K českým krmítkům přilétají nejčastěji sýkory, ukázala Ptačí hodinka

24. leden 2023

Sýkora koňadra patří stejně jako v loni k nejčastějším i nepočetnějším hostům u českých krmítek. Ukázaly to výsledky projektu Ptačí hodinka. Společně s ní ke krmítkům často přilétá také sýkora modřinka a kos černý.

Šanci zahlédnout sýkoru koňadru měli pozorovatelé v 85 procentech, celkem napočítali 93 451 kusů. Sýkor modřinek lidé viděli 44 633 a kosů černých přes 23 a půl tisíc. Celkem bylo podle oficiálních výsledků spatřeno více než půl milionu ptáků.

Sestava deseti nejpočetnějších druhů se od loňského roku nezměnila, došlo pouze ke změně jejich pořadí. Oproti roku 2022 bylo pozorováno méně lesních ptáků, například strakapoud velký klesl z pátého místa na deváté. „Méně početné byly i ostatní ‚lesní druhy', například sojka obecná, pěnkava obecná nebo dlask tlustozobý,“ uvedl koordinátor Ptačí hodinky z České společnosti ornitologické (ČSO) Ondřej Belfín podle serveru Ekolist.

Do pátého ročníku Ptačí hodinky organizované ČSO se zapojilo 28 625 dobrovolníků, kteří odeslali 18 846 hodinových sčítání. Podrobné výsledky i s interaktivní infografiku naleznete na oficiálních stránkách Ptačí hodinky.

Spustit audio
  • Záhada pyramid odhalena. K přepravě kamenů Egypťané používali dnes vyschlé rameno Nilu

    17. květen 2024
    Pyramida

    Vědcům se nejspíš podařilo vyřešit záhadu, jak se Egypťanům před více než 4000 lety podařilo postavit 31 pyramid, včetně světoznámého komplexu v Gíze. Informuje o tom britská BBC

    Výzkumný tým z univerzity v Severní Karolíně ve Wilmingtonu zjistil, že pyramidy byly pravděpodobně postavené podél dávno ztraceného starověkého ramene řeky Nil, které je dnes ukryté pod pouští a zemědělskou půdou.

    Archeologové se dlouho domnívali, že staří Egypťané museli využívat nedalekou vodní cestu k přepravě materiálů, jako jsou kamenné bloky potřebné ke stavbě pyramid na řece. Podle jednoho z autorů studie, profesora Emana Ghoneima, si však až dosud nikdo nebyl jistý polohou, tvarem, velikostí ani blízkostí této obrovské vodní cesty ke skutečnému místu pyramid.

    Skupina výzkumníků, kteří se snažili zmapovat toto říční rameno, jež bylo podle jejich názoru pohřbeno před tisíci lety velkým suchem a písečnými bouřemi, použila radarové satelitní snímky, historické mapy, geofyzikální průzkumy a vrtání sedimentů. Výsledky bádání pak zveřejnili v časopise Nature.

    Donedávna skryté říční rameno pojmenované Ahramat bylo zhruba 64 km dlouhé a široké asi 200 až 700 metrů. Jeho břehy lemuje 31 pyramid, které byly postaveny před 4 700 až 3 700 lety.

  • Jihokorejci soutěžili v nicnedělání. Organizátoři tak chtějí upozornit na problémy s přepracovaností

    17. květen 2024
    Dívka

    V jihokorejském Soulu se o víkendu sešlo víc než 100 lidí, kteří v tichosti a na podložkách na jógu nedělali vůbec nic. Všímá si toho stanice CNN, podle které chce každoroční soutěž Space-out, zjistit, kdo se dokáže nejlépe na 90 minut uvolnit, aniž by usnul, zkontroloval telefon nebo mluvil.

    Účastníkům je monitorována tepová frekvence, zatímco diváci hlasují pro svých 10 nejoblíbenějších soutěžících. Ten, kdo má nejstabilnější tepovou frekvenci mezi deseti vybranými soutěžícími, si pak odnese trofej.

    Do soutěže, kterou pořádá městská správa Soulu, se přihlásilo více než 4 000 zájemců. Vybráno bylo 117 soutěžících od dětí až po šedesátníky. Pro mnoho účastníků to byl způsob, jak se zotavit z vyhoření a stresu z práce a školy. CNN připomíná, že Jižní Korea je země s vysokým akademickým stresem a extrémním tlakem na úspěch.

    Soutěže Space-out se letos konala po desáté. Od té doby se rozšířila také do Pekingu, Rotterdamu, Tchaj-peje, Hongkongu a Tokia. Založila ji výtvarnice vystupující pod pseudonymem Woopsyang potom, co utrpěla těžké vyhoření.

    „Přemýšlela jsem, proč jsem tak úzkostlivá, když nic nedělám,“ vzpomíná a dodává, že tehdy si uvědomila, že její úzkost pramení ze srovnávání se s ostatními lidmi, kteří vedou rušný život.

    „Ve skutečnosti by se tito lidé mohli také chtít zpomalit a nedělat nic jako já,“ řekla Woopsyang. „Tak jsem vytvořila soutěž s myšlenkou, že by bylo hezké, kdybychom se všichni společně zastavili na jednom místě ve stejnou dobu.“

    Letos v nicnedělání zvítězila moderátorka na volné noze Kwon So-a, která pracuje na více místech. Jako výhru si odnesla trofej ve tvaru sochy Myslitele od Augusta Rodina.

    „Nicnedělání je dobré pro vaše duševní i fyzické zdraví, protože vaše tělo si musí odpočinout, ale tělo si může odpočinout pouze tehdy, když si odpočine váš mozek,“ dodává letošní výherkyně.

  • Americká univerzita udělila kocourovi Maxovi doktorandský titul. Čerstvý absolvent byl pro studenty emocionální podporou

    17. květen 2024
    Kočka

    Státní univerzita v americkém Vermontu udělí o víkendu čestný doktorát kocourovi Maxovi. Kočka se tak stane doktorem „Litter-ature“. Všímá si toho místní rádiová stanice Vermont Public. Max byl kdysi divoké kotě v městečku Fair Haven. Posledních 5 let žije u Ashley Dowové na Seminary Street v Castletonu a často také docházel na místní univerzitu.

    Tam se rád nechával nosit na taškách studentů, pózoval jako model pro vysokoškolské studenty fotografie a poskytoval emocionální podporu v kampusu. Studenti si k němu našli vztah až do té míry, že když jednou přestal na několik dní na univerzitu chodit, začalo se jim stýskat.

    „Postavili mu malou kapličku,“ směje se majitelka kocoura Ashley Dowová. „Byly tam svíčky a Maxova fotka, kterou vytiskli a dali do rámečku.“

    Lidé na kampusu Vermontské univerzity dokonce kocoura brání a dohlíží na něj. Maxe po setmění napadaly divoké kočky v sousedství. Jeho majitelka tak vyvěsila cedule, na kterých prosila: Kdybyste viděli Maxe po páté hodině venku, mohli byste ho vzít domů? „A studenti ho skutečně začali odpoledne přinášet,“ říká kočičí máma Ashley.

    „Většina z nich má také moje telefonní číslo a od náhodných studentů dostávám textové zprávy typu: Je v pořádku, je nahoře u skleníku, a podobně. Takže, být Maxovou majitelkou je docela zajímavé,“ dodává Dowová.

    V příspěvku na Instagramu Vermontská státní univerzita oslavovala jmenovaní Dr. Maxe Dowa a napsala, že kocour dostává titul „s hlasitým vrnivým souhlasem fakulty“.

  • Nastává stáří později? Senioři jeho začátek posouvají každých pět let

    16. květen 2024
    Stáří

    Věk, který označujeme jako stáří, se neustále posouvá. A to hlavně v perspektivě samotných seniorů. Zabývá se tím nová studie, podle které se vnímání začátku stáří lidmi ve vyšším věku prodlužuje, a to průměrně o jeden rok na každých pět let skutečného věku. Píše o tom server Good News Network.

    Studie výzkumníků ze Stanfordovy univerzity, Univerzity v Lucemburku a Univerzity v Greifswaldu se zabývala tím, jak se vnímání stáří v průběhu let mění. Zapojilo se do ní 14 056 účastníků a účastnic a sběr dat trval celých 25 let, a to od roku 1996 do roku 2021. Zahrnovala osoby, které se narodily mezi lety 1911 až 1974 a v průběhu zkoumání jim tak bylo mezi 40 až 100 lety.

    Jednou z otázek, na kterou účastníci a účastnice odpovídali, bylo například, v jakém věku by někoho označili za starého. Průměrně lidé ve věku 64 let uváděli, že stáří podle nich začíná v 74,7 letech. Lidé ve věku 74 let potom průměrně uváděli, že stáří začíná v 76,8 letech.

    Navíc se ukázalo, že s postupem času lidé vnímají začátek stáří později. Třeba ti, kteří se narodili v roce 1911, vnímali ve svém věku 65 let začátek stáří od 71 let. Pětašedesátníci narození v roce 1956 pak stářím označovali průměrně věk 74 let.

    „Průměrná délka života se prodloužila, což může přispívat k pozdějšímu vnímání nástupu stáří. Také některé aspekty zdraví se v průběhu času zlepšily, takže lidé určitého věku, kteří byli v minulosti považováni za staré, již dnes za staré považováni být nemusí,“ uvedl jeden z autorů studie Markus Wettstein z Humboldtovy univerzity v Berlíně.

    Další výzkumy by měly zjistit, jestli trend pozdnějšího vnímání stáří pokračuje, nebo jestli se mění. Vědci totiž předpokládají, že se nemusí vyvíjet lineárně. Navíc se nemusí stejně projevovat všude na světě, vliv na něj má totiž i kulturní tradice dané země nebo regionu.

  • Zubři jako klimatičtí hrdinové. Stádo dokáže kompenzovat emise až dvou milionů aut

    16. květen 2024
    Zubři

    Návrat některých živočichů do volné přírody by mohl pomoct zmírnit dopady klimatické krize. Podle vědců to potvrzuje třeba návrat stáda zubrů do rumunského pohoří Țarcu. Jejich pobyt v přírodě třeba stimuluje růst rostlin a díky tomu mohou pomáhat kompenzovat skleníkové plyny, píše server The Guardian.

    Nová studie zabývající se návratem zubrů do Rumunska ukazuje, že přítomnost divokých zvířat v přírodě má na klima naprosto zásadní vliv. Podle jejích autorů by stádo o velikosti 170 zubrů mohlo pomoct kompenzovat oxid uhličitý, který vyprodukují až dva miliony automobilů za jeden rok.

    „Tito živočichové se po miliony let vyvíjeli společně s travnatými a lesními ekosystémy a jejich odstranění z nich, zejména tam, kde byly travnaté plochy rozorány, vedlo k uvolnění obrovského množství uhlíku. Obnovení těchto ekosystémů může navrátit rovnováhu. Navrácení zubři do divočiny jsou jedněmi z klimatických hrdinů, kteří k tomu mohou přispět,“ uvedl Oswald Schmitz z americké Yale School of the Environment, hlavní autor nového výzkumu.

    Zubři blahodárně působí na krajinu hlavně proto, že interagují s ekosystémem a napomáhají tak k jeho obnově. Hlavně jejich spásání pomáhá udržovat biologickou rozmanitost krajiny, která je tvořená lesy, křovinami, pastvinami a mikrostanovišti. „Rovnoměrně spásají travnaté plochy, recyklují živiny, čímž hnojí půdu a veškerý život v ní, roznášejí semena, která obohacují ekosystém, a zhutňují půdu, aby zabránili uvolňování uloženého uhlíku,“ dodal Schmitz.

    Zubr evropský z Rumunska vymizel před více než 200 lety. Do tamní přírody se ho ale rozhodly v roce 2014 navrátit organizace Rewilding Europe a WWF Romania, konkrétně do pohoří Țarcu. Aktuálně se stádo v pohoří rozrostlo na 170 jedinců, což z něj dělá jednu z největších volně se pohybujících populací v Evropě. A právě tou se nový výzkum zabýval. Zároveň odhadnul, že rumunská krajina by mohla být domovem pro ještě větší populace. Údajně by mohla celkově pojmout 350 – 450 jedinců.

  • V Evropě závratně klesá porodnost. Počet nově narozených dětí klesnul pod čtyři miliony

    16. květen 2024
    Porodnost

    Evropa se potýká s krizí porodnosti. Počet živě narozených dětí v ní poprvé od roku 1960 klesnul pod čtyři miliony a ve srovnání s ostatními zeměmi je porodnost v Evropské unii jedna z nejnižších na světě. Mezi jednotlivými evropskými zeměmi jsou ale výrazné rozdíly, píše server Euronews.

    Podle posledních dostupných údajů Eurostatu z roku 2022 se v EU narodilo jen 3,88 milionu dětí. Trend klesající porodnosti je v Evropě patrný od 60. let minulého století, kdy v některých letech dosahoval počet nově narozených dětí i k 6,8 milionům. Od té doby počet živě narozených dětí klesá. Jistým milníkem byl také třeba rok 1990, kdy naposledy přesáhnul počet narozených dětí 5 milionů.

    Mezi jednotlivými zeměmi Evropy je možné v míře porodnosti sledovat významné rozdíly. Nejvyšší je porodnost v Gruzii, kde se za rok 2022 v průměru narodilo 1,83 dětí na jednu ženu. Následuje Moldávie a Francie. Česká republika je ve srovnání na sedmé příčce, s průměrným počtem narozených dětí 1,64.

    Naopak nejnižší porodnost vykazují středomořské země, jako je Itálie, Řecko nebo Kypr. Vůbec nejnižší byla podle Eurostatu na Maltě, kde se průměrně narodilo 1,08 dětí. O několik desetin větší průměrnou hodnotu zaznamenalo taky Španělsko nebo Ukrajina.

    Evropa má také nízkou míru plodnosti. Podle údajů Světové banky v roce 2021 byl průměr plodnosti v EU 1,52, což je nejnižší hodnota hned po východní Asii a Tichomoří, kde byla míra plodnosti 1,49. naopak nejvyšší míru plodnosti měla západní a střední Afrika (4,98), následovaná východní a jižní Afrikou (4,35) a arabským světem (3,14).

    Od roku 1970 je ale podle údajů trend klesající plodnosti patrný ve všech světových regionech. Pomaleji se projevuje pouze v Africe. Evropa se ale drží pod světovým průměrem.

  • Videoportál mezi Dublinem a New Yorkem je dočasně uzavřen. Lidé si posílali nacistické symboly i prsa

    15. květen 2024
    video portal Dublin New York

    Uměleckou instalaci portálu, který vytváří realtime obrazové spojení mezi Dublinem a New Yorkem, musely irské i americké úřady dočasně uzavřít. Lidé, kteří ho využívali, se totiž chovali nevhodně. Na portál házeli různé předměty nebo ukazovali nevhodná gesta. Úřady se spolu s provozovateli instalace snaží o to, aby videoportál uměl projevy nevhodného chování rozmazat, píše server The Guardian.

    Interaktivní umělecké dílo, které podle jeho autorů ukazuje „krásu globálního propojení“ nebo je „mostem k sjednocení planety“, je nyní nazýváno „bránou do pekla“. Lidé na irské straně instalace se totiž před videoportálem chovali nevhodně. Házeli na něj vejce i další předměty a na lidi v New Yorku ukazovali nevhodná nebo nenávistná gesta, včetně hákových křížů nebo fotografií hořících Dvojčat z 11. září.

    I na newyorské straně docházelo k nevhodnému chování, když třeba jedna známá uživatelka sítě Only Fans portálem do Dublinu ukázala obnažené poprsí, jak informoval web ABC News.

    Obrazovky, které přenášejí živý obraz, musely úřady na obou místech nechat vypnout, aby mohli technici projekt upravit. Projevy nevhodného chování by měly být propříště rozmazané. Zavést technologické řešení je poměrně složité, a tak by měl být videoportál znovu spuštěn až na konci tohoto týdne.

    Instalace, která umožňuje živé propojení mezi Evropou a Severní Amerikou, byla spuštěna 8. května a měla být funkční až do podzimu. Navrhnul ji litevský umělec Benediktas Gylys a každý videoportál má v průměr 2,4 metru a váží 3,5 tuny. V New Yorku se nachází pod slavnou budovou Flatiron Building na křižovatce ulic Broadway, Páté Avenue a 23. ulice. V Dublinu je pak instalace umístěná v centru města na rohu ulic North Earl a O'Connell Street.

  • V Bratislavě hořela loď hudebního klubu Pink Whale. Podle policie měl být požár založený úmyslně

    15. květen 2024
    Bratislavský klub Pink Whale po požáru

    V pondělí ráno zasahovali bratislavští hasiči u požáru lodi, na které funguje hudební klub Pink Whale. Ten je spojený hlavně s progresivní hudební scénou. Podle předběžných závěrů vyloučila policie jako příčinu požáru technickou závadu. Požár byl podle ní založen úmyslně.

    „Ráno mě probudily telefonáty od přátel a hudebníků, že náš klub hoří. Okamžitě jsem tam běžel. U požáru zasahovalo 18 hasičů,“ řekl Ľubo Šoška, spolumajitel klubu Pink Whale.

    V důsledku požáru shořel bar na horní palubě, sklad, část elektroinstalace a vodovod. Plameny nezasáhly podpalubí, takže konstrukce lodi zůstala nepoškozená. Zachránily se všechny tři pódia i hudební technika. I tak byla předběžně škoda odhadnuta na 50 tisíc eur, což je v přepočtu asi 1,2 milionu korun.

    Na lodi a v jejím okolí se podle policie v pondělních ranních hodinách pohybovala neznámá osoba. Na základě toho zahájili vyšetřovatelé trestní stíhání ve věci poškozování cizí věci.

    „Podle informací zřejmě neznámý pachatel dosud nezjištěným způsobem založil požár v areálu společnosti, který se nachází na pontonu na břehu Dunaje,“ uvedla pro slovenský web Denník N policejní mluvčí Jana Šimunková.

    Motiv žhářského útoku zatím není jasný. Klub ale už v minulosti různým nenávistným útokům čelil, hlavně z řad bratislavských neonacistů, kteří například v posledních dvou letech devětkrát strhli duhovou vlajku na podporu LGBTQ+ lidí, která byla na klubu vyvěšená.

    „Chceme věřit tomu, že oheň není nenávistný projev spojený s předchozím strháváním duhové vlajky, křikem nebo házením kamení na loď,“ uvedl klub Pink Whale na svém Facebooku. Na obnovu podniku spustil klub sbírku, požár založený cizí osobou pravděpodobně pojistka nepokryje. Potřebnou částku 50 tisíc eur už se podařilo vybrat a dokonce i překročit.

  • Zdraví starších lidí bude do roku 2050 ohrožovat horko až dvakrát víc, zejména na globálním Jihu

    15. květen 2024
    počasí, klimatická změna, horko, teplota, důchod

    Globální populace stárne a teploty, kterým jsou lidé kvůli klimatické změně vystaveni, se zvyšují. Podle nové studie bude v roce 2050 extrémním horkům čelit až dvakrát víc starších lidí, než v současnosti. Především pro seniory můžou vysoké teploty představovat významné zdravotní riziko, píše server The Guardian.

    Studie italských a amerických vědců upozorňuje na riziko, které představuje kombinace stárnutí světové populace s oteplováním planety. Předpokládá, že v roce 2050 bude extrémním horkům čelit až 270 milionů lidí. Vystaveni by měli být nebezpečným teplotám v průměru okolo 37,5 °C.

    Výzkumníci dodávají, že vliv vysokých teplot na stárnoucí populaci se bude v jednotlivých regionech lišit, hlavně ve srovnání zemí globálního Severu a Jihu. V roce 2050 by měly žít dvě třetiny lidí nad 69 let hlavně v zemích s nízkými a středními příjmy, kde je vliv klimatické změny na obyvatelstvo velmi pravděpodobný.

    „Klíčovým sdělením je příběh o nerovnosti. Země globálního Severu a globálního Jihu jsou na řešení této výzvy vybaveny velmi odlišně. Společnosti s lepší infrastrukturou a znalostmi jsou mnohem lépe chráněny. Tato studie jasně ukazuje potřebu mechanismu, který by nás přiblížil ke spravedlivějšímu rozložení dopadů,“ řekl jeden z autorů Giacomo Falchetta z Evropsko-středomořského centra pro změnu klimatu.

    Starší lidé častěji trpí chronickými onemocnění, třeba srdce nebo dýchacího ústrojí a faktor vysokých teplot to může ještě zhoršovat. Lidé ve starším věku také často užívají léčiva, která přispívají k dehydrataci organismu.

    Globální Jih označuje různé země světa, které jsou někdy označovány také jako „rozvojové“ – mnoho z těchto zemí se nachází na jižní polokouli, převážně v Africe, Asii a Latinské Americe.