Jan Hollan: Klimatická změna jako spouštěč válek a migračních vln

03634194.jpeg

„V nejbližších staletích zcela jistě zaniknou některá přístavní města. S tím už nic nenaděláme, ale můžeme ještě ovlivnit tempo, jakým bude hladina moří stoupat,“ říká Jan Hollan, astronom a odborník na klimatické změny z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR. On air jsme ho pozvali k rozhovoru o klimatických změnách a jejich souvislosti s migrací.

Jan Hollan se už klimatické změně věnuje přes třicet let. A jestli ho něco překvapilo, pak je to rychlost, jakou se svět mění: „Změny jsou rychlejší, razantnější a drsnější, než jsem před třiceti lety čekal. Vedle stoupání mořských hladin, které je pomalé, ale má vážné důsledky, jsou to i změny rychlé, jako extrémně silné hurikány a vedle silných větrů také extrémně silné srážky a velká sucha.“ Zatímco výkyvů počasí a sucha se podle Jana Hollana dočkáme i u nás, moře k nám díky vysoké nadmořské výšce ani v extrémním případě nedojde: „I kdyby roztál všechen led na zemi, hladina moří stoupne asi o sedmdesát metrů. To nebude ani do Děčína.“ Pro ty, které zajímá klimatická změna u nás, Jan Hollan doporučil mimo jiné www.intersucho.cz nebo www.klimatickazmena.cz.

Zatímco u nás jde zatím jen o extrémní horka nebo mrazy, jiné části světa jsou klimatickými změnami postižené mnohem hůř. Jan Hollan upozornil na provázanost klimatických změn se zánikem řady historických civilizací i se současnými válečnými konflikty: „Klimatická změna bývá příčinou konfliktů, válek a přesunů obyvatelstva. Migrace byla vždy podmíněná tím, že se někde změnily podmínky, a lidé se tam už nemohli uživit a odcházeli jinam. V historii šlo ale o regionální proměny, dnes je to globální jev, který se týká stovek milionů lidí. Pokud to jde, přesouvají se nejdřív v rámci svého státu, ale pokud to nejde, míří dál.“

03634626.jpeg

Velké sucho bylo podle Jana Hollana rozbuškou rozvratu Sýrie: „Syrské zemědělství je závislé na zimních srážkách a v letech 2006–2011 tam nic kloudného nenapršelo. Dva miliony lidí odešly z venkova na periferie měst, neměly tam práci, začaly se bouřit a stát místo pomoci ty nepokoje krvavě potlačil. Od té doby je tam válka, a i kdyby tam někdy skončila, už se nikdy nepodaří obnovit zemědělství v Sýrii v původním rozsahu.“ Sucho se v současnosti týká také Etiopie a dalších afrických států a svůj podíl má podle Jana Hollana i na neklid v Afghánistánu a dalších zemích.

Jak můžeme my osobně přispět ke zpomalení klimatické změny? Jan Hollan doporučuje střídmý životní styl a odklon od užívání fosilních paliv. „Ve městech můžeme chodit pěšky nebo jezdit na kole. Letecké dopravě bychom se měli vyhnout, pokud je to jen možné, protože palivo spálené v letadle má třikrát horší důsledky pro oteplování než palivo spálené v autě.“ Důležitou změnu můžeme udělat i ve stravování. „Jíme ohromné množství masa a mléka, které vyžadují obrovské zdroje a přitom nejsou ani příliš prospěšné pro zdraví, je to spíš zvyk a já bych dodal, že zlozvyk.“ V této souvislosti Jan Hollan doporučil encykliku papeže Františka, která se týká životního prostředí a je inspirovaná básní Františka z Assisi. Poslechněte si celý rozhovor.