elektráren těží bitcoiny 24 hodin denně. Největší těžební zařízení se nachází v oblasti známé jako Education City, původně plánované jako vzdělávací centrum, které mělo bojovat proti emigraci a nezaměstnanosti. Místo toho se zde v současnosti nachází bitcoinové „továrny,“ které vytvářejí obrovské množství digitálních měn.

Zatímco Salvador, pod vedením prezidenta Nayiba Bukeleho, investuje do kryptoměn veřejné peníze a sklízí kritiku, Bhútán udržoval své kroky v kryptosvětě v utajení. Informace o jeho aktivitách se objevily teprve nedávno, když Forbes odhalil těžební zařízení pomocí satelitních snímků. Kryptoměnová aktivita Bhútánu se provalila také díky bankrotům kryptolenderů BlockFi a Celsius, kde měl Bhútán uložené menší částky.

Průnik Bhútánu do světa kryptoměn je překvapením zejména proto, že země se tradičně zaměřuje spíše na duchovní otázky než na prosperitu. Na konci 70. let 20. století chtěl Džigme Singje Wangčuk, čtvrtý bhútánský panovník, izolovat své království od posedlosti ekonomickým růstem tím, že vymyslel výraz, který se brzy stal synonymem pro klidný, mírumilovný a příjemný život jeho obyvatel. „Hrubé národní štěstí je důležitější než hrubý domácí produkt,“ řekl. 

Singapur je známý svou prosperitou a vysokou životní a to navzdory zásadní komplikaci: nemá žádné vlastní přirozené zdroje sladké vody. Přesto je tento ostrovní městský stát považovaný za modelový příklad efektivního hospodaření s vodou, píše v úterním textu německý web Deutsche Welle (DW).

Od získání nezávislosti v roce 1965 Singapur přistoupil k řešení vodní krize s dlouhodobou vizí. Vyvinul ambiciózní plán založený na čtyřech hlavních pilířích, označovaných jako „národní kohoutky“. Podrobněji se o nich píše na webu Singapore National Water Agency.

Mezi tyto čtyři zdroje patří dovoz vody z Malajsie, odsolování mořské vody, sběr dešťové vody a technologii recyklace odpadních vod, známou jako „NEWater“. Právě tato inovativní strategie umožnila Singapuru pokrýt narůstající poptávku po vodě, která souvisí s rychle rostoucí populací a rozvíjející se ekonomikou.

První „národní kohoutek“, dovoz vody z Malajsie, zajišťuje Singapuru přibližně polovinu jeho denní spotřeby vody. Tato dohoda je ale dlouhodobě nestabilní, protože Malajsie opakovaně hrozí zvyšováním cen vody, nebo dokonce zastavením dodávek. Singapur proto plánuje do roku 2061 odběr ukončit a plně se spoléhat na zbývající tři zdroje.

Dalším z důležitých opatření je odsolování mořské vody. Singapur investoval miliardy dolarů do moderních odsolovacích zařízení, která dnes pokrývají až 25 % celkové poptávky po vodě.

Co se týče sběru dešťové vody, ostrovní stát využívá dvě třetiny svého území pro její ukládání. Marina Barrage, největší singapurská přehrada, navíc slouží nejen k zadržování vody, ale také jako ochrana před povodněmi.

Největší technologickou inovací posledních let je ale v Singapuru „NEWater“, systém recyklace odpadních vod. Systém využívá mikrofiltrace, reverzní osmózy a UV záření a z odpadní vody tak získává vysoce kvalitní pitnou vodu. Tato technologie umožňuje Singapuru v současnosti recyklovat přibližně 30 % vody, kterou populace spotřebuje. Voda recyklovaná systémem „NEWater“ se používá zejména v průmyslu, část je ale určená také pro pití.

Arthur Jack Schubarth z americké Montany si nelegálně přivezl z Kyrgyzstánu části těla Argali Marco Polo, největšího druhu ovce na světě. Genetický materiál poslal do laboratoře, kde vytvořili klonovaná embrya pro komerční využití. Píše o tom server The Guardian.

Klonování vedlo ke vzniku jediného samce pojmenovaného Montana Mountain King, zkráceně MMK. Toho pak Schubarth a jeho spolupracovníci využívali k oplodnění dalších ovcí, které prodávali soukromým loveckým spolkům, provozujícím tzv. chovná lovecká zařízení. Podle prohlášení vyšetřovatelů se jednalo o odvážný plán na vytvoření masivních hybridní druhů ovcí, určených zejména pro placený trofejní lov.

Ovce Argali Marco Polo, pocházející z pohoří Pamír ve střední Asii, mohou vážit přes 135 kg a jejich rohy dosahují rozpětí i více než 1,5 metru. Tento druh je chráněný Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES). Chov Argali Marco Polo je v Montaně zakázaný kvůli ochraně domácích ovcí před nemocemi a také právě z důvodu prevence mezidruhového křížení.

Soudce okresního soudu Brian Morris podle serveru BBC uvedl, že mu při určování trestu dělalo potíže najít vhodné řešení, musel ale odradit ostatní od „měnění genetické podstaty tvorů na této planetě.“ Kromě šesti měsíců vězení dostal Schubarth pokutu 20 000 dolarů (cca 450 tisíc Kč).

„Je to trochu jako vyhození nákladu z lodi. Loď je lehčí, a tak se vznáší o něco výš. Stejně tak, když je zemská kůra lehčí, může se vznášet o něco výš,“ řekl BBC spoluautor studie Adam Smith.

Tlak způsobený srážkou indické a euroasijské zemské desky před 40-50 miliony let vytvořil Himálaje a desková tektonika zůstává hlavní příčinou jeho dalšího růstu. Podle týmu UCL však k vzestupu pohoří přispívá i říční síť Arunu. Ta protéká Himálajemi a odřezává ze zemské kůry materiál – v tomto případě koryto řeky. Tím se snižuje síla působící na plášť (další vrstvu pod zemskou kůrou), což způsobuje, že se ztenčená kůra ohýbá a vznáší se vzhůru.Někteří geologové, kteří se na studii nepodíleli, uvedli, že tato teorie je pravděpodobná, ale ve výzkumu je ještě mnoho nejasností.

Prudký růst Everestu ale podle Washington Post pravděpodobně nebude trvat věčně. Rovnováha by se mohla vychýlit na druhou stranu a Everest by se mohl zmenšit o část své obrovské výšky. Himálaj bude stoupat a klesat, jako všechna pohoří.

Situaci umožnila podle BBC pandemie, která ukázala, že v současnosti může celá řada lidí vykonávat svou práci online. Přestože byla omezení zrušena a lidé se mohli vrátit do kanceláří, mnozí se rozhodli to neudělat. Podle analýzy trhu komerčních nemovitostí společnosti Moody's zůstává více než 20 % podnikových nemovitostí prázdných. Za digitální nomády se také loni považovalo na 35 milionů lidí.

Ne všichni ale považují nárůst tohoto trendu, za dobrou věc. Příliv návštěvníků do míst, jako je Španělsko a Řecko podnítil protesty proti nadměrnému turismu. V místech, jako je Dominikánská republika, Bali a Jihoafrická republika, má mnoho místních obyvatel pocit, že digitální nomádi například zvýšili ceny zboží a bydlení.

Existuje tedy způsob, jak být digitálním nomádem, aniž byste přispívali k nerovnosti a nadměrnému turismu? Juan Barbed, spoluzakladatel organizace ROORAL, zdůrazňuje, že je důležité spojit se s místními obyvateli a být součástí komunity. ROORAL vytváří infrastrukturu pro pracovníky na dálku, kteří mají zájem trávit čas prací ve venkovských městech ve Španělsku.

„Mluvíme s vedením těchto komunit, abychom zjistili, zda je digitální nomádství něco, co chtějí vyzkoušet. Pokud je odpověď záporná, netlačíme je do toho,“ vysvětlil Barbed.

Stále více zemí se nyní snaží přilákat movité návštěvníky. Víza pro mobilní zahraniční pracovníky nabízejí země jako Japonsko a Spojené arabské emiráty. Víza podle BBC pomohou regulovat počet digitálních nomádů a také zajistí, že budou místnímu hospodářství přispívat něčím víc.