Jeffrey Lee Pierce v Desce týdne: sám sobě bestií
Deskou tohoto týdne na Radiu Wave je koncepční album We Are Only Riders, které je poctou již nežijícímu písničkáři Jeffrey Lee Pierceovi. Ten se už v uplynulých dekádách významně zapsal do historie americké hudby. Jeho profil, který zohledňuje mimo jiné Piercovu schopnost neohroženě přecházet mezi více i méně tradičními žánry, pro vás připravil Aleš Stuchlý.
Jeden z nejnadanějších amerických písničkářů 80. a 90.let Jeffrey Lee Pierce (1958 - 1996), dnes už kultovní osobnost s adekvátně sebedestruktivním přístupem k životu, si punkovou estetiku zamiloval už ve svých jinošských letech. Coby přispěvatel punkových magazínů typu losangeleského Slash a hlava fanklubu skupiny Blondie, si už v roce 1979 - tedy ve svých jednadvaceti letech - troufl založit svojí vlastní kapelu: z původních Creeping Ritual vykrystalizovala jedna z prvních psychobilly formací v historii, slavný The Gun Club.
Pierce, tehdy klíčová figura na hollywoodské hudební scéně a čelný představitel tzv. newyorského hnutí No Wave, byl fascinován prolnutím punkových kořenů s prvky reggae a blues i komplexností a histriónstvím glam rocku. Přínosem jeho kapely Gun Club tak spočíval především v náhledu na punkovou tradici v kontextu historie americké hudby. Formace, zběsile mixujcí hardcore-punkový nápřah s postupy psychobilly a country, navíc přestála během let mnohé změny sestavy: Pierce byl v podstatě jediným konstantním členem souboru, nicméně jeho zdravotní problémy, způsobené značně extrémním přístupem ke konzumaci dog a alkoholu, často způsobovaly kolaps činnosti Gun Clubu.
Debut Fire of Love (1981) má dodnes pověst jejich nejvitálnějšího opusu, za zmínku stojí nicméně i následující Miami (1982) a Las Vegas Story (1984) se zřejmě nejklasičtějším songem Walking with The Beast. Piercova sólová kariéra čítá velmi přístupnou a melodickou nahrávku Wildweed (1985) a Ramblin´Jeffrey Lee, na níž se opiáty zvolna destruovaný zpěvák a kytarista znamenitě vypořádal s bluesovou klasikou (coververze Howlin´Wolfa, Skipa Jamese a dalších).
Ačkoli se po dalších albech In Exile (1992) a Lucky Jim (1994) v první polovině 90. let zdálo, že Jeffrey Lee Pierce and The Gun Club jsou stále ještě živoucí entitou, Piercův život ukončilo 31. března 1996 krvácení do mozku. V pouhých sedmatřiceti letech tak z mapy americké hudby vymizel mimořádně kreativní člověk, který mj. po svém návratu z Asie a nedlouho před svým skonem horoval pro nový styl, jemuž přezdíval "Rapanese": Piercovým posledním patentem tak měla být kombinace rapu a jeho neumělé japonštiny.
Jak vzpomíná jiný velký písničkář Mark Lanegan: "Nedlouho před jeho smrtí jsem Jeffreymu zavolal a ptal se ho, jestli je pravda, co říkají všichni včetně doktorů, že umírá. Odpověděl: To řikaj celej muj život." Jak výstižná vzpomínka na člověka, který vždycky kráčel s bestií po boku a ani nemohl jinak: Jeffrey Lee Pierce byl za každých okolností sám sobě zvířetem.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
