Jazzová slavnost s Guinnessem po ruce

19. listopad 2008

Jazzman Herbie Hancock právě objíždí svět se svým turné. Jeho čeští příznivci se ho v domácích klubech bohužel nedočkají. Mohou ale vyrazit třeba do sousedního Polska. Naše redaktorka Veronika Vlachová si Herbieho koncert nenechala ujít v irském Dublinu. Z její reportáže se dozvíte, jestli má koncertní zahraniční výlet cenu.

Po vydání desky River, která obsahovala originální aranžmá písní Joni Mitchell, se Herbie Hancock vydal na turné po Evropě a Americe. A jelikož stále sklízí úspěch, svůj zbytek roku nestráví jinak než opět na cestách. Tentokrát Herbie při svém podzimním turné se svou kosmopolitní pěticí hudebníků krouží kolem České republiky jako čmelák nad kopretinou, ale 30. listopadu usedne v polských Katovicích a o den později ve Varšavě.

Před třinácti lety tahle šestaosmdesátiletá jazzová legenda poprvé zavítala do Irska a letošní koncert zde rozhodně nešťastnou třináctkou nebyl. Přeplněný nejnovější dublinský klub Tripod, který hostil jazzového pianistu, tak potvrdil, jak hluboce je zakořeněná láska k jazzu i tady. Možná i proto, že album River letos obdrželo Grammy pro nejlepší jazzové album a stalo se zároveň i albem roku.

Herbie Hancock osciluje mezi dvěma hudebními světy. Už od 70. let umí roubovat jazz i s popem a doposud tuhle kombinaci neopustil. Doby, kdy jeho skladba Chameleon trhala rekordy na předních místech hitparád, jsou sice pryč, ale stále se může kochat slušným zástupem různorodého publika, od jazzových puritánů až po přívržence futuristického popu.

Ti, co se přišli do Dublinu podívat jen na Hancockovy nejnovější aranže z alba River, byli zklamáni. Čekala je velká porce skladeb ze slávy 60. a 70. let v nových kabátech, Actually Proof nebo Speak Like a Child za sekundování a sólových improvizací Terence Blancharda na trubku. K tomu jako kulinářský bonbónek zazněla skoro půlhodinová až freejazzová kompozice afrického kytaristy Lionela Louekeho a jako osvěžení působila sólová exhibice Kendericka Scotta na bicí. Kytarista Lionel Loueke spolupracuje s Hancockem už dlouho dobu, a tak mu byl dopřán prostor pro šamanskou píseň po africku, která ještě více rozvířila irské publikum.

00815193.jpeg

I s malým nástrojem se dají dělat divy. V tomhle případě na svou ústní harmoniku kouzlil Gregorie Maret, původem ze Švédska, a James Genus mu to na basu a kontrabas jen stvrzoval.

Nebyl by to Herbie Hancock, kdyby na závěr nevyrukoval s klávesy pověšenými na krk. Přesně ty klávesy, kterými Michal David udělal díru do českého světa a bohužel ji udělal úplně jiným směrem.

Herbie Hancock je brilantní jazzman, legenda, která stále táhne a září. I když stále staví na svých základech ze 70. let, zůstane tím jazzmanem, který vyprodá každou koncertní halu.

Spustit audio