Každý druhý deváťák potřebuje doučování. Co je v českých školách špatně?
V Česku chodí podle nejnovějšího průzkumu na doučování polovina deváťáků a 41 % maturantů. Nejvíc se doučuje čeština a matematika. „Známky jsou klišé, ale školy s nimi počítají,“ říká pedagog Matěj Rašovský, který byl hostem Houpaček.
„Ve skandinávských zemích stínové vzdělávání prakticky neexistuje, individuálním potřebám žáků dokážou vyjít vstříc v rámci školy. U nás ty příležitosti nejsou rovné a máme rozhodně co zlepšovat,“ říká Vít Šťastný, hlavní řešitel nového výzkumu o stínovém vzdělávání. Jeho tým z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání zkoumal, jaký dopad mají volnočasové vzdělávací aktivity i doučování na školní život.
Podle průzkumu ovlivňuje vzdělávání „ve stínu“ kvalitu výuky ve školách a naopak. Rodiče za něj někdy nechtějí platit, jindy zase k doučování děti nutí. „Osmdesát procent mých žáků cítí motivaci a ví, co od doučování chce a proč na něj chodí. Je důležité, aby tam samo dítě chtělo být a chtělo z toho čerpat a něco získat,“ říká Rašovský, který doučuje matematiku.
Každý druhý deváťák potřebuje doučování. Co je na českém vzdělávání špatně? A co s formou i obsahem stínového vzdělávání udělala pandemie? Poslechněte si Houpačky s Vítem Šťastným a Matějem Rašovským.
Související
-
Učitelé žáky na přijímačky často připravují neradi, říká autor projektu Deváťák
Platforma a YouTube kanál Deváťák říkají vše podstatné už svým názvem. Radim Botek prostřednictvím videí a streamů připravuje žáky pro přijímačky na střední školy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.