Kanadský (t)raper Buck 65 už 20 let na lovu
Z chladného venkova v Novém Skotsku nedaleko kanadského Halifaxu se kariéra bílého hiphopera nerozjíždí zrovna snadno. Přesto patří tamní rodák Richard Terfry aka Buck 65 už 20 let mezi nejvýraznější postavy nezávislé scény. A ke svým dvacetinám na scéně nadělil Buck 65 fanouškům novou desku nazvanou 20 Odd Years. Kontext Buckovy originální tvorby i zvuk nové desky vám přiblíží Aleš Stuchlý.
Letos devětatřicetiletý raper, producent a gramofonista Buck 65 vystřídal od svého debutu v roce 1993 tolik pseudonymů, kolik se mu za ta léta podařilo vstřebat žánrů. Z pozice univerzitního spíkra (tehdy si říkal DJ Critical, Jesus Murphy či Stinkin´ Rich) se Richard Terfry díky svým prvním mixovaným kazetám propracoval až k pravidelné spolupráci s elitou americké hiphopové avantgardy; vystupoval s producentem jménem Sixtoo, undergroundovým spolkem Anticon nebo dýdžejským kolektivem 1200 Hobos.
Ať už Terfry odvodil své umělecké jméno od autobusového jízdného vyměřeného Městským úřadem v Halifaxu nebo z kombinace dětské přezdívky a někdejší váhy 165 liber, s komerční produkcí nikdy neměl nic společného. Volným cyklem puristických hiphopových nahrávek nazvaných Language Arts si získal respekt kritiky i náročnějšího publika, přesto si na širší distribuci své hudby musel počkat až do roku 2003. Tehdy vyšlo „best of" jeho dosavadní tvorby pod titulem This Right Here Is…Buck 65, jež pro širší veřejnost plnilo úlohu jakéhosi zasvěcení do Terfryova osobitého autorského stylu.
Estetika Buckových alb (zejména výtečného Talkin´ Honky Blues z roku 2003 a neméně povedeného Secret House Against the World, 2005) jej pak definitivně ustavila jako naprostého solitéra: hiphopové základy tu byly párány nejen invenčním scratchingem, ale především folkovými a bluesovými prvky, rockovým nápřahem a tesklivými country motivy. Baseballový fanoušek Terfry implantoval do hiphopového žánru překvapivý instrumentář (pedálová steel kytara, marimby, španělka i bendžo), který se ideálně propojil s jeho neobvyklým vokálním projevem. Hluboko posazený, nakřáple chrastivý hlas ještě umocňuje Buckův sugestivní, naléhavý flow: napůl MC, napůl folkový vypravěč, fatalista samouk.
Jeho inspirace se dlouhodobě rozbíhají do všech stran: kupříkladu obdiv k imaginaci Davida Lynche je vzhledem k Terfryovým volným asociativním montážím v textech zcela pochopitelný. Díky svému hlasu a zájmu o outsidery tohoto světa si vysloužil časté přirovnávání k Tomu Waitsovi. Spolu s ním Buck 65 sdílí i fascinaci padesátými léty a beatnickou kulturou, což byly aspekty dominující jeho předposlední řadové desce Situation (2007).
Aktuální situace Bucka 65 by se dala označit za zdravě bilanční. Jeho aktuální album 20 Odd Years se ohlíží za jeho dosavadní kariérou, ale tvoří jej výhradně nové tracky, z nichž některé loni vyšly pouze v Buckově sérii čtyř digitálních EP. Na první poslech člověka trkne překvapivé množství hostujících vokalistů, kteří dodávají dobrodružné nahrávce dříve absentující barvy: mezi nejsilnější místa tu patří spolupráce s Nickem Thorburnem z montrealských Islands (Gee Whizz) nebo Gordonem Downiem, frontmanem kanadských rockerů The Tragically Hip (Whispers of the Waves). Na druhou stranu není deska tak konzistentní, jak bylo u Bucka dříve zvykem.
Terfry tady lavíruje mezi svým typicky podivínským podmračeným hiphopem, trochu tuctovými rockovými prvky a pulsujícím elektropopem. Přestože jeho záliba ve scratchování tentokrát zní už poněkud anachronicky, není na desce 20 Odd Years nouze o chytlavé háčky, vkusné smyčcové aranže (třeba v coververzi Who By Fire původně od Leonarda Cohena) a zábavné výpůjčky (ve francouzsky zpívané Tears of Your Heart chvílemi slyšíme beat z nejslavnějšího singlu Bat Fot Lashes What´s a Girl To Do).
Tak good luck, mr. Buck - do dalších dvaceti let.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
