I v levném domě lze žít kvalitně, říká Josef Čančík. Designové vybavení není třeba
Josef Čančík si říká maloarchitekt a v jeho jednočlenném studiu Echtarchitektura vznikla už řada rodinných domů, na kterých se muselo šetřit. Jak a na čem?
Začalo to vlastním rodinným domem. „Přemýšlel jsem, jak zajistím do budoucna bydlení pro rodinu a věděl jsem, že je to v Praze naprosto nereálné,“ vzpomíná Josef Čančík. Proto se ženou Darjou Čančíkovou hledali za Prahou. Zaměřili se na nemovitosti „dostatečně problematické, aby cena byla nízká.“ Nakonec získali dům v obci Řepčice kousek za Prahou - stál 800 tisíc korun a měl prý „samé problémy.“
„V domě nebyla voda ani odpady a měl za chalupou kadibudku,“ říká architekt. Postupně si tu ale rodina vybudovala příjemný domov s velkým obývákem, kde jsme natáčeli Bourání a mluvili o nízkonákladovém stavění.
„Základní cesta k nízkonákladovosti je omezení ambic,“ říká Josef Čančík. „Velikost je první klíč, protože objem generuje náklady,“ myslí si. Designový nábytek nebo drahé materiály také nejsou pro kvalitní život nezbytné. Co je tedy nutné?
Josef Čančík a jeho studio Echtarchitektura se ovšem nezaměřuje jen na levné stavby. Navrhl také expozici na Malenovickém hradě ve Zlíně, podílel se na architektonických objektech pro filmový festival v Jihlavě (spolu s ateliérem HRA, který byl nedávno v Bourání). Společně navrhli také strážní budky na Pražský hrad. Kromě toho už 17 let vyučuje na Fakultě architektury ČVUT.
Děda i táta byli architekti. V naší rodině se pořád něco budovalo, byl to v podstatě životní styl, říká Josef Čančík. Jak to dělá on?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
