Kapavka už možná nebude postrachem. Vědci objevili novou vakcínu

Rezervace Krishna Cow Sanctuary se nachází severně od havajského města Hilo. Žije v ní v současnosti zhruba 200 krav, včetně býků, volů, telat i starších jedinců. Zvířata žijí na 10 pastvinách, na nichž je lidé mohou navštívit.

Hosté mohou krávy objímat i dlouhé minuty. Často si s nimi i lehnou do trávy nebo si zvířata na návštěvníky položí hlavu a podřimují na nich. Cena jednoho kravského objetí je 20 dolarů, což je v přepočtu téměř 500 korun.

„Veškerý výtěžek jde přímo na péči o krávy. Navazujeme kontakty s místními vlastníky půdy a vysvětlujeme jim výhody pastvy krav. V současné době se naše stádo pase na více než 130 akrech celoročně svěží travnaté pastviny. Náš přístup k chovu a ochraně krav nám umožňuje zachraňovat další krávy a poskytovat jim špičkovou péči při zachování velmi nízkých nákladů,“ uvádí majitelé rezervace.

Koncept farmy vychází podle majitelů z védské filosofie bhakti podle duchovního mistra A. Č. Bhaktivédánty Svámí Prabhupády, jenž je zakladatelem hnutí známého také jako Hare Kršna.

Seznam se stal virální na sociální síti X, kde ho sdílel umělec Jon Lam. Má se týkat konkrétně nástroje Midjourney, který generuje na základě textových příkazů (promptů) vizuální materiál. Společnost Midjourney měla díla téměř 5 tisíc umělců a umělkyň využívat k trénování modelu. Mezi dalšími bylo využito dílo výtvarníků jako Otto Pilný, Mikuláš Medek, Jan Zrzavý nebo režisér Jan Pinkava.

Seznam autorů a autorek v současnosti také figuruje v probíhajícím soudním sporu skupiny umělců, kteří na začátku minulého roku podali žalobu proti společnostem Midjourney, Stability AI, DeviantArt a Runway AI. Ty jsou viněné ze zneužití autorských práv k dílům výtvarných umělců, které měly společnosti využít k trénování generativních modelů umělé inteligence.

Zveřejnění seznamu podpořilo trvající frustraci autorů a autorek z nedostatečné regulace nástrojů AI ve vztahu k jejich dílům. Podle některých uživatelů sociálních sítích má existovat ještě rozšířený seznam, který má zahrnovat téměř 16 tisíc jmen umělců a umělkyň, jejichž díla chce společnost Midjourney mezi své tréninkové sady zařadit. Její zakladatel David Holz měl tento seznam zveřejnit již v roce 2022 na serveru Discord.

Z analýzy webu Emojipedia vyplynulo, že emodži týkající se přírody, rostlin a zvířat tvoří ze 76 procent obratlovci – hlavně savci, ptáci, plazi, obojživelníci a ryby. Ostatní živočichové jako pavouci nebo korýši jsou v reprezentaci výrazně opomíjeni. Katalog emodži také málo reprezentuje rostliny, houby nebo mikroorganismy.

Podle vědců by měly emodži víc reflektovat skutečnou biodiverzitu. Aktuálně je popsaných asi 85 tisíc druhů obratlovců. Ale třeba členovci, kterých je popsaných 1,3 milionu, jsou v reprezentaci téměř opomíjeni. Stejně tak jako třeba menší organismy, jako jsou ploštěnci nebo hlístice. Každý kmen má asi 20 tisíc popsaných druhů, ale mezi emodži se nevyskytují.

„Ačkoli se může zdát, že krize biodiverzity je on-line světu vzdálená, v naší stále více digitalizované společnosti bychom neměli podceňovat potenciál emodži pro zvýšení povědomí a schopnosti ocenit rozmanitost života na Zemi,“ uvádějí autoři analýzy Stefano Mammola, Mattia Falaschi a Gentile Francesco Ficetola z Milánské univerzity.

Ten si představují jako 3 kilometry dlouhý průvod sportovců na desítkách výletních lodí při západu slunce. Procesí by mělo mířit do provizorního amfiteátru na Trocaderu naproti Eiffelově věži, kde se bude konat extravagantní představení s akrobaty, světelnou show a tanečníky.

V řece by se mělo konat také několik závodů v dálkovém plavání, a to i přesto že Seina je už desítky let plná odpadků a vody z kanalizace. Organizátoři spoléhají na projekt francouzské vlády v hodnotě 1,4 miliardy eur, tedy asi 35 miliard korun, který má řeku poprvé po téměř 100 letech upravit pro plavání.

Washington Post ale připomíná, že není jasné, jestli projekt čištění vody bude dokončený včas a jestli vůbec bude fungovat. Organizátoři doufají, že řeka nakonec bude bezpečná pro koupání, ale připouštějí, že v nejhorším případě by se triatlon mohl změnit na duatlon.

Největší překážkou na cestě k tomu, aby se v Seině dalo plavat, by podle serveru France 24 mohl být městský kanalizační systém. Ten spojuje dešťovou a odpadní vodu předtím, než se dostane do čističky vod. Při deštích se může systém ale snadno přetížit a kontaminovanou vodu pak vpouští zpět do řeky.

Aby Paříž snížila znečištění řeky, přistoupila k rozsáhlým stavebním pracím ve městské čtvrti Austerlitz, kde vykopala obrovskou retenční nádrž na dešťovou vodu.

„Tato vodní nádrž uleví kanalizačnímu systému a bude uchovávat dešťovou vodu během bouřek,“ říká Samuel Colin-Canivez, hlavní inženýr pařížských kanalizačních prací.

Odpadní voda se bude „zachycovat potrubím“ a bude padat do akumulační nádrže o průměru 50 metrů a hloubce 30 metrů. Pojme objem vody odpovídající 20 olympijským bazénům.

To znamená, že 34letá zpěvačka má jedno ze svých alb vrcholu celkem 68 týdnů, a překonala tak rekord Elvise Presleyho, který byl na čele žebříčku 67 týdnů. Je to ale rekord jen mezi sólovými umělci a umělkyněmi. Kdybychom ale započítali i hudební skupiny, tak celkovými rekordmany zůstávají Beatles, jejichž desky strávily na vrcholu žebříčku Billboard 132 týdnů.

„Taylor Swift našla způsob, jak překonat hranice a být zdrojem světla... Taylor je vzácný člověk, je zároveň autorkou i hrdinkou svého vlastního příběhu,“ napsal šéfredaktor časopisu Time Sam Jacobs poté, co Time jmenoval americkou popovou superstar osobností roku 2023.

V roce 2022 její album Midnights ve Velké Británii pomohlo poprvé po 35 letech vinylovým deskám překonat prodej hudebních CD. V roce 2023 se také stala nejstreamovanější umělkyní na Spotify.

Na internetu je nespočet článků, které se snaží analyzovat a vysvětlit, proč a jak dosáhla takového úspěchu a vlivu. Odborníci z oborů, jako je ekonomie, lingvistika, psychologie, neurověda a hudební management, se snaží tento fenomén rozebrat. Univerzity v USA a Austrálii pořádají o tomto fenoménu konference. Na Wikipedii dokonce existuje článek věnovaný výhradně „Kulturnímu vlivu Taylor Swift“.

Vyhlášení třináctého ročníku cen Vinyla se uskuteční 6. března v pražském Lucerna Music Baru a večerem bude provázet Linda Bartošová.

V kategorii Objev roku byli nominováni rapperka, producentka a vokalistka Klara Wodehn, pražský třiadvacetiletý elektronický hudebník Matěj Dvořák alias Bols/sLoB a Jakub Strouhal působící pod jménem Wheel Cherry.

Nominace na Počin roku za své loňské aktivity získali například promotérský kolektiv Jednota Neratov, který se rozhodl se svým podzimním festivalem objevovat neobvyklá koncertní místa a po Kalvárii a Polomu se vloni přesunul do neratovského Kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ve stejné kategorii získal nominaci také festival Bvcolica, který se koná od roku 2017 a každý rok je vyzdobený speciálnímu instalacemi. O ocenění počin roku se uchází taky label Butterclub, který loni oslavil nejúspěšnější rok, a iniciativa Nadšením nájem nezaplatíš upozorňující na neutěšený stav domácí kulturní publicistiky.

Loni cenu Deska roku získalo album Bečvou od kytaristy Tomáše Niesnera. Objevem roku byl digitální písničkář Mat213. Počinem roku byl festival Pop Messe.

Pizzu vytvořili kuchaři Benoît Bruel a Fabien Montellanico, kteří ji vytvořili ve spolupráci se sýrařkou Sophií Hatat Richart-Lunou a francouzským food blogerem a youtuberem Florianem OnAirem. Jejich rekordní pizza obsahovala 1001 sýrů, přičemž 940 z nich byly francouzské sýry, zbytek pak pocházel z celého světa. Připravit tuto pizzu prý celému týmu trvalo asi pět měsíců, stojí v zápisu rekordu na stránkách Guinnessovy knih rekordů.

„Pizzu dělám už 13 let. Vymyslel jsem vlastní recepty na pizzu a od té doby, co pracuji ve svém podniku, je mým jediným snem připravit pizzu s co nejširší škálou sýrů,“ komentoval Bruel zápis jeho pizzy do Guinnessovy knihy rekordů. Bruel už byl v minulosti držitelem jednoho Guinessova rekordu v počtu použitých sýrech na pizze, a to v roce 2020, kdy na ni dal 254 druhů sýra. Rekord ale později překonal Morgan Niquet, který zapojil 834 různých sýrů. 

Žena podala k soudu žádost o odběr spermatu svého zesnulého jednašedesátiletého muže koncem loňského roku. Její manžel totiž zemřel náhle. Soud žádosti o odběr vyhověl, protože manželský pár dlouhou dobu diskutoval o početí potomka, a to poté, co obě jejich děti v mladém věku tragicky zemřely. Jejich 29letá dcera v roce 2013 utonula při rybaření a v roce 2019 zemřel i jejich 30letý syn při autonehodě.

Kvůli pokročilému věku manželé plánovali, že by jim dítě odnosila náhradní matka ze zahraničí. Mužovo sperma totiž bylo podle lékařských testů stále vhodné na oplodnění pomocí IVF. K náhradnímu mateřství se páru sice měla přihlásit jejich dvacetiletá sestřenice žijící na Filipínách, ale podle právních předpisů by manželé museli v zemi po nějakou dobu žít, aby bylo možné dítě touto cestou přivést na svět. Žena se tak uchýlila alespoň k právním krokům, které jí umožnily sperma odebrat. Podle legislativy státu Západní Austrálie ho ale pravděpodobně nebude moct použít.

Soudkyně Fiona Seaward při vynesení svého rozhodnutí uvedla, že neměla důvod se domnívat, že by zesnulý muž měl proti odebrání spermatické tkáně ze svého těla námitky. Navíc legislativa Západní Austrálie povoluje z těla mrtvého člověka v některých případech tkáň v nemocničních zařízeních odebírat. Právně je ale problematické právě následné použití takto odebrané tkáně. To by bylo možné například v jiné jurisdikci, třeba ve státě Queensland, kde předpisy posmrtné oplodnění povolují, píše server ABC News. Případem se soudy dále zabývají.

Přestat kouřit bývá často jedním z nejčastějších novoročních předsevzetí. Patří ale také k jedním z nejtěžších, protože nikotin je vysoce návyková látka. Nejčastěji se lidé obrací při odvykání od kouření tabáku na různé nikotinové výrobky, jako jsou třeba dýmky, náplasti, žvýkačky nebo spreje. Nový výzkum ale potvrzuje dřívější vědecká zjištění o cystisinu, který je až dvakrát účinnější. Zprávu přinesl server Good News Network.

Alkaloidní látka cystisin se nachází ve stromě štědřenci, což je rostlina z rodu laburnum, nazývaná někdy také zlatý déšť. Cystisin je už poměrně rozšířený při léčbě závislosti na kouření v regionech střední a východní Evropy. Někde je i volně prodejný. Nyní se ale látka rozšířila i ve Velké Británii, kde ji schválily jako léčivý přípravek tamní regulační orgány, píše deník Guardian.

Podle nově provedeného výzkumu, který ověřoval efektivitu této látky, by měly dle omezených důkazů její účinky být až dvakrát účinnější než běžné přípravky na odvykání od kouření, kterými jsou třeba placebo nebo poměrně častá substituční nikotinová terapie.

„Naše studie doplňuje důkazy o tom, že cytisin je účinnou a levnou pomůckou pro odvykání kouření. Kouření je celosvětově považováno za hlavní příčinu úmrtí, kterým lze předcházet. Cytisin má potenciál být jedním z velkých řešení tohoto problému,“ řekl Omar de Santi, jeden z autorů výzkumu a toxikolog z argentinské Národní nemocnice Posadas.