Jack White v listopadu přetře Forum Karlín na modrobílo

Podle serveru The Los Angeles Times lidé začali na plot Metropolitního detenčního centra umisťovat silikonové penisy různých barev. Protestující pak vyšli do nedaleké ulice a nesli transparenty s nápisy jako „Žádný ICE“ nebo „Detenční centra jsou koncentrační tábory“.

Ulici Almeda Street začali demonstrující blokovat a bezpečnostní složky vyzvaly k rozpuštění davu. Policisté pak podle lokální stanice ABC 7 uvedli, že místo obvyklých kamenů a lahví na ně lidé začali házet právě zmiňované sexuální pomůcky. Kvůli omezování dopravy vyhlásila policie protest za nezákonný. Pět lidí zatkla, protože odmítali uposlechnout rozkaz a nechtěli místo opustit. Událost se obešla bez zranění.

Protesty proti federálním imigračním úřadům se v poslední době vyhrotily nejen v druhém největším americkém městě, ale po celých Spojených státech, připomíná Los Angeles Times. Důvodem je podle serveru zastřelení dvou demonstrantů a agresivní postupy federálních agentů v Minneapolis na začátku tohoto roku.

Lana píseň napsala společně se skladatelem Davidem Arnoldem, který pracoval na soundtracku k pěti filmům o Jamesi Bondovi, píše server Deadline.

„Titulní píseň nám musí přiblížit svět, do kterého se chystáme vstoupit. Musí nás zaujmout, nadchnout a vtáhnout do děje. Tato píseň se zařazuje do dlouhé řady skladeb, které definovaly svůj žánr, přičemž každá z nich vytvořila stylové měřítko, které přispívá k velkolepému odkazu Bondovské písně. Proto jsem byl tak nadšený ze spolupráce s Lanou, umělkyní, která do této skladby vnesla eleganci, atmosféru a svůj naprosto jedinečný charakter. Doufám, že tato skladba otevře svět Bonda zcela novému publiku,“ uvedl Arnold.

Podle BBC má skladba melodické vokály, které jsou pro Lanu typické. Britská veřejnoprávní stanice také podotýká, že zpěvačka již napsala jednu ze svých starších písní pro sérii o britském tajném agentovi. Konkrétně jde o skladbu „24“, která se objevila na jejím čtvrtém studiovém albu Honeymoon. V rozhovoru uvedla, že ji zamýšlela pro film Spectre z roku 2015. Snímek ale nakonec titulní skladbou doplnil Sam Smith se svým trackem „Writting´s On The Wall“.

Písně k „bondovkám“ nahráli v minulosti také třeba Paul McCartney, Adele, Billie Eilish nebo Madonna.

Americký magazín Variety podotýká, že během pandemie covidu-19 panovaly obavy, že si lidé z gen Z do kin nikdy nezvyknou chodit a budou místo toho dávat přednost streamování. Oproti dobám před pandemií je návštěvnost kin o pětinu menší.

Za výzkumem stojí americká společnost Fandango. Oslovila sedm tisíc lidí. 87 procent lidí z gen Z vidělo alespoň jeden film v kině za posledních dvanáct měsíců, mileniálů pak 82 procent. V průměru obě skupiny navštíví asi sedm filmů ročně. Nejnižší hodnotu výzkumníci zjistili u takzvaných baby boomers. Mezi nimi vidělo za poslední rok snímek v kině jen 58 procent.

Motivace chodit do kina je v závislosti na věkovou skupinu rozlišná. Pro mileniály je to únik od každodenní reality. Gen Z ji zase vnímá jako společenskou aktivitu. Naproti tomu nižší návštěvnost mezi starší generací je dle studie zapříčiněná rostoucími cenami vstupenek nebo méně atraktivními novinkami, píše Variety.

„Ačkoli panuje představa, že generace Z chodí do kina méně často, naše data ukazují, že její zájem naopak roste,“ řekl magazínu viceprezident společnosti Fandango Jerramy Hainline. „Zvláště pozoruhodné je, jak moc si cení společenského a komunitního rozměru tohoto zážitku, což potvrzuje, že kina i nadále hrají důležitou roli jako místo setkávání pro mladší diváky,“ dodal.

Fandango také uvádí, že mezi nejočekávanější filmy jara a léta patří pokračování animované série Toy Story nebo druhý díl snímku Ďábel nosí Pradu z prostředí módního časopisu v hlavní roli s Meryl Streepovou a Anne Hathawayovou. Diváci se také těší na Scary Movie 6 nebo na historické drama Odyssea z dílny režiséra a scénáristy Christophera Nolana.

Osmašedesátiletý lídr vystoupil ve formálním oblečení, s brýlemi a koženými botami. Improvizovaným cvičením, kdy několikrát poskočil a rozpažil a krátce se proběhl, chtěl vyvrátit zvěsti o svém zhoršujícím se zdravotním stavu. Informoval o tom web NBC News.

Na sociálních sítích se totiž šířily zvěsti o prezidentově zhoršujícím se zdravotním stavu a dokonce i o jeho smrti. Spekulace o jeho zdraví zesílily poté, co se prezident v lednu na krátkou dobu stáhl z veřejného života. Později uvedl, že byl hospitalizován kvůli problémům s břichem, které přičítal stresu a věku. Lékaři mu diagnostikovali divertikulitidu, tedy zánětlivé onemocnění trávicího traktu.

Prezident Marcos nyní tvrdí, že je již vyléčený, vrátil se k běžné stravě a pravidelně cvičí. Přiznal však, že užívá léky na dnu a vysoký krevní tlak.

„Vyzývám každého, kdo tvrdí, že jsem nemocný, aby si se mnou přišel zacvičit. Pojďte se mnou do posilovny a uvidíme, kdo zvedne víc,” řekl novinářům. Marcos zároveň ostře odmítl fámy, podle nichž je vážně nemocný nebo dokonce ochrnutý.

Ve čtvrtek pak spekulace o svém zdravotním stavu vyvracel tím, že opakovaně zvedal desetikilový pytel rýže jako činku. „Kdo je tu nemocný?” řekl Marcos podle webu The Manila Times během akce zaměřené na rozdávání potravin v Manile.

Od nástupu do funkce v polovině roku 2022 čelí Marcos řadě složitých výzev. Patří mezi ně napjaté vztahy s Čínou kvůli územním sporům v Jihočínském moři, ničivé přírodní katastrofy včetně zemětřesení, tajfunů a záplav, ekonomické problémy i politické spory uvnitř vlády, včetně korupčního skandálu dotýkajícího se vlivných zákonodárců a spojenců, který vyvolal kritiku veřejnosti.

Nedávná zpráva deníku Daily Mail upozornila na úmrtí amerického vědce a dlouholetého pracovníka NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL) Michaela Davida Hickse z roku 2023. Příčina jeho smrti nebyla zveřejněna a podle dostupných informací nebyla provedena ani pitva. Hicks působil v JPL v letech 1998 až 2022 a podílel se na více než 80 vědeckých publikacích. Pracoval mimo jiné na misích Deep Space 1 a projektu DART zaměřeném na odklon asteroidů.

Daily Mail zařadil Hicksův případ do širšího seznamu incidentů týkajících se odborníků a odbornic z citlivých technologických oblastí. V posledních letech totiž v USA za nevyjasněných okolností zemřelo devět kapacit z oblasti vesmírného, obranného a jaderného výzkumu, píše web Newsweek. Přestože úřady dosud nenašly žádné přímé souvislosti mezi jednotlivými případy, rostoucí počet incidentů přitahuje pozornost politiků i veřejnosti.

Mezi nimi je i Frank Maiwald, výzkumník JPL, který zemřel ve věku 61 let bez zveřejněné příčiny smrti nebo Anthony Chavez, bývalý pracovník Los Alamos National Laboratory.

V červnu 2025 se ztratila vědkyně NASA Monica Reza během túry v Angeles National Forest, a to jen několik metrů od své skupiny. Od prosince 2025 byl pohřešován Jason Thomas, výzkumník společnosti Novartis; jeho tělo bylo nalezeno 17. března 2026 v jezeře.

V prosinci 2025 byl ve svém domě napaden Nuno Loureiro, vedoucí Plasma Science and Fusion Center na MIT. Astrofyzik Carl Grillmair byl zastřelen a verandě svého domu. A  bývalý generál letectva William Neil McCasland letos v únoru opustil svůj domov v Novém Mexiku a od té doby ho nikdo neviděl.

Navzdory závažnosti těchto případů nebylo oficiálně potvrzeno žádné propojení těchto incidentů ani cizí zavinění v případě Hicksovy smrti. Přesto někteří američtí zákonodárci vyzývají k důkladnějšímu vyšetření. Republikánský kongresman Eric Burlison označil situaci za „hluboce znepokojivou” a požádal o zapojení FBI.

Další republikánský kongresman Tim Burchett uvedl, že podobných případů se v poslední době objevilo více a zaslouží si pozornost. Bývalý zástupce ředitele FBI Chris Swecker k tomu poznamenal, že jde o vědce pracující v klíčových technologických oblastech, což přirozeně vyvolává otázky.

V případě zmizení McCaslanda úřady nadále pokračují ve vyšetřování. Šerifův úřad okresu Bernalillo uvedl, že případ zůstává prioritou, i když zatím nedošlo k žádnému novému posunu.

Dopravního prostředku si všímá agentura AP. Dieselový autobus pojme přibližně 60 cestujících s jejich stroji a denně přepraví více než 2 000 lidí. Přední část vozu je vybavena sedadly, polovinu kovového rámu však tvoří otevřený nákladový prostor. Cestující nastupují po speciální rampě a po celou dobu jízdy zůstávají u svých vozidel, přičemž se pro udržení stability přidržují madel na stěnách. Samotný průjezd tunelem na kolech či motocyklech je zakázán.

Ačkoliv Ciclobús není novinkou, nikdy nebyl tak populární a nezbytný jako nyní, kdy se Kuba potýká s nejhorší energetickou krizí za poslední desetiletí. V lednu na zemi uvalil americký prezident Donald Trump energetickou blokádu. Značná část ostrova je tak odsouzená k životu bez elektrického proudu, jak připomíná agentura Reuters. Výpadky někdy trvají 22 hodin denně. Během pouhých několika hodin, kdy elektřina funguje, se obyvatelé narychlo snaží dovolat svým blízkým v Miami či Havaně, nebo připravit jídlo, než se v lednicích definitivně zkazí.

Země omezila příděl benzínu na pouhých 20 litrů na vozidlo. Proces získání paliva je navíc vázán na složitý systém objednávek, který může trvat týdny i měsíce, což prakticky zastavilo veřejnou dopravu. Ulice Havany jsou dnes téměř bez aut, zato se plní tisíci jízdních kol a malých elektrických motocyklů, které se staly jediným způsobem, jak se pohybovat.

Trasa Ciclobúsu je se svými třemi kilometry nejkratší linkou veřejné dopravy na ostrově. Cesta trvá přibližně 15 minut. Po nástupu u vjezdu do tunelu ve Staré Havaně čeká cestující drkotavá jízda temnotou podmořského koridoru. Na druhém břehu se vynoří v rozlehlé rezidenční zóně, kde žijí stovky tisíc lidí. Alternativní pozemní cesta přitom musí obepínat rozlehlý záliv; jde o šestnáctikilometrovou trasu vedoucí skrze řídce osídlené a špatně vydlážděné průmyslové přístavní oblasti.

Jízdné se pohybuje od 2 do 5 kubánských pesos (což je na neoficiálním trhu jen zlomek amerického dolaru) v závislosti na tom, zda cestující přepravuje kolo, nebo motocykl. Pro srovnání: jízda sdíleným taxi z východních čtvrtí skrze tunel vyjde na 1 000 pesos (asi 2 dolary). Průměrný měsíční plat kubánského pracovníka přitom činí 7 000 pesos (přibližně 14 dolarů).

Jejich raketový start, zdánlivě odnikud, vedl k nevyhnutelné kritice, jak píše web WIRED. Někteří lidé je obvinovali z toho, že je jejich sláva uměle vyvolaná hudebním průmyslem. Jiní sice uznávali jejich talent, ale slávu připisovali dravému marketingu.

Teď se tato paranoidně působící podezření ukázala jako pravdivá – víceméně. Koncem března se spoluzakladatelé digitální marketingové společnosti Chaotic Good Projects, která podle svého Instagramu nabízí „digitální experimenty a hudební chaos“, objevili v podcastu On The Record časopisu Billboard. V epizodě Andrew Spelman a Jesse Coren z Chaotic Good vysvětlili, jak jejich metody virálního marketingu fungují.

Firma v podstatě vytváří sítě stránek na sociálních sítích (typicky na TikToku) a využívá je k tomu, aby hudbu kapely dotlačila do doporučovacích algoritmů. Písně jsou vkládány do pozadí videí. Sdílejí se klipy z koncertů. Někdy mohou být anonymní účty, komentáře a celé ekosystémy interakcí kompletně vykonstruovány. Tyto uměle vyvolané interakce posouvají písně a diskuse o nich výše v algoritmickém hodnocení platforem. A sociální sítě jako TikTok a YouTube jsou stále častěji místy, kde (skuteční) fanoušci objevují novou hudbu.

„V tuhle chvíli dokážeme vyvolat imprese na cokoliv,“ řekl Spelman časopisu Billboard. „Víme, jak se stát virálními. Máme tisíce stránek.“ Spelman tento proces nazval „simulací trendu“. Samotné kampaně pak v Chaotic Good označují jako „narativní“ nebo UGC (uživatelsky generovaný obsah) kampaně.

Nyní spoluzakladatel Chaotic Good Adam Tarsia potvrdil magazínu WIRED, že jeho společnost zorganizovala kampaně pro Geese i Camerona Wintera. „Pomáhali jsme distribuovat klipy z jejich vystoupení a rozhovorů na TikToku,“ uvedl Tarsia v e-mailu jménem Chaotic Good. „Chápu, že diskuse o ‚industry plantu‘ je nevyhnutelná, ale máme tu čest být fanoušky Geese už od jejich projektu Projector z roku 2021,“ podotýká s tím, že deska vyšla celé čtyři roky před založením jeho agentury.

Podle deníku The Guardian třetí řada nedostála očekáváním. Recenzentka Hannah J. Daviesová uvedla, že představitelky hlavních rolí Zendaya a Sydney Sweeney sice podávají vynikající výkony, některé dějové linky však podle ní působí zastarale a jiné dokonce perverzně.

I podle Eleanor Halls z deníku The Telegraph seriál působí čím dál tím víc jako série misogynních fantazií. Tvůrce Sam Levinson podle ní uvěznil všechny své hrdinky ve sféře sexuálních služeb a lascivně je u toho pozoruje. Za neživotný a odtržený od reality označili seriál i další recenzenti.

Podle jiných ale nová řada Euforie naopak zachycuje ducha doby. Podle Nicka Hiltona z serveru The Independent seriál odpovídá době, ve které žijeme. Pozornost diváka je podle něj roztříštěná a přitáhnou ji už jen ty nejextrémnější obsahy, čemuž jde Euforie naproti. Ben Dowell z The Times pak Euforii označil za oslnivou. Seriál podle něj, stejně jako jeho protagonisté, dospěl.

Server Business Day informuje o nové aplikaci „Just Like Me“, která uživatelům nabízí placené videohovory s AI verzí Ježíše. Minuta rozhovoru zde stojí 1 dolar a 99 centů. Spuštění této platformy provázela vzrušená debata i pochyby o etičnosti projektu.

Náboženských AI aplikací již existuje celá řada, je tedy velmi složité se na tomto poli orientovat. Podle antropoložky Beth Singlerové už musely některé modely být přepracovány, nebo dokonce vypnuty, protože generovaly dezinformace a nebyla u nich zajištěna dostatečná míra ochrany osobních údajů uživatelů. Zároveň podle Singlerové není jasné, do jaké míry věřící tento typ aplikací skutečně používají.

Agentura AP píše o souboru kritérií, který vypracoval křesťanský inženýr Cameron Pak k tomu, aby mohli věřící posoudit, jaké náboženské AI nástroje jsou důvěryhodné. Musí podle něj být jasně označené jako nástroje umělé inteligence, nesmí si vymýšlet a nesmí zkreslovat Písmo. „AI se za vás nemůže modlit, protože není živá,“ říká Pak.

Názory na náboženské nástroje poháněné umělou inteligencí se různí i mezi vývojáři. Zatímco někteří v nich vidí velký potenciál, jiní se obávají, že náboženství bude v této oblasti zneužíváno. „Myslím, že v náboženské sféře je hodně oportunismu. Je jasné, že jde o velký trh,“ uvádí pro agenturu AP odborník na digitalizaci starověkých katolických spisů Matthew Sanders.