Internet mizí. Ztrácí se překvapivě velký počet stránek i příspěvků ze sociálních sítí

30. květen 2024

Organizace Pew Research Center v rámci svého výzkumu zjistila, že internet mizí. V online světě se postupem času ztrácí obsah i webové stránky. Nejde ovšem jenom o starší webové příspěvky. K nalezení nejsou už ani rok staré, píše server Independent.

Nic netrvá věčně, a platí to i o internetu. Ačkoli je na web pohlíženo jako na místo, kde obsah není časově omezen, podle nového výzkumu se z internetu ztrácí velké množství stránek. Studii dokončila think tank organizace Pew Research Center, která shromáždila náhodné vzorky téměř milionu webových stránek převzatých od služby Common Crawl, archivující části internetu.

Výzkumníci poté zjišťovali, zda tyto stránky na internetu setrvaly mezi lety 2013 a 2023. Následně přišli na to, že zanikají nejen starší webové stránky, ale i ty nové. Například z webových stránek, které existovaly v roce 2013, je nyní ztraceno 38 procent. Dostupných už také není 8 procent stránek, které byly aktivní ještě v roce 2023.

Stránky mají tendenci mizet, když jsou odstraněny nebo přesunuty. K tomu však dochází na jinak funkčních webech, spíše než aby webové stránky mizely celé. Ztrácí se proto i velké množství zpráv a důležitého referenčního obsahu. Na 23 procentech zpravodajských stránek je vždy alespoň jeden nefunkční odkaz, stejný problém se týká i 21 procent vládních webů.

Alarmujících je i 54 procent stránek Wikipedie odkazujících uživatele na webová místa, která už také neexistují. Stejné nepříjemnosti navíc čelí i sociální sítě. Z webu například mizí až pětina tweetů jen pár měsíců po zveřejnění.

autor: Anna Beljo
Spustit audio
  • Ochránci zvířat zkarikovali oficiální portrét Karla III. Král prý přehlíží krutost na farmách

    12. červen 2024
    Londýnská galerie umění a portrét Karla III.

    Skupina aktivistů přelepila obrázkem hlavy oblíbené kreslené postavy první oficiální portrét britského krále Karla III. v londýnské galerii umění. Vandalismem chtěla upozornit na týrání zvířat, ke kterému podle nich docházelo na farmách zaštítěných Královskou společností pro prevenci týrání zvířat (RSPCA). 

    „Žádný sýr, Gromite. Podívej se na všechnu tu krutost na farmách RSPCA!“ je napsáno v mluvící bublině u hlavy Wallace, animované postavy z komediální série Wallace a Gromit. Aktivisté skupiny Animal Rising tak ozdobili kontroverzní portrét Karla III. od malíře Jonathana Yeo. Informuje o tom server Euronews.

    Aktivisté kritizují alarmující podmínky na farmách ověřených Královskou společností RSPCA, jejímž patronem je právě Karel III. „Vzhledem k tomu, že je král Karel velkým fanouškem Wallace a Gromita, jsme nemohli vymyslet lepší způsob, jak ho upozornit na děsivé výjevy z certifikovaných farem RSPCA. I když doufáme, že to Jeho Veličenstvo pobaví, zároveň jej vyzýváme, aby vážně zvážil, zda chce být spojován s hrozným utrpením na farmách, které RSPCA podporuje,“ stojí mimo jiné v prohlášení, které aktivisté poskytli britskému listu The Telegraph.

    Členové charitativní organizace navštívili 45 různých farem, které získaly od RSPCA známku ověření. Zjistili, že každá farma ve skutečnosti nese prvky velkochovů a krutého týrání zvířat, což popsali v tomto dokumentu.

    Královská společnost pro prevenci týrání zvířat na stížnosti organizace Animal Rising obratem zareagovala. Ve své odpovědi uvedla, že veškeré obavy týkající se dobrých životních podmínek na farmách certifikovaných „Ověřeno RSPCA“ jsou brány mimořádně vážně a RSPCA chce tato tvrzení co nejrychleji prověřit.

    Ačkoli královská společnost RSPCA oceňuje, že je její práce podrobena kontrole, nesouhlasí se způsobem, kterým na možné pochybení skupina aktivistů zareagovala. Podle agentury AP, která se odvolává na mluvčího galerie Philipa Moulda, je ovšem obraz chráněn fólií a nebyl poškozen.

  • Několikaminutové utrpení velryb bude pokračovat. Islandská vláda dala zelenou dalšímu lovu

    12. červen 2024
    Velryba, moře, oceán, plejtvák myšok

    Islandská vláda znovu vydala licenci k lovu velryb. Ačkoli je určena pro jedinou velrybářskou společnost v zemi, licence na loveckou sezónu 2024 umožňuje společnosti Hvalur zabít více než sto jedinců plejtváka myšok.

    Velrybářská sezóna na Islandu obvykle trvá od června do září. Většina velrybího masa se exportuje do Japonska. Jen v loňském roce bylo společnosti Hvalur povoleno ulovit 161 plejtváků, napsal server BBC. Letos má povoleno lovit 99 velryb v oblasti Grónska a západního Islandu a 29 velryb v oblasti východního Islandu a Faerských ostrovů, tedy celkem 128 velryb, uvedlo Ministerstvo pro rybolov ve svém prohlášení.

    Podle vlády usnesení odráží zvýšený důraz na udržitelné využívání přírodních zdrojů. „Toto rozhodnutí je v souladu s doporučením Institutu pro výzkum mořských a sladkovodních zdrojů z roku 2017 a zohledňuje ekosystémová doporučení Mezinárodní velrybářské komise,“ stojí ve vládním prohlášení.

    Mezinárodní organizace na ochranu zvířat Humane Society International (HSI) ale uvedla, že licence byla firmě Hvalur udělena navzdory jasným důkazům o utrpení zvířat. Ve své stížnosti odkazovala na nezávislou zprávu Islandského potravinového a veterinárního úřadu (MAST) o lovu velryb z roku 2022. Ta odhalila, že některé velryby umíraly i dvě hodiny, přičemž 41 % velryb při umírání „velmi trpělo“. U mořského savce, který nezemřel okamžitě, byla průměrná doba smrti vypočtena na 17 minut.

    „Takové utrpení je považováno za porušení zákona na ochranu zvířat,“ uvedla organizace HSI. Mezi země, které v dnešní době stále povolují komerční lov velryb, se vedle Islandu řadí ještě Norsko a Japonsko. Server Reuters ve svém článku uvedl, že navzdory mezinárodnímu moratoriu z roku 1986 na ochranu druhů před vyhynutím obnovilo Norsko komerční lov velryb v roce 1993 a Island v roce 2006. Nedávný průzkum odhalil, že proti komerčnímu lovení velryb je 51 % Islanďanů.

  • Vodní lidé z indonéského kmene Bajau vydrží pod vodou přes 10 minut. Pomáhá jim zvětšená slezina

    12. červen 2024
    kmen Bajau

    Více než 1000 let žijí lidé z indonéského kmene Bajau na hausbótech. Značnou část svého života tráví ale přímo ve vodě. Díky obojživelnému způsobu života se dokázali geneticky adaptovat na vodní prostředí.

    Příslušníci kmene Bajau se dovedou potopit až do 70metrové hloubky pouze s pomocí sady závaží a dřevěných brýlí, píše server Indy100. K nadprůměrným plaveckým schopnostem nepřispívá pouze mimořádná kapacita plic, ale i genetická mutace známá jako „gen mořského kočovníka“. Indonéští „rybí lidé“ mají neobyčejně velkou slezinu.

    „O lidské slezině nemáme z hlediska fyziologie a genetiky mnoho informací. Víme ale, že tuleni, kteří se potápějí hluboko, jako například tuleň Weddellův, mají neúměrně velké sleziny. Napadlo mě, že pokud tuleňům dopřál přírodní výběr větší slezinu, pak by to mohlo mít podobnou souvislost i u lidí,“ říká doktorka Melissa Ilardo z Univerzity Cambridge.

    Při ponoření těla do vody hraje tento oválný orgán zásadní roli. Slezina se aktivuje, smrskne, a do krevního oběhu vypustí okysličené krvinky, čímž může množství kyslíku v lidské krvi zvýšit až o 9 procent. Větší slezina tak dává členům kmene Bajau genetickou výhodu při zadržování dechu a plavání pod vodou. „Domníváme se, že u Bajau došlo k adaptaci, která zvýšila hladinu hormonů štítné žlázy, a tím zvětšení sleziny,“ vysvětluje Ilardo.

    Vzhledem k tomu, že kmen Bajau neprovozuje sportovní plavání, není snadné přesně zjistit, jak dlouho dokáží jeho příslušníci vydržet pod vodou. Podle všeho ale dokáží pod mořskou hladinou strávit i 13 minut. Životní styl mořských nomádů je ale stále více ohrožen. Kvůli jejich kočovnému způsobu života totiž mohou mít potíže se získáním občanství. Komerční rybolov navíc devastuje jejich zásoby a ztěžuje jejich obživu. Mnozí z nich se proto rozhodli moře opustit.

  • Nebude toho málo. Kde můžeš v létě potkat Radio Wave naživo?

    11. červen 2024
    Stan Českého rozhlasu na Letní filmové škole v Uherském Hradišti

    Začíná léto a s ním přichází i možnost zajít na program Radia Wave někde venku. Potkej se s autory populárních podcastů jako je Lit, Bourání nebo Startér a taky s moderátory a DJs. Živá vysílání a sety nebo i parties budeš moct v příštích měsících navštívit třeba v Brně, Praze, Karlových Varech nebo Uherském Hradišti.

    17. 6. – V Brně od 18:00 v knihkupectví Martinus budou moderátoři podcastu Lit Jan Dlouhý a Eva Soukeníková zpovídat spisovatelku Kláru Kubíčkovou a publicistu Michala Kašpárka.

    27. 6. – Bourání bude letos na nominačním večeru České ceny za architekturu v Holešovické tržnici. Hosté podcastu budou s moderátorkou Karolínou Vránkovou debatovat o budoucí podobě holešovické tržnice.

    3.7. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Čelisti navštíví filmový festival v Karlových Varech.

    9. 7. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ČRo Wave x GHMP // Opulence BAROQUE POP: Radio Wave v areálu barokního Trojského zámku během léta prozkoumá, jak se nás hudba snaží rozptýlit v aktuálních krizích.

    29. - 31. 7. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti se můžete těšit na živé nahrávání podcastů Balanc, Buchty, Lit a Čelisti.

    Letošní slezina Čelistní crew ve složení Aleš Stuchlý a Vít Schmarc – tradičně doplněná o čpavé hudební covery Filipa Černého – proběhne zároveň v duchu bilancování i futurismu. Moderátoři podcastu zavzpomínají třeba na jejich nejstrašnější zážitky z Filmovky. Buchty i letos na Letní filmové škole v Uherském Hradišti představí oblíbený girl talk Ivany Veselkové a Zuzany Fuksové.

    Na Filmovce budete moct navštívit i živé natáčení podcastu Balanc, který je na Radiu Wave zasvěcený duševnímu zdraví, sebepoznání a dobrým vztahům. Moderuje Petr Bouška.

    A s moderátory podcastu Lit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Janem Dlouhým a Evou Soukeníkovou můžete přijít probrat, jestli bychom měli srovnávat filmy a knihy a jestli nemáme prostě na filmy koukat a knížky číst…

    30. 7. – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠ČRo Wave x GHMP // Opulence HEDONISTIC RAP: Wave v areálu barokního Trojského zámku během léta prozkoumá, jak se nás hudba snaží rozptýlit v aktuálních krizích.

    2. - 3. 8. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ondřej Šebestík se svým magazínem Podhoubí o přírodě, životním prostředí a všech cestách k šetrnému životu vyrazí na Besedu o Bigbítu v Tasově.

    Pro všechny aktuální informace sledujte náš Facebook a Instagram.

  • Největší světové banky se podílejí na ničení amazonských pralesů

    11. červen 2024
    Požár amazonského deštného pralesa

    Největší světové banky se tváří, že jsou šetrnější k Amazonii, než doopravdy jsou. Informuje o tom zpráva, kterou vypracovala organizace Stan.earth a Koordinační orgán domorodých organizací povodí Amazonky. Podle ní banky poskytly miliardy dolarů ropným a plynárenským společnostem, které se podílejí na ničení deštného pralesa.

    Banky Citibank, JPMorgan Chase, Itaú Unibaco, Santander a Bank of America poskytují dohromady víc než polovinu úvěrů společnostem, které v oblasti těží fosilní paliva. Banky mají své etické zásady, podle kterých mají chránit nedotčené lesy, ohniska biologické rozmanitosti, území původních obyvatel a přírodní rezervace. Informuje o tom britský Guardian.

    Šetření ale ukázalo, že jejich zásady selhávají a vztahují se zhruba jen na 30 % deštného pralesa. Společnosti, které banky finančně podporují, podle zprávy těžením destabilizují klima, ničí nebo narušují půdu a připravují původní obyvatele o zdroje obživy. Autoři šetření zkoumali dohromady 560 transakcí 280 bank za posledních 20 let.

    Problémem jsou samotné zásady, které si banky vytyčily a na které se odvolávají. Nedostatky v jejich obsahu se u jednotlivých společností liší. Na jedné straně je banka JPMorgan Chase, jejíž ochrana biodiverzity se podle autorů zprávy vztahuje pouze na lokality světového dědictví UNESCO. Ty ale pokrývají jenom 2 % Amazonie.

    Pozitivně zase studie hodnotí britskou banku HSBC, která byla kdysi významným sponzorem destruktivních projektů v regionu, ale od prosince 2022 přestala těžařské firmy úplně podporovat.

    Velkým problémem podle autorů zprávy také je, že většina financování ze strany bank se uskutečňuje skrze dluhopisy. Skrze ně je obecně těžší určovat pravidla využití financí.

    Zpráva vyzývá banky, aby přestali firmám těžícím ropu a plyn v Amazonii poskytovat jakékoli finance. 

  • Call Me by Your Name! Sloni si pro sebe navzájem vymýšlejí jména a troubí je na sebe

    11. červen 2024
    Slon

    Sloni se navzájem oslovují individuálními jmény, které pro své druhy vymýšlejí. Odhaluje to nová studie zveřejněná v časopise Nature Ecology & Evolution. Odborníci využili k analýze zvuků algoritmy umělé inteligence.

    Výzkumníci sledovali sloní „troubení“ zaznamenané v keňské národní rezervaci Samburu a v národním parku Amboseli mezi lety 1986 až 2022. Pomocí algoritmu strojového učení identifikovali 469 různých volání, z nichž 101 slonů volání vydalo a 117 přijalo. Podle nové studie na sebe sloni volají individuálními jmény, která si pro své druhy vymýšlejí. A nejen, že sloni používají specifické vokály pro každého jedince, ale také rozpoznají a reagují na volání určené jim, zatímco volání určená ostatním ignorují. To podle hlavního autora studie Michaela Parda naznačuje, že sloni dokážou určit, zda bylo volání určeno jim, pouhým zaslechnutím volání, i když je vytrženo z původního kontextu.

    Sloni vydávají širokou škálu zvuků od hlasitého troubení až po jemné zvuky, které lidské ucho neslyší. Sloni vydávají tyto specifické zvuky v nejrůznějších kontextech – od pozdravu členů rodiny přes utěšování mláděte až po udržování kontaktu s příbuznými na velké vzdálenosti.

    Ne v každém sloním volání bylo použito jméno, pokud se však jména ozývala, bylo to často, když sloni volali na velkou vzdálenost. Častěji taky dospělí sloni volali ty mladé. To podle výzkumníků může znamenat, že naučit se tento zvláštní talent může být náročné a trvá to roky.

    Výzkumníci pak v terénu zjišťovali, zda 17 slonů může rozpoznat svá vlastní jména. Když jim přehráli nahrávku, na které jeho přítel nebo člen rodiny volal své jméno, zvíře reagovalo pozitivně a „energicky“. Ten samý slon byl taky mnohem méně nadšený, když mu přehráli jména ostatních.

    Celý výzkum naznačuje, že sloni a lidé jsou jediní živočichové, kteří pro sebe vymýšlejí „libovolná“ jména, a nekopírují zvuk příjemce. Už dřív bylo prokázáno, že na sebe volají i delfíni a papoušci. Na rozdíl od slonů a lidí ale pouze napodobují zvuky ostatních a jména nevymýšlejí. Podle Franka Popea, ředitele organizace Save the Elephants toho mají sloni a lidé spoustu společného a současný objev je jenom začátek.

  • Produkce vodních živočichů z farem poprvé překonala úlovky z rybolovu, tvrdí OSN

    10. červen 2024
    Rybolov, rybaření, ryby, voda

    Produkce vodních živočichů z farem poprvé překonala úlovky z tradičního rybolovu. Informuje o tom Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ve své nejnovější zprávě. Posiluje tak naději, že ekologičtější akvakultura by mohla uspokojit celosvětovou poptávku po mořských plodech.

    Akvakultura, známá také jako vodní farmaření, je pěstování vodních organismů – například ryb, korýšů, měkkýšů, řas a vodních rostlin – v kontrolovaném prostředí. V takovém prostředí nehrozí vylovení některých ohrožených druhů ryb, jako tomu je u tradičního rybolovu. Její kritici ale varují, že akvakultura může poškodit životní prostředí a dostat do volné přírody nemoci a invazivní druhy. V případě úniku jen několika málo exemplárů dochází k jejich rozšíření ve vodách, kam nepatří. V nich pak nemají přirozené nepřátele a silně tak narušují ekologickou rovnováhu. FAO ale doplňuje, že tomu lze zabránit vhodnou regulací a monitorováním.

    Podle Manuela Barange, vedoucího oddělení rybolovu a akvakultury FAO jsou ryby vhodnou ekologičtější alternativou. Oproti suchozemským zvířatům má jejich chov menší dopad na životní prostředí. Zároveň jsou vodní živočichové pro miliony lidí na celém světě důležitým zdrojem bílkovin.

    Přibližně 90 % vodních živočichů, kteří jsou chováni nebo loveni, je určeno pro lidskou spotřebu. Zbytek se využívá k jiným účelům, například jako krmivo pro jiná zvířata nebo rybí tuk.

    Podle posledních údajů však bylo v roce 2021 označeno 37,7 procenta rybích populací v mořských rybolovech za přelovené, což znamená, že jsou loveny rychleji, než se stíhají přirozeně obnovovat. To způsobuje jejich pokles a ohrožení. Tento trend nepřetržitě roste od roku 1974, kdy bylo přelovených jen deset procent populací, dodala FAO. Mezi nejčastější ryby, které se loví ve světových oceánech, mořích, řekách, jezerech a rybnících, patří sardel peruánská, tuňák pruhovaný a aljašský mník.

  • Nakupovací celibát trenduje na sociálních sítích. Může pomoci i životnímu prostředí

    10. červen 2024
    nakupování, online, kreditní karta, ilustrační

    Půst nakupování (tzv. „no-buy-year) je populární výzva na sociálních sítích. Tisíce uživatelů na Redditu a TikToku popisují, jak se týden, měsíc nebo dokonce rok vyhýbají zbytečným nákupům.

    Podle agentury Associated Press má půst jediné pravidlo: Udělejte si seznam nepotřebných věcí, za které nebudete po určitou dobu utrácet, a dodržujte ho. Nepotřebné věci mohou pro každého vypadat jinak. Někdo se může vzdát rychlého občerstvení, někdo může začít místo autem jezdit na kole.

    Jednou z účastnic výzvy je kreativní ředitelka Elysia Beman z Brooklynu. Ta se rozhodla, že musí radikálně změnit své výdajové návyky poté, co se jí nahromadila sbírka značkového oblečení, a na kreditní kartě se objevil pětimístný dluh. Její slib nenakupovat zahrnoval zákaz nákupu nového oblečení i pořizování make-upu a vlasových přípravků, dokud ji nedojdou ty, co má. Omezila i společenské akce, na kterých se musí platit vstupné.

    Omezením nákupů můžete nejen ušetřit peníze, ale i životní prostředí. Omezení zavedené na kosmetiku vás přiměje k tomu, abyste spotřebovali to, co už máte. Výsledkem je méně odpadu a méně cest do obchodu. Stejně tak se mnohem lépe můžete vyhnout i tzv. „fast-fashion“. Půst vám taky může pomoct od impulzivních nákupů. A přinese vám lepší pohled na to, co opravdu potřebujete.

    Pokud se chcete půstu zúčastnit je podle CBS News důležité najít své slabiny. Co pravidelně kupujete a je to zbytečné, nebo nezdravé? Potom si musíte stanovit nějaká pravidla. Můžete se vyhnout nákupu nepotřebných věcí po dobu jednoho týdne, jednoho měsíce nebo jednoho roku. Nebo můžete zkusit úplně jiný přístup. A podle toho si stanovte i své cíle.

    Zbytečné nakupování také podle CBS mohou často podnítit reklamy a influenceři na sociálních sítích. Je tedy na zváženou, jestli si nedat pauzu i od nich. Jakmile se vydáte na cestu spoření, pravděpodobně zaznamenáte spoustu nečekaných výdajů. Pokud se vám občas něco nepovede, je to v pořádku. Buďte k sobě při budování tohohle nového návyku laskaví.

  • Umělá inteligence by mohla omezit testování na zvířatech

    10. červen 2024
    křeček, zvířata, testování, zvířectvo

    Umělá inteligence by mohla pomocí data setu všech existujících výsledků testování dopředu určit toxické látky a předejít tak testování na zvířatech. Informoval o tom web BBC.

    Na trh přichází každý rok víc než 1 000 nových chemických látek a sloučenin, které je potřeba otestovat. Podle profesora toxikologie na Johns Hopkins University v USA Thomase Hartunga by vyškolené systémy umělé inteligence mohly být schopny určit toxicitu nové chemické látky bez nutného testování.

    Systémy umělé inteligence samozřejmě nejsou v určování chemické bezpečnosti dokonalé. Jedním z problémů je jev známý jako „data bias“. Ten může přicházet v moment, kdy systém umělé inteligence a jeho algoritmy byly vyškoleny na základě zdravotních údajů převážně jedné etnické skupiny. Hrozí pak, že její výpočty nebo závěry se nebudou zcela vhodné pro osoby z jiného etnického prostředí.

    Profesor Hartung ale upozorňuje, že i testování na zvířatech může být stejně zavádějící. Například lék na artritidu Vioxx prošel fází testování na zvířatech. Ale po následném testování na lidech byl nakonec stažen z prodeje. Studie totiž ukázaly, že dlouhodobé užívání vede ke zvýšenému riziku infarktu a mrtvice. Pokud látka projde testy na zvířatech, testuje se na lidech. A pokud testovaná skupina nebude dost diverzifikovaná, zmiňovaný „data bias“ může přijít i při „manuálním“ testování.

    Jedním z projektů umělé inteligence, který se snaží nahradit budoucí testování na zvířatech, je AnimalGAN. Cílem softwaru, který vyvinul americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, je přesně určit, jak by krysy reagovaly na danou chemickou látku. Umělá inteligence byla vyškolena na základě údajů od 6 442 skutečných potkanů v 1 317 scénářích ošetření.

    Podobně pracuje mezinárodní projekt s názvem Virtual Second Species. Vytvořil virtuálního psa s umělou inteligencí, který je trénován na základě údajů z historických výsledků testů na psech.