Jaké jsou „dupes“ oblíbených destinací? Navštivte místo přeplněného Saint Tropez třeba turecké Bodrum

Studie Pew Research Center a Common Sense Media, které se zaměřily na teenagery, ukazují, že obrovské množství rodičů nemá tušení, co jejich děti s umělou inteligencí dělají. Ve skupině respondentů, která zahrnovala děti a jejich rodiče, pouze 51 % rodičů uvedlo, že jejich náctiletí potomci AI využívají, mezi samotnými dospívajícím se však k používání umělé inteligence přihlásilo 64 % respondentů. V průměru 40 % rodičů pak uvedlo, že se svými dětmi o AI nikdy nemluvili.

Profesorka Rachel Barr z Georgetown University v USA pro server BBC uvedla, že ji to překvapuje: „Rodiny by se měly v oblasti AI orientovat společně, místo toho, aby nechávaly teenagery, ať si s ní poradí sami,“ řekla.

Podle Pew Research Center teenageři AI nejčastěji využívají k vyhledávání informací, dále pak pro pomoc se školními úkoly. 12 % dospívajících zároveň uvedlo, že AI využívají jako emocionální podporu, což přitom až 58 % rodičů považuje za nepřípustné.

V postojích k umělé inteligenci podle výzkumů existuje významná generační propast. 52 % procent rodičů se domnívá, že využívání umělé inteligence při plnění školních úkolů je neetické a mělo by se trestat, jejich názor však sdílí pouze 34 % mladých lidí. 52 % si naopak myslí, že využívání umělé inteligence při školní práci je inovativní a mělo by se podporovat, píše server Business Insider.

Polsko v současné době neumožňuje žádnou formu svazků osob stejného pohlaví, které by byly oficiálně uznávané. Muži, na které se verdikt vztahuje, však byli oddáni v roce 2018 v Berlíně a následně si chtěli změnu statusu nechat zapsat do polského matričního rejstříku, píše server Notes from Poland.

Matriční úřad a polské soudy však jejich žádost zamítly na základě článku 18 polské ústavy, který manželství definuje jako svazek muže a ženy. Soudní dvůr EU, který o verdikt požádaly samy polské soudy, však loni v listopadu rozhodl, že Polsko musí manželství tohoto páru uznat. Neuznání totiž podle něj porušuje svobodu pohybu a pobytu v rámci EU, i právo na respektování soukromého a rodinného života. Rozsudek nyní potvrdil i polský Nejvyšší správní soud.

Polská tisková kancelář cituje rozhodnutí soudce Leszka Kirnaszka podle kterého „nutnost uznání neznamená bezpodmínečnou povinnost zavést do vnitrostátního práva instituci manželství osob stejného pohlaví“. Pokud by však nebyla zajištěna plná účinnost práva Evropské unie, bylo by to podle rozsudku nepřípustné omezení.

Rozhodnutí soudu uvítal jak právník páru Paweł Knut, tak vládní zmocněnkyně pro rovnost Katarzyna Kotula. Hlavní polská opoziční strana Právo a spravedlnost, která se ostře staví proti uznání stejnopohlavních svazků, naopak oznámila, že podá stížnost k polskému Ústavnímu soudu.

Vědci analyzovali 27 předchozích studií, které zkoumaly, zda jsou informace o duševním zdraví a neurodiverzitě na sociálních sítích podložené a pravdivé. Zjistili, že až 56 % příspěvků o autismu, ADHD, schizofrenii, bipolární poruše, depresi, poruchách příjmu potravy, obsedantně-kompulzivní poruše, úzkosti a fobiích bylo nepřesných nebo nepodložených, píše server Euronews. Nejvyšší podíl dezinformací byl podle výzkumníků u příspěvků o autismu a ADHD.

Největší množství zavádějících informací se podle studie vyskytlo na platformě TikTok. Obsahovalo je 52 % videí o ADHD a 41 % videí o autismu. Na YouTube přitom průměrný podíl dezinformací činil 22 % a na Facebooku 15 %.

Podle spoluautorky studie Eleanor Chatburnové z University of East Anglia může být dotazování na sociálních sítích dobrým výchozím bodem na cestě k diagnóze, nese s sebou ale značná rizika: „Kromě toho, že dezinformace mohou vést k nesprávnému chápání závažných onemocnění a patologizaci běžného chování, mohou také způsobit zpoždění diagnózy u lidí, kteří pomoc skutečně potřebují,“ uvedla pro server BBC.

Podle Světové zdravotnické organizace trpí duševní poruchou každý sedmý člověk ve věku 10–19 let, což představuje 15% podíl v této věkové skupině. Mnoho mladých lidí se nyní podle vědců obrací právě na sociální sítě, aby porozuměli svým příznakům a možným diagnózám.

Žádný alkohol, žádné rozšířené zorničky. Jak píše server The European Correspondent, místo alkoholu lidé pijí kávu a snídají cereálie. Jde o Wake Up Club, party, která se koná ve středu ráno. Princip je jednoduchý: probudit se, zatancovat si, nasnídat se a jít do práce nebo do školy.

Podobná scéna se odehrává i tisíce kilometrů daleko. Jak píše CNN, v jihokorejském Soulu vstává devětadvacetiletá Park Jihyun v sobotu v 5.30 ráno, aby šla pařit. Místo večerního oufitu si obléká legíny a tenisky a na party běží. Po pěti mílích dorazí na místo připravená tančit.

V Amsterdamu přitahuje Wake Up Club zhruba 300 lidí měsíčně. Akce trvá od šesti do devíti ráno a vstup stojí 21 eur včetně snídaně. Projekt vznikl v Utrechtu v roce 2019 a do Amsterdamu dorazil v roce 2025.

Podobný koncept slaví úspěch i v Soulu. Coffee Rave, pořádaný Seoul Morning Coffee Clubem od května, se stal virálním fenoménem. Lidé přicházejí od sedmi ráno, kupují si kávu, nejčastěji ledové americano nebo matchu a od osmi tančí na set DJ.

Oba případy jsou součástí širšího trendu označovaného jako soft clubbing. Střízlivá denní forma zábavy.

„Morning raves“ nebo „coffee raves“ se objevily ve městech jako Mnichov, Kolín, Vídeň nebo Barcelona. Formát je podobný: ráno, hudba, tanec a alkohol jsou vedlejší nebo zcela chybí. Dalším fenoménem jsou „bakery raves“, kdy DJs hrají v pekárnách a hosté dostávají croissanty a kávu. Koncept vznikl v Paříži a rychle se rozšířil do Bruselu, Lisabonu, Varšavy, Antverp, Atén nebo Bělehradu.

Podobné akce se konají i v posilovnách, zmrzlinárnách nebo muzeích. Existují také „sauna rave“, „šachové rave“ nebo běžecké kluby doprovázené DJem.

Soft clubbing ale vyvolává i debatu o tom, zda se tím nemění samotná podstata klubové kultury. „Party už není výjimečný moment. Stává se součástí produktivního režimu, podobně jako jóga nebo pilates,“ říká francouzký výzkumník Arnaud Idelon, který se tématu věnuje. Podle něj si soft clubbing často půjčuje estetiku rave kultury, ale ztrácí její podstatu.

Mezi popravenými byl i devatenáctiletý Saleh Mohammadi, člen íránského národního wrestlingového týmu, uvedly zdroje pro CBS. Podle BBC se popravy uskutečnily ve čtvrtek v severní provincii Qom poté, co íránský Nejvyšší soud potvrdil uložené tresty smrti.

Podle agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy (IRGC), byli Saleh Mohammadi, Mehdi Ghasemi a Saeed Davoudi uznáni vinnými ze zabití dvou policistů při samostatných útocích v Qomu. Kromě toho byli odsouzeni za trestný čin „moharebeh“ - vedení války proti Bohu. Právě toto obvinění íránské úřady často používají k ukládání trestu smrti protestujícím a odpůrcům režimu.

Lidskoprávní organizace ale uvádějí, že se muži přiznali po mučení a byli popraveni bez spravedlivého procesu.

Protivládní protesty, které začaly v prosinci a vyvrcholily v lednu, se podle dostupných informací rozšířily do 180 měst a obcí ve všech 31 provinciích.

Vyvolal je především kolaps íránské měny a prudký růst životních nákladů. Demonstrace se však rychle proměnily v požadavky na politické změny a staly se jednou z nejvážnějších výzev pro íránský režim od islámské revoluce v roce 1979.

Podle americké organizace Human Rights Activists News Agency bylo během lednového potlačení protestů zabito nejméně 7 000 lidí, včetně 6 488 demonstrantů a 236 dětí.

Americký prezident Donald Trump v lednu varoval, že pokud budou protestující popraveni, Spojené státy podniknou „rázná opatření“. Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi tehdy uvedl, že žádné popravy plánovány nejsou.

Jak píše agentura AP, na letišti v Athénách se po příletu odehrávaly emotivní scény. Psi po otevření přepravek radostně pobíhali po hale, zatímco jejich majitelé si po týdnech nejistoty oddychli.

„Naši mazlíčci nejsou zavazadla, jsou součástí našich rodin,“ uvedl zvláštní tajemník řeckého ministerstva vnitra pro ochranu společenských zvířat Nikos Chrysakis pro server Euronews. Podle něj úřady koordinovaly návrat několik dní, aby zajistily bezpečný převoz lidí i zvířat.

Pro mnohé cestující bylo nepředstavitelné odletět bez svých mazlíčků. „Pro mě je moje kočka moje rodina. Neexistuje šance, že bych ji nechala někde samotnou,“ řekla Danai Koukoulomati, která se vracela se svým kocourem.

Najít let, který by přepravoval zvířata, ale podle ní nebylo možné. „Je velmi, velmi obtížné odletět ze země se svými mazlíčky,“ popsala. Během bombardování byl podle ní její kocour překvapivě klidný. „Schoval se do koupelny a to bylo všechno. Já tak klidná nebyla,“ dodala.

Podobnou zkušenost měla i Alexandra Papayanis, která žije v Dubaji. Do Athén přiletěla se svým psem Sirtaki a zároveň pomohla s převozem dalšího psa pro kamaráda. „Naši mazlíčci jsou součástí rodiny. V těchto těžkých podmínkách řešíme hlavně to, jak je dostat zpátky domů,“ uvedla. Návrat do Řecka označila za „naprosto fantastický“.

Izraelský a americký útok na Írán vedl k opakovanému uzavírání vzdušného prostoru a rušení tisíců letů v klíčových uzlech, jako jsou Dubaj nebo Katar. Statisíce cestujících tak zůstaly uvězněny mimo své domovy, a pro ty se zvířaty byl návrat ještě složitější.

Francisco, přezdívaný „knihy hltající dinosaurus“, se během dlouhého pobytu s nohou v sádře ponořil do knih tak intenzivně, že dokázal přečíst až deset knih denně. „Protože nemám mobilní telefon, jediné, co jsem mohl dělat, bylo číst,“ cituje chlapce server Telecinco.

Zprvu si nevybíral náročné publikace, ale příběhy, které ho bavily – třeba série s myším reportérem Geronimo Stiltonem. Později si otevřel i klasiky jako Oliver Twist od Charlese Dickense nebo detektivní příběhy Hercula Poirota, informuje server Euronews.

Jeho nadšení brzy přesáhlo hranice jeho pokoje. Díky komunikativní povaze a lásce ke čtení si vytvořil velkou komunitu na sociálních sítích, kde sdílí, co čte a proč ho to baví.

Navštěvuje také školy a mluví s dětmi a teenagery o tom, proč se vyplatí vzít knihu do ruky. „Aby lidé začali číst, potřebují správnou inspiraci. Jsou tací, kteří si přečtou knihu, která pro ně není vhodná, a nakonec na ni úplně zapomenou,“ tvrdí Francisco.

Jeho příběh rezonuje i širšími statistikami. Ve Španělsku i Portugalsku totiž většina mladých čte alespoň jednu knihu ročně, a to i přes obecný dojem, že digitální svět knihy vytlačuje. Francisco ukazuje, že čtení může být dobrodružství, zábava i únik. A taky že s trochou inspirace si i dnešní teenagery může literatura získat. Podle nejnovějších údajů španělského Ministerstva kultury je téměř 77 procent mladých lidí ve věku 14 až 24 let aktivními čtenáři, což z nich činí nejvášnivější čtenáře ve Španělsku.

Sociální sítě dlouhodobě propojují americkou a čínskou kulturu. Před možným zákazem TikToku, který mohl nastat po začátku Trumpova druhého mandátu v roce 2025, začali američtí uživatelé hledat alternativu – tou se stala čínská aplikace Xiaohongshu, známá jako RedNote. Do poloviny ledna se platforma stala nejstahovanější v americkém Apple Store. Někteří lidé ji používali jen jako náhradu TikToku, jiní ji používali, aby provokovali americkou vládu, píše New York Times.

Trend „Becoming Chinese“ či „Chinamaxxing“ navazuje na související internetový fenomén, který v posledních měsících nabral na oblibě: lidé tvrdí, že se nacházejí „ve velmi čínském období svého života“. Tato fráze kolovala jako vtip mezi čínskými Američany i mezi internetovými uživateli jiné než čínské národnosti. Jedná se o napodobování stereotypních či tradičních čínských zvyků, jako je pití teplé vody, nošení pantoflů nebo květinových bund po vzoru „čínské tetičky“.

Tento vtip se stal natolik běžným, že výraz „Chinamaxxing“ se začal používat i v souvislosti s těmi nejobyčejnějšími činnostmi – americký influencer Hasan Piker jej před časem použil ve svém příspěvku z Šanghaje, na němž kombinuje ponožky s pantofli.

Několik čínsko-amerických influencerů s radostí přijalo roli kulturních prostředníků. Za úspěchem virálního šíření stojí například Sherry Zhu, jejíž videa s označením #BecomingChinese získala miliony zhlédnutí a inspirovala stovky dalších příspěvků, píše server NBC News.

Reakce na tento fenomén jsou různorodé. Někteří trend považují za pozitivní způsob, jak se seznámit s jinými kulturami, jiní upozorňují, že je to jen povrchní móda a nemusí reflektovat skutečné kulturní zkušenosti. Někteří lidé čínsko-amerického původu také vyjádřili zklamání a skepsi nad náhlou popularitou čínské kultury. Připomněli, že v minulosti byli kvůli svým kulturním zvykům terčem šikany nebo čelili obvinění z šíření covidu-19.

Jak píše server People, opatření bylo součástí širšího návrhu týkajícího se státního ministerstva zdravotnictví. Navrhovaná úprava měla také od července zakázat manželství mezi lidmi se společnými prarodiči, s neteří nebo synovcem, strýcem nebo tetou i bratrem nebo sestrou. Neobsahovala žádné zmínky o párech stejného pohlaví.

Republikánský poslanec Dean Black, který návrh prosazoval, uvedl, že se k tématu chce vrátit v blízké budoucnosti, informoval web The Hill. Podle něj už v současnosti neexistují historické důvody pro to, aby byly sňatky mezi prvními bratranci a sestřenicemi povoleny.

„Byla doba, kdy se, pokud vím, sňatky mezi prvními bratranci a sestřenicemi povolovaly, protože hustota obyvatelstva nebyla nijak velká a v dobách, kdy byla Florida ještě divočinou, bylo těžké najít si partnera,“ řekl Black pro Action News Jax v Jacksonville.

Florida patří mezi šestnáct amerických států, kde jsou tyto sňatky povolené bez omezení, zatímco jinde ve Spojených státech jsou buď zakázané, nebo regulované. Ve všech státech USA platí zákaz sňatků mezi nejbližšími příbuznými, jako jsou sourozenci nebo rodiče a děti.