Jesca Hoop: Všechno, co děláme, je v přítomném čase

19. květen 2017
Jesca Hoop

Jesca Hoop vydala novou desku Memories Are Now a už v pátek 19. května přijede zahrát koncert do pražského café V lese. Interview s americkou písničkářkou se logicky točilo okolo poslední dlouhohrající kolekce, ale vedle toho jsme probrali i pozdní začátek její hudební kariéry, vztah k moderním technologiím a nakonec zpěvačka vydolovala z paměti i pozitivní zážitek v hlavního města České republiky. Rozhovor připadl jen pár dnů po zpěvaččiných narozeninách, a tak po blahopřání má první otázka tedy směřovala k nim.

Jak jsi narozeniny oslavila?
Nijak. Vykašlala jsem se na ně.

Úplně? Nemáš ráda oslavy tohoto typu?
Normálně je slavím ráda, ale letos jsem neměla pocit, že bych to měla dělat. Samotná? To by nedávalo smysl.

Tak to mě mrzí. Přejděme tedy raději v rozhovoru k jinému tématu. Svoji kariéru jsi zahájila nezvykle pozdě. Jak k tomu došlo?
Protože až do roku 2002, to mi bylo dvacet sedm let, mě nenapadlo, že bych se mohla muzikou živit. Dělala jsem jiné věci, které mě plně zaměstnávaly.

Třeba instruktorku kurzů přežití v divočině. Je něco z této doby, co ti pomáhá přežít v džungli hudebního průmyslu?
Určitě. Například, jak snášet vysoké teploty, je něco, co se hodí jak v nacpaném klubu nebo dodávce, tak na rozpáleném pódiu nějakého letního festivalu. Spoustě lidí, nejen muzikantů, také pomáhá, ztratit se na nějakou dobu v přírodě, aby tam našli samy sebe. Já jsem jedním z nich.

Loňský rok byl pro tebe velmi plodný. Podařilo se ti například spojit síly s labelem Sub Pop. Co to pro tebe osobně znamená?
Po téměř dekádě, kdy jsem fungovala zcela nezávisle na hudebním průmyslu, jsem cítila, že s připravovanými projekty budu potřebovat pomoci. Když skládáte, cestujete, potřebujete pomoc vydavatelství, abyste mohli rozvinout své plány více do široka. V tom mi Sub Pop pomáhá a já jsem jim za to vděčná.

V loňském roce jsi nahrála a vydala desku se Samem Beamem, zpěvákem Iron & Wine. V jednom rozhovoru jsi prohlásila, že když skládáš, potřebuješ být sama. Jak ses tedy popasovala se situací, že tvůrčí proces absolvuješ ještě s někým dalším?
V tomto případě jsem si naopak užívala, že můžu s někým sdílet psaní melodií a textů. Osvobozující bylo vědomí, že na to nejsem sama. Navíc se jednalo o výzvu, zkusit popasovat své nápady s představami někoho jiného. Vyzkoušet si, zda cesta kompromisů může přinést pozitivní výsledky. Nakonec jsem pochopila, že písničky si stejně nakonec řeknou, co potřebují.

Pojďme už ale k tvé nové desce Memories Are Now. Jak máme interpretovat její název?
Základní myšlenkou bylo poukázat na fakt, že nemá cenu příliš se soustředit na věci proběhlé ani na události, které nás teprve čekají. Protože všechno, co děláme, děláme v přítomném čase.

O titulní kompozici mluvíš jako o léku. Jaké jsou jeho vlastnosti?
Je to romantická verze, jak zvládat stres. Na jídelním stole se nám neustále nabízí hromada různých pochutin, možností, co můžeme dělat, čemu se věnovat. A my máme většinou sklony toho do sebe narvat co nejvíce. Jenže všichni víme, že když se přejíme, ve výsledku si ani nepochutnáme, ani nám to neprospěje po fyzické stránce. Takže já v písničce nabádám, abychom s naším životem nakládali šetrně. Nestresovali se příliš kvůli temným vizím budoucnosti nebo věcem, které stejně nejdou vrátit. Radím z každého talíře si nabrat jen malou hrst. Jenže to se lehko říká, a špatně ve výsledku koná.

Producentem nejen této poslední desky byl Blake Mills. Co tě přimělo ho znovu povolat do služby?
Spolupracuji s ním s přestávkami už od mého prvního alba. Výborně zná mé technické vybavení. Jako producent se, stejně jako já, neustále vyvíjí. Je to krásně slyšet na mých deskách. Když se ohlížím za svojí kariérou, on je asi tou nejdůležitější postavou, která může za to, že dnes jsem tam, kde jsem. Je empatický a nesmírně vynalézavý. Letošní deska je většinou o dialogu dvou, maximálně tří vstupních elementů. To znamená, že většinou se jedná o dialog mezi mnou a Blakem. Je podstatnou součástí Memories Are Now.

Nové album obsahuje řadu odkazů na současné technologie – nejvíce asi v prvním singlu Animal Kingdom Chaotic. Fascinují tě?
Samozřejmě. A mám za to, že určitým způsobem fascinují téměř každého člověka. Na druhou stranu, moderní technologie nás od sebe vzdalují. Místo virtuálního kontaktu s hromadou lidí bych často radši vyrazila ven a povídala si s kamarády. A někdy ani ne s nimi, ale jen se stromy. Jako muzikant musím být za současné prostředky cestování a komunikace všeho druhu vděčná. Dávají nám možnost fungovat nezávisle vedle standardní hudební mašinérie. Nesedám si ale z neomezeného výběru na zadek.

Jesca Hoop - Memories Are Now

Jak to tedy máš třeba se sociálními médii?
Jsem za jejich existenci ráda. Nejsem automaticky proti všem novotám.

Skladba, která z nové desky částečně vystupuje, má název The Lost Sky. Co stojí za jejím vznikem?
Napsala jsem tuhle písničku v době, kdy jsem myslela, že přicházím o kamaráda. Měl těžkou havárii a vypadalo to s ním velmi špatně. Byl v nemocnici v kómatu a já jsem napsala písničku, ve které neřeším jeho situaci, ale mou reakci na jeho neštěstí. Jedná se o hodně osobní text, postavený na této konkrétní situaci.

Už brzy se objevíš v Praze, kde už ses několikrát představila. Máš nějakou vzpomínku, která je spojená s hlavním městem České republiky?
Mám a moc příjemnou. Vzpomínám na výborné pivo a jídlo, které jsem měla v jedné restauraci, která je na kopci a je součástí nějakého kláštera (evidentně jde o restauraci Strahovského pivovaru – pozn. autora).

Máš kromě koncertování ještě nějaké jiné plány?
Být šťastná.

To je hezký plán!
Soustředím se na zdravý způsob života.

Další články autora