Jan Styblík: Na motorce za mizejícím dědictvím horských etnik Barmy
Český specialista na jihovýchodní Asii Jan Styblík se po jedenadvacáté vydal do Barmy. Vybral si zapadlý Čjinský stát u indických hranic, jezdil po oblasti na motorce a v tamních horách navštěvoval místní obyvatele.
„Motorka je asi jediný vhodný dopravní prostředek pro návštěvu různých oblastí nejen Barmy, ale vůbec JV Asie,“ říká Jan Styblík. „A Čjinský stát je hodně odlehlý. Většinou jsem se pohyboval ve výškách nad 2000 m. n. m.“ Na motorce vyjel i na horu Victoria, druhou nejvyšší horu Barmy, porostlou rododendronovým pralesem. „I když jde o křesťanskou oblast, na vrchu je stúpa a Buddha,“ popisuje cestovatel málo známý kout světa.
Čjinský stát je na západě Barmy, sousedí s Bangladéšem a Indií. Donedávna byl cizincům prakticky nepřístupný. To se (až na část státu, která z bezpečnostních nebo těžebných důvodů zůstává zavřená) změnilo. „Neexistují žádní Čjinové. Jde jen o obecný název, odvozený od Čjinských hor. Etnických skupin je v oblasti víc a mají natolik odlišné jazyky, že by si nerozuměli. Různých nářečí je v oblasti přes 40. Místní ženy mají tradiční tetování,“ říká Jan Styblík, který žije v severním Thajsku. Velkým problémem je jak kácení lesů, tak ústup tradičních kultur a mizení etnických tradic právě včetně tetování, které je zakázané, a navíc čelí globálním trendům krásy.
Podívejte se na snímky místních lidí v exkluzivní fotogalerii, která doprovází záznam vysílání. Další fotky najdete na webu našeho hosta.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
