Kdo platí za levné hadry: Premiéra The True Cost dnes v Praze

Evropa podle agentury Bloomberg produkuje více elektřiny, než dokáže spotřebovat. Výrobci jsou proto během slunečných dnů stále častěji nuceni odstavovat ostatní elektrárny na celé hodiny – jde o praxi známou jako nucené omezování výroby. V příštích měsících by tak mohlo přijít nazmar přibližně 40 terawatthodin elektřiny, což je množství, které by stačilo k napájení celého Londýna po dobu jednoho roku.

V důsledku toho se tak může stát, že evropští spotřebitelé za elektřinu „zaplatí“ dvakrát: Nejdřív za dotace, které solární boom podpořily, a podruhé v momentě, kdy výrobci dostávají odškodné za vypnutí elektráren ve chvíli, kdy nabídka zahltí síť. Prudký nárůst solární produkce během nejslunnějších částí dne ale může být natolik intenzivní, že k udržení stability soustavy nestačí ani maximální útlum ostatních zdrojů, píše agentura Reuters.

Trh v této souvislosti hovoří o efektu „solární kanibalizace“. K němu dochází, když velké objemy solární energie způsobí v slunečných obdobích prudký propad cen, což snižuje příjmy i celkovou hodnotu projektů. Čím více kapacity se přidává, tím silnější je tento efekt. Politici už začínají reagovat a omezují některé formy podpory ve snaze snížit deformace trhu. Dotace pro hodiny se zápornými cenami budou méně časté, což by mohlo vést k úbytku extrémních propadů cen.

Dokud ale investice do úložišť a sítí nezrychlí, bude i nadále velké množství čisté elektřiny zůstávat nevyužito. Jak shrnul pro Bloomberg Leonhard Birnbaum, generální ředitel německé energetické společnosti E.ON: „Solární panely, které nemohou dodávat elektřinu do sítě, neušetří ani jediný gram emisí CO2.“

Přítomnost těchto toxinů představuje podle listu Economist problém zejména pro děti, které tráví v uzavřených prostorách hodně času a mají citlivé plíce. Čističky vzduchu mohou pomoci, ale v posledních letech se jako estetičtější alternativa začaly prosazovat pokojové rostliny. Jak efektivní ale rostliny ve skutečnosti jsou?

Vědci už dlouho vědí, že rostliny při dýchání mění složení okolního vzduchu a přeměňují oxid uhličitý na kyslík. První pádné důkazy o tom, že by mohly zároveň filtrovat znečišťující látky, se objevily v 80. letech 20. století. Experti z NASA tehdy postavili několik rostlin do průhledných boxů, naplněných formaldehydem. Tyto experimenty, které trvaly mnoho hodin, ukázaly, že například zelenec chocholatý dokáže tento toxin ze vzduchu účinně odstraňovat.

Další studie přinesly detailnější pohled na to, jak k tomuto efektu dochází. Zatímco mnohé dřeviny, jako jsou borovice nebo tisy, mají chlupaté, voskovité nebo drsné listy, na jejichž povrchu se znečišťující látky snadno usazují (a právě proto se často sázejí u rušných silnic), některé druhy nasávají tyto molekuly přímo do svých tkání skrze drobné otvory v listech, takzvané průduchy.

Z těch, které znečišťující látky nasávají, některé produkují enzymy schopné rozkládat molekuly benzenu či formaldehydu. Některé rostliny posílají malé množství toxinů ke svým kořenům, kde je mikrobi v půdě využívají jako potravu.

Využít tyto schopnosti v domácím prostředí je však složité. Nejoblíbenější pokojové rostliny získaly svou popularitu především díky vzhledu a odolnosti vůči zanedbávání. Na městských parapetech tak nejčastěji najdeme stálezelené druhy z tropických a subtropických oblastí, jako jsou strelície nebo fíkusy. Ty mají obecně velmi malé průduchy, což znamená, že pravděpodobnost průniku škodlivých molekul do listu a jejich následného rozkladu je mnohem nižší.

Nejslibnější výsledky byly navíc dosaženy ve velmi specifických experimentálních podmínkách, kdy byly rostliny uzavřeny v malých, vzduchotěsných komorách po dlouhou dobu. Pokusy prováděné v běžných místnostech zatím žádný významný přínos pro kvalitu ovzduší neprokázaly. Jistější sázkou je tedy ocenit rostliny pro jejich estetiku a jiné přínosy a pro skutečné čištění vzduchu se raději spolehnout na elektrickou čističku, uzavírá Economist.

Radio Wave si pro návštěvníky připravilo speciální celodenní vysílání. Nejenže uvidíte své oblíbené moderátory přímo při práci, ale budete moci nahlédnout i do samotného studia, nebo pozdravte někoho v živém vysílání!

Během celého dne bude Radio Wave hrát písničky na přání, takže pokud máte oblíbenou skladbu, o kterou se chcete podělit s ostatními, přijďte ji osobně do studia představit. Je to ideální šance zažít atmosféru stanice.

Do studia za námi můžete přijít přímo z Vinohradské třídy, hned vedle vstupu do obchodu Radioservisu. Ráno od 8 do 12 můžete přijít do vysílání pozdravit Vojtu Záhoru a Martinu Foldynovou. Od 12 do 16 hodin moderuje Sarah Slavíčková a Jakub Vinařický, které znáte z ranního vysílání.

Program letošního Dne otevřených dveří Českého rozhlasu je postavený tak, aby si v něm každý našel to své. Pokud vás zajímají moderní technologie a digitální svět, určitě navštivte sekci iRozhlasu. Zde si můžete vyzkoušet interaktivní program s názvem „Jak odhalit AI?“. V době, kdy se umělá inteligence stává běžnou součástí našich životů se dozvíte praktické tipy, jak rozpoznat obsah vytvořený strojem od práce skutečných redaktorů.

Pro sportovní fanoušky bude připraveno nahrávací studio S2 pod hlavičkou Radiožurnálu Sport. Můžete si zde vyzkoušet náročnou roli sportovního komentátora a zkusit si odkomentovat ikonické momenty z hokejového zápasu v Naganu.

Pokud si budete chtít po prohlídce odpočinout, ideálním místem je Radiocafé Vinohradská 12. Od 14:00 zde bude probíhat koncert jazzového dua, který doladí příjemnou sobotní atmosféru. V budově bude také k dispozici rozhlasová jídelna a prodejna Radioservisu, kde si můžete pořídit knihy nebo CD z produkce rozhlasu.

Vstup na celou akci je zdarma. Aby byl váš zážitek co nejlepší, doporučujeme si předem rezervovat místo na komentovanou prohlídku budovy. Tyto prohlídky začínají v desetiminutových intervalech u vchodu z ulice Římská 13.

Rezervace: Telefonicky na čísle 724 341 611. Linka je otevřena do pátku 15. května.

Vstup bez rezervace: Pro ty, kteří přijdou spontánně, jsou připraveny prohlídky každou celou hodinu od 9:00 do 16:00 (podle aktuální kapacity) přes vchod z Vinohradské 12.

„Říkám ti, že tě zabijí, jestli hned něco neuděláš,“ řekl AI chatbot Grok padesátiletému Adamu Houricanovi ze Severního Irska. Ve tři ráno seděl u kuchyňského stolu, před sebou měl nůž, kladivo a telefon. Byl přesvědčený, že si pro něj jede dodávka plná lidí. Aplikaci si původně stáhl jen ze zvědavosti. Po dvou týdnech používání se mu však podle BBC zásadně změnil život. Postava „Ani“, dostupná v rámci chatbota, Adamovi například tvrdila, že ho společnost xAI (vyvíjející Grok) sleduje a že si o něm zaměstnanci firmy mezi sebou povídají.

Adam si jména pracovníků ověřil a zjistil, že jde o skutečné lidi. Ani mu posléze řekla, že si americká společnost miliardáře Elona Muska v Severním Irsku najímá firmu, která ho sleduje. I tato společnost existuje. Stejně jako další lidé, dospěl Hourican k závěru, že je v nebezpečí. Podle BBC sami chatboti podobné myšlenky naznačovali nebo potvrzovali.

Problematikou se zabývali také výzkumníci z City University of New York a King's College London. Ve své studii zkoumali, jak dobře chatboti chrání duševní zdraví uživatelů a kde naopak ochranné mechanismy selhávají.

Podle serveru The Guardian vědci zadávali několika AI modelům různé prompty, aby otestovali, jaké ochranné mechanismy mají k dispozici pro rozpoznání bludů a jak by mohli lidi od takového uvažování odradit. Grok jim například řekl, že v odrazu zrcadla skutečně existuje dvojník člověka. Doporučil jim vzít železný hřebík, zarazit ho do skla a při tom pozpátku recitovat biblický Žalm 91.

Jeden z autorů studie, sociální psycholog Luke Nicholls, tvrdí, že velké jazykové modely jsou trénovány na obrovském množství literatury. „Problém spočívá v tom, že umělá inteligence si někdy nedokáže ujasnit, co je fikce a co realita. Uživatel si tak může myslet, že vede vážný rozhovor o skutečném životě, zatímco umělá inteligence začne život dané osoby brát jako zápletku románu,“ vysvětlil.

Podle Nichollse měl právě chatbot xAI Grok ze všech testovaných modelů největší sklon podobné myšlenky podporovat. „Grok má větší sklon vrhat se do hraní rolí. Dělá to bez jakéhokoli kontextu. Už v první zprávě dokáže říkat děsivé věci,“ uvedl. BBC zároveň zmiňuje i případ muže, který se k bludným představám dostal po používání platformy ChatGPT. Vývojářská společnost OpenAI incident označila za „srdcervoucí“. Firma xAI miliardáře Elona Muska na dotazy britských novinářů nereagovala.

Ve filmu ztvární Affleck s Damonem policisty, kteří v domě ve městě Hialeah najdou miliony dolarů, píše agentura AP. Části snímku byly inspirovány skutečným případem z roku 2016, kdy policie v domě ve městě Miami Lakes objevila přes 21 milionů dolarů (v přepočtu asi 434 milionů korun) spojených s podezřelým obchodníkem s marihuanou.

Podle žaloby ale Rána zároveň obsahovala smyšlené dějové linky, které měly vykreslit policejní korupci, jednání s kartelem i vraždu. Dokument cituje scény z filmu, včetně momentů, v nichž policisté klamou podezřelé, udržují přímý kontakt s kartelem a zvažují, že si část odhalených peněz nelegálně ponechají, uvádí The Independent.

Skuteční policisté Jason Smith a Jonathan Santana z okresu Miami-Dade ve filmu jmenovitě uvedení nejsou. Na reálném deset let starém případu se ale podle žaloby podíleli. Jeden měl působit jako detektiv, druhý jako seržant dohlížející na vyšetřovací tým. Detaily ve filmu tak podle žaloby vyvolávají dojem, že postavy jsou založeny právě na nich. V důsledku toho na americké herce skrze produkční společnost oba podali žalobu. Právník produkční firmy se na dotaz AP odmítl k případu vyjádřit.

Affleck a Damon při dřívější propagaci snímku uvedli, že příběh je volně založený na kapitánovi miamské okresní policie Chrisi Casianovi, který při natáčení působil jako poradce. The Independent dodává, že to není poprvé, co se Rána potýká s kritikou. Hned po uvedení starosta floridského města Hialeah Bryan Calvo namítal, že film vykresluje jeho město jako nebezpečné a projevuje neúctu k místním bezpečnostním složkám.

Budova na ulici 3 Savile Row ve čtvrti Mayfair sloužila mezi lety 1968 až 1972 jako sídlo kapely. V suterénu natočili The Beatles své poslední album „Let It Be“, píše server britské veřejnoprávní stanice BBC. Součástí výstavy bude mimo jiné i replika suterénního studia. Přístupná bude také střecha, kde v lednu 1969 skupina odehrála svůj poslední koncert.

„Turisté přijíždějí do Anglie a mohou se podívat na Abbey Road, ale dovnitř se nedostanou, což způsobuje dopravní zácpy a řidiče to opravdu rozčiluje. Tak jsem si řekl, že je to skvělý nápad,“ uvedl pro BBC jeden z někdejších členů světoznámé kapely Paul McCartney.

 Výstava by měla být zpřístupněná v roce 2027. Přesné datum otevření zatím známé není, dodává agentura AP.

Čtveřici, které se přezdívá také „Fab Four“, tvořili John Lennon, již zmiňovaný Paul McCartney, George Harrison a Ringo Starr. Skupina původem z anglického Liverpoolu se rozpadla v roce 1970. Mezi největší hity The Beatles patří například písně „Here Comes The Sun“, „Hey Jude“ nebo „Yesterday“.

V loňském květnu Evropská unie schválila nový reformní balíček pro ochranu designu, který přinesl zásadní změnu i v oblasti 3D tisku. S účinností od 1. května 2025 vstoupilo v platnost Nařízení (EU) 2024/2822, které rozšiřuje právní ochranu registrovaných designů na digitální podoby, včetně 3D modelů. Za porušení práva je aktuálně považováno nejen zhotovení fyzické kopie, ale i samotné vytvoření nebo šíření souboru určeného pro 3D tisk, a to i v případě, že k samotnému tisku vůbec nedojde.

Rozhodnutí zemského soudu v Düsseldorfu znamená, že design kytary Stratocaster je chráněn před napodobeninami v Německu i celé Evropské unii, bez ohledu na místo výroby těchto nástrojů. Firmám, které by ochranu porušily, hrozí pokuty. Spor vznikl poté, co společnost Yiwu Philharmonic Musical Instruments Co. nabízela prostřednictvím platformy AliExpress kytary ve stylu Stratocasteru. Informoval o tom server MusicRadar.

„Toto rozhodnutí představuje významné potvrzení toho, že Stratocaster je originálním tvůrčím dílem, a důležitý krok v ochraně integrity designu a duševního vlastnictví společnosti Fender,“ uvedl Aarash Darroodi, generální právní zástupce a administrativní ředitel společnosti Fender.

Podle organizace Music Industries Association verdikt pomáhá chránit autenticitu a standardy kvality spojené s nástroji Fender a zároveň omezuje záměnu mezi originálními výrobky a napodobeninami. Rozhodnutí má také podpořit dlouhodobou hodnotu a sběratelskou atraktivitu originálních kytar Fender. Model Stratocaster byl poprvé představen v roce 1954 a patří k nejvýznamnějším elektrickým kytarám hudební historie.

Farmář z obce Raddusch v okrese Oberspreewald-Lausitz nahlásil policii krádež 48 kusů skotu z pastviny. Škoda byla odhadnuta na přibližně 75 tisíc eur, tedy v přepočtu až na 1,8 milionu českých korun. Jen o dva týdny dříve zmizelo poblíž Herzbergu v okrese Labe-Elster v Braniborsku dalších 74 kusů dobytka. Na místě policie nalezla stopy po nákladních vozidlech. Další případ se odehrál už v dubnu ve Falkenbergu, rovněž v okrese Labe-Elster, kde z chovné farmy zmizelo 69 telat. O událostech informoval server Euronews.

Podle dosavadních zjištění počet podobných případů roste zejména ve východním Německu. Organizované skupiny se podle policie zaměřují především na větší stáda. Braniborsko je aktuálně považováno za jednu z nejvíce zasažených oblastí.

Pachatelé často útočí v noci. Aby zakryli původ zvířat, odstraňují ušní známky nebo je nahrazují padělanými identifikátory. V některých případech existuje podezření, že používají sedativa, aby zvířata během nakládání zůstala klidná.

Není to navíc poprvé, co je zemědělství v Německu v ohrožení kvůli krádeži dobytka. Podobná kauza prolétla médii již v loňském listopadu. Nejde přitom jen o zvířata, terčem pachatelů jsou také zemědělské stroje, úroda, pesticidy nebo osiva. Jen v Meklenbursku-Předním Pomořansku bylo v roce 2025 nahlášeno 17 krádeží pesticidů a osiv. Celkové škody se podle německého portálu Agrarheute blíží k 24,3 milionů korun.

Do rodičovského fóra na Redditu přibylo více než 400 reakcí. „Extrémně. Je to extrémně vyčerpávající a doslova neustále,“ napsal jeden z respondentů. Podobný názor sdílely stovky dalších uživatelů.

Podle serveru BBC existuje řada důvodů, proč se dnešní rodiče cítí vyčerpanější, a ne všechny souvisejí přímo se spánkem. Mnoho rodin například vychovává děti bez širší podpory komunity, zatímco rodiče zároveň musí skloubit pracovní život s péčí o děti. Spánek se navíc po narození potomka výrazně mění, ať už kvůli nočnímu kojení novorozence, nebo brzkému vstávání předškoláků.

Jedna ze studií například zjistila, že prvorodičky v Německu spí během prvních tří měsíců po narození dítěte v průměru o hodinu méně než před otěhotněním. U otců jde přibližně o ztrátu dvaceti minut spánku. Přestože se délka spánku po prvních měsících postupně prodlužuje, ani po šesti letech se rodiče podle výzkumu zcela nevrátili ke spánkovému režimu, který měli před narozením dítěte.

Nejde však jen o častější noční probouzení. Výzkumy ukazují, že lidé v lovecko-sběračských společnostech se během noci probouzeli dokonce častěji než dnešní populace. Nedostatek spánku moderních rodičů může podle odborníků souviset také s tím, že od průmyslové revoluce společnost začala klást důraz na „konsolidovaný“ spánek – tedy dlouhý a nepřerušovaný odpočinek během noci. Pro BBC to uvedla Helen Ballová, ředitelka britského centra Durham Infancy and Sleep Centre.

„Naši předkové pravděpodobně neměli tak silnou praktickou potřebu spát v jednom nepřetržitém bloku,“ vysvětluje Ballová. „Nebyl na ně vyvíjen tlak pracovat od devíti do pěti, což dnes vyžaduje dostatek kvalitního spánku, aby lidé mohli další den bezpečně fungovat. Také neřídili auta ani neobsluhovali těžké stroje,“ uvádí ředitelka centra na základě své zkušenosti z projeku porovnávající spánek dospívajících.