Je ekomenstruace nastupující trend, nebo jen batikovaný mýtus?

25. květen 2017

„Setkaly jste se někdy s ekomenstruačními potřebami?“ Ptám se náhodně návštěvnic na holešovickém výstavišti během jarního jarmarku pořádaného velkým vydavatelským domem, kde se průměrně otočí asi 8 000 návštěvníků, převážně žen. Jsou tu ženy středního věku, matky s dcerami, puberťačky i babičky. O ekologické menstruaci většinou slyší poprvé.

„V životě jsem to neslyšela,“ diví se zhruba pětadvacetiletá dívka. Když zmíním menstruační kalíšek, začíná se chytat: „Jo, to znám. Trochu mě to zaujalo, ale nepoužívám to. Bojím se, asi mě děsí hygiena.“ Žena středního věku mi se smíchem odpovídá, že jí to tedy vůbec nezaujalo: „Já to mám tak málo, že to nepotřebuju.“

„Jsme z firmy, která pracuje jen s bio surovinami, a u nás v práci jsou za neandrtálce ty, které používají normální vložky,“ odpovídá mi několik žen, kterým tipuji něco málo přes třicet, jedna používá pravidelně kalíšek, její kamarádka se ho chystá koupit. „Řekla bych, že mladé dívky jsou o dost informovanější. Myslím, že o tom docela dost píšou nejrůznější časopisy. My máme třeba sedmnácti- a osmnáctileté dcery a ty určitě vědí, o co jde,“ přemýšlí nahlas další dvojice postarších paní. Když se zeptám, jestli dcery kalíšek nebo houbičku používají, dostane se mi rozhodného „to určitě ne“.

Maraton bez tamponu

Když před dvěma lety šestadvacetiletá Kiran Ghandi zaběhla Londýnský maraton bez menstruačních pomůcek s červenou stopou na dresu, otevřela tím důležité téma. Na její hlavu (nebo spíše klín) se snesla lavina kritiky, která otevřela diskuzi o menstruaci, jejím vnímání, tabuizaci, ekologickém dopadu, který mají vložky a tampony na životní prostředí, a v neposlední řadě také o ekonomickém profitu, který státy a korporace z procesu menstruování mají. Časopis Time označil rok 2016 za „rok menstruace“. Řešila se tzv. tampónová daň, špičkové sportovkyně otevřeně mluvily o úskalí žen během periody při důležitých sportovních kláních, mluvilo se o detabuizování menstruace a společenstvích, kde musí menstruující ženy zůstávat mimo svoji komunitu. Nový přístup k přirozené součásti ženského života dostal do povědomí také další alternativy ke klasickým vložkám a tamponům: menstruační kalíšky, houbičky, ekologické vložky (pratelné) nebo menstruační kalhotky.

Trend, nebo „batikovaná bublina“?

Podle gynekologa a porodníka MUDr. Richarda Vanka používání ekologických menstruačních potřeb zatím trendy není. Zaznamenal ve své ordinaci několik pacientek, které používají silikonový menstruační kalíšek a jednu pacientku s pratelnými vložkami, dle jeho názoru se ovšem zatím jedná o výjimky.

Menstruační kalíšek

„Z lékařského hlediska vám nemůžu potvrdit ani vyvrátit, že by tyto ekologické metody byly zdraví prospěšnější,“ říká Vanko, který má ale mezi pacientkami i ženy, které vyznávají a praktikují metodu freebleedingu, tzv. volného krvácení. „Volná menstruace je skutečně trošku trend. Mně osobně je tato forma ekologického přístupu k menstruaci blízká. Pacientky si umí regulovat sílu cyklu pomocí stravy. Dokáží menstruační krev zadržet a ve vhodném okamžiku na WC vypustit. Ovšem jsou to ženy, které mají silné pánevní dno.“ Podle Vanka tedy není freebleeding pro každého a vyžaduje také vhodné fyzické predispozice či trénink.

Podle gynekoložky Táni Glosové je používání ekomenstruačních pomůcek rozhodně na vzestupu. „Vnímám to tak z reklam a z médií, jinak zatím nemám pocit, že by mi pacientek praktikujících tyto metody nějak přibývalo. S menstruačním kalíškem je obecně dobrá zkušenost, může například pomoci pacientkám, které trpí na nejrůznější záněty. Samozřejmě že to není samospasitelné, ale v mnoha případech se to ukázalo jako výrazná pomoc,“ vysvětluje Glosová s tím, že obyčejné vložky můžou například svým složením a obsaženým plastem dráždit citlivější a na záněty náchylnější ženy. „Nechci, aby to znělo, že to je lék na všechno, to rozhodně není, ale je to jedna z věcí, které může žena vyzkoušet, když má chronické problémy se záněty nebo kvasinkami.“

Ze svého okolí i z anonymní ankety mám také dojem, že se povědomí o ekologickém menstruování pomalu rozšiřuje. Základnu tvoří ženy zvyklé uvažovat ekologicky. Kvůli stereotypům a stále ještě malé informovanosti se ale zatím příliš nerozšířila. Jak je to vlastně třeba s hygienou? Na uživatelskou zkušenost jsem se rozhodla zeptat několika mladých žen s aktivním životním stylem. Jak si poradí během šestihodinového zápřahu na place produkční s menstruačním kalíškem? Nebo zpěvačka během turné?

Dívka v bazénu

Aktivně pracuji, aktivně menstruuji

„Asi před dvěma lety mě kamarádka, která je relativně dost ‚ekožena‘ (smích), seznámila s menstruační houbičkou,“ vypráví Lucie, šestatřicetiletá PR manažerka na volné noze, která od té doby používá kombinaci kalíšku, houbičky a ekologických tamponů. Během dní, kdy běhá po městě a schůzkách, preferuje ekologické tampony. Jsou nebělené a bez dalších chemických přísad, také ovšem výrazně dražší než ty klasické. „Ekotampony jsou dražší, ale když si vezmu jen houbičku a kalíšek, tak je to jasně levnější.“

Třiadvacetiletá Bětka studuje filmovou produkci, kterou se také živí. Během zápřahu na natáčení nemá čas myslet na to, že by si měla vyměnit po třech hodinách tampon, často je na place nepřetržitě i víc než šest hodin: „Pro mě je spása, že na to nemusím vůbec myslet, a když si na to po sedmi hodinách vzpomenu, tak si to jdu vyměnit. Navíc u běžných tamponů hrozí syndrom toxického šoku, takže ze zdravotních důvodů je potřeba na výměnu myslet. U kalíšku, pokud to někomu není vyloženě nepříjemné, to není problém. Člověk ho může mít, jak dlouho chce. U mě byl jeden z důvodů lenost, pořád jsem musela myslet na to, že musím u sebe mít tampony, pořád jsem je zapomínala doma a kupovala si další. Další důvod byl ekologický, je prostě nesmyslný, kolik odpadu tím člověk vytvoří. A obecně se snažím ke svému tělu přistupovat tak, abych v něm měla co nejmíň chemie.“

Menstruační kalíšek
Druh ženské hygienické pomůcky, která sbírá menstruační krev. Má zvonkovitý tvar a vyrábí se z antialergenního silikonu. Moderní kalíšky mají životnost kolem 10 let. Jejich údržba a dezinfekce je snadná – stačí je pravidelně umývat vodou, mýdlem a jednou za čas vyvařit.
Menstruační houbička
Přírodní mořská houba, přizpůsobí se tělu a nevysušuje. Mořské houby na hygienické účely (také mytí apod.) se sbírají v oblastech teplých moří – Floridy, Kalifornie, Mexického zálivu, Karibiku. Údržba houbičky zahrnuje mytí v solném roztoku a v čisté tekoucí vodě.
Ekologické vložky
Látkové vložky z přírodní bavlny, které se používají stejně jako vložky klasické. Perou se obvykle ručně nebo na šetrný program, často stačí tekoucí voda a žlučové mýdlo.
Menstruační kalhotky
Americký patent kalhotek, které mají speciální absorbční jádro, vyrábí se v několika střizích a velikostech. Perou se na šetrný program.

Konzervativní, ale s kalíškem

Annamária dokončuje bakalářskou práci, je na mateřské a zpívá v kapele, se kterou často koncertuje a cestuje. Používá kombinaci dvou metod – menstruačního kalíšku a menstruačních kalhotek, které podle ní nečekaně vydrží i silnou periodu prvních dní.

„Všechny informace jsem si našla na internetu, kalhotky mě oslovily reklamou. Nejdřív jsem ale měla obavy,“ vzpomíná Annamária, která o sobě říká, že je dost konzervativní. Do té doby měla zkušenost jen s vložkami, představa tamponů jí přišla nepříjemná. „Pak jsem s kalíškem zjistila, že je to vlastně v pohodě. To samé s kalhotkama, měla jsem k nim lehkou nedůvěru. Přesvědčilo mě až, když jsem si nestihla vzít kalíšek, jela jsem hrát a vydrželo to celý odpoledne a večer. Z toho jsem usoudila, že to je docela dobře vymyšlené,“ směje se a dodává, že nedávno objednala celou zásilku kalhotek i pro své sestřenice.

Studentka dramaturgie a scenáristiky na pražské FAMU Pepa má k menstruaci pragmatický přístup. Nevidí problém skloubit práci, školu a další povinnosti a používání menstruačního kalíšku: „Kalíšek se nemusí tak často měnit, navíc mně to tedy nevadí, si třeba ve škole jít umýt ruce od krve k umyvadlu a vymýt si kalíšek, nepřijde mi to jako něco, za co bych se měla stydět. Na druhou stranu, třeba v restauraci to asi neudělám s ohledem na zákazníky. Zatím jsem se nedostala do situace, kdy by mi to vadilo nebo to pro mě byla nějaká větší překážka.“

Všechny uživatelky se shodují na tom, že eko potřeby mají bezprostřední dopad. „Určitě díky tomu ušetřím, už si nemusím nic kupovat, kromě žlučového mýdla na vyprání látkových vložek, a to jen jednou za delší dobu. Nemusím na nic myslet, už rok jsem si žádnou pomůcku nekoupila,“ vypočítává Bětka, jejíž zkušenost navíc čítá také úlevu od nevolností, kterými během periody trpěla. Přisuzuje ji právě chemickým tamponům a vložkám, které už nepoužívá, a cítí se lépe. Všechny respondentky se také shodly na tom, že používání kalíšku je věc návyku – stačí najít ten správný a občas mít pro všechny případy v kabelce petku s vodou na opláchnutí kalíšku.

Budoucnost menstruace

Žena průměrně prožije 500 menstruačních cyklů na 39 plodných let. Krabička tamponů stojí cca 45 Kč (16 ks), menstruace individuálně trvá 3–7 dní, 1 tampon se mění po 4–6 hodinách, za 1 den to jsou 4 tampony, za 5 dní 20. Za 500 menstruačních cyklů utratí žena v ČR v současnosti za tampony 28 000 Kč. Ceny menstruačních kalíšků se na českém internetu pohybují průměrně mezi 200–900 Kč a jeho životnost je průměrně 10 let.

Tampon

Výhody a nevýhody ekologické menstruace se zatím nedají doložit výsledky dlouhodobé studie z českého prostředí, podle gynekoložky Glosové žádná taková zatím není k dispozici. O menstruaci a alternativách k vložkám a tamponům, které byly pro mnoho žen po roce 89 symbolem pokroku a západního blahobytu a modernosti, se každopádně mluví čím dál tím víc. Možná, že jednou pro nás bude symbolem pokroku, respektu k našemu tělu a životnímu prostředí kalíšek. A špatně vyhozená použitá vložka na veřejném WC bude ojedinělým nostalgickým mementem.

autor: Jana Patočková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.