Hunger Games jsou celkově vyhladovělé
Susanne Collins, autorka knižní předlohy Hunger Games, popisuje okolnosti vzniku románové trilogie tak, že se jí spojily děje dvou televizních kanálů – reality show a přenos války v Iráku.
Vznikla tak populární literární trilogie, líčící dystopický svět po katastrofě. Amerika se proměnila v totalitní zřízení zvané „Panem“, rozdělené na 12 podřízených distriktů, jimž vládne „císařský“ Kapitol. Na důkaz poslušnosti musí distrikty pravidelně obětovat chlapce a dívku, kteří se zúčastní boje o přežití v přímém přenosu. Dle principu chléb a hry udržují Hunger Games jedny v nevědomí, druhé ve strachu.
Šestnáctiletá Katniss Everdeen se dobrovolně ocitne v aréně, kde si 24 mládežníků nevybíravě usiluje o život. Srdnatě nahradí mladší sestru a záhy se stane favoritkou klání. Děvče z nuzných poměrů odkojené lesem, neústupné a spontánní, dokáže fungovat jako bojovnice i jako vděčný objekt kamer. Hunger Games sledují hrdinčinu pouť megalomanskou reality show. Krom dobrodružného sci-fi příběhu tu celkem snadno vystopujeme odér pubertální romance i jasný přesah ke společenské kritice.
Neznalost knihy mě opravňuje konstatovat, že při vytváření dystopického světa je film zkušeného Garyho Rosse neumělý a naivní. Pracuje sice s ruční kamerou, ostrým detailem a syrovým střihem, ale to, co se rozprostírá v předkamerovém prostoru, je úsměvně přemrštěné. Distrikty jsou rádoby-naturalistickou směsicí raného proletariátu, koncentračního tábora a bahnitého slumu, ale manekýni a vkusně nalíčené hrdinky tu vypadají jako přízraky z jiné dimenze. I prostředí Kapitolu je křiklavě nesoudržné: směsice degenerované buržoaznosti, speerovské monumentality, antických vlivů a gay parade nedává žádný konkrétní smysl. Je to prvoplánový konstrukt, který film nijak nemotivuje ani logicky nespájí do soudržného fikčního světa.
Ale nač podobné hluboké analýzy – knižní předloha je přeci určená dospívajícím. Dost často zaznívá argument, že Hunger Games mají být opozicí k pubertální orgii nevkusu Twilight. V něčem filmová podoba bezesporu obrací upíří telenovelu naruby. Hrdinka je emancipovaná, schopná obstát více než dobře na vlastní pěst. Film nepřipomíná pastelový amok, naopak, troufne si i na drsnější scény (samozřejmě v mezích zákona, přesněji ratingu PG-13). Dokonce je tu i zmíněný společensko-kritický přesah k pasivnímu konzumerismu, společnosti spektáklu, k masivní oblibě reality show.
Bohulibost záměru poněkud kazí fakt, že to vše používá film pouze jako zatraktivnění produktu pro cílovou skupinu dospívajících. Hunger Games sice lehce ironizují pasivitu „požíračů reality“, ale návdavkem nenabízejí víc než patetická gesta vzdoru a frázovitou milostnou zápletku. Ta sice může být součástí hrdinčiny hry o větší popularitu u diváků show, ale nic ve filmu nás nevede k tomu, abychom pobíhání po lese, boj o přežití a uzavírání aliancí brali jakkoli podvratně – jako trik, jak vyzrát nad tyranií.
Není důvod stavět se do pozice kritického diváka, který si užívá, kterak to Katniss chytře skoulí s nesmyslně krutými pravidly. Film je až příliš krotký a ohnutý dle vkusu cílové skupiny, kterou pasivní konzumování baví – i pasivní konzumování kritiky pasivního konzumování. Chléb a hry. Hrdinka je modelovým spojením touhy po revoltě i oslnění – Katniss je rebelka i mediální princezna, jedno nepodkopává nohy druhému.
Pokud odmyslíme chatrně maskovaný konformismus, nezbývá nic víc než žánrově předvídatelné a sypkými postavami obsazené pimprlové divadlo. Nesoudržnost světa a rozmělnění skvělého vstupního nápadu zamrzí. Jistě, nelze očekávat, že se s podobnou výzvou každý popere tak komplexně jako Peter Weir v Truman Show. Jenže Hunger Games stahují kalhoty, aniž by byl brod vůbec v dohledu.
Hodnocení: 50 %
Hunger Games
Gary Ross, USA, 2012, 142 minut.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
