Když se daří lidem, těží z toho i lesy, předpokládá studie

Online lékárny mohou být legální a bezpečné, některé webové stránky ale nejsou registrovanými poskytovateli, uvádí BBC. Dokonce někdy nabízejí léky na předpis, které nemají oprávnění vydávat, nebo zasílají padělané léky na základě falešných receptů.

Padělané léky jsou podle BBC často prošlé, zředěné nebo se vůbec nemusí jednat o produkty, za které se vydávají. Často nejsou kontrolovány regulačními orgány, takže není možné zjistit, jaké složky obsahují. To může způsobit škodlivé vedlejší účinky, vyvolat nežádoucí reakce s jinými léky nebo dokonce vést ke smrti.

V rámci celosvětové operace na začátku letošního roku Interpol rozbil 66 zločineckých skupin a zabavil přes 6 milionů dávek neschválených a padělaných léčiv, informuje server The European Correspondent.

Skupiny obchodovaly s produkty, jako jsou sedativa nebo antibiotika, a často je nesprávně označovaly jako doplňky stravy nebo sady pro léčbu rakoviny, aby se vyhnuly předpisům. Europol letos zároveň rozbil rozsáhlou síť vyrábějící a distribuující padělané produkty, která se rozprostírala přes Bulharsko, Řecko, Moldavsko, Rumunsko, Maďarsko a Polsko.

Falešné lékárny spotřebitele lákají na nízké ceny. Serveru The European Correspondent popsala problematiku Oksana Pyzik, podle které se někteří kupující obrací na černý trh ve chvíli, kdy nezískají potřebný lékařský předpis. Falešné lékárny vzkvétají na sociálních sítích, kde je pro uživatele často obtížné odlišit legitimního prodejce od falešného.

Důvodem pro růst nelegálního obchodu s léky v Evropě je podle Europolu nedostatek léčiv v několika unijních zemích a digitalizace. Podle Pyzik se pro lidi stává běžné nakupovat a využívat zdravotní péči online a tím roste riziko, že se setkají s falešnou stránkou. Zároveň zmínila, že regulace falešných lékáren na sociálních sítích je slabá.

V boji proti rostoucímu výskytu padělaných léků přijala Evropská unie v roce 2011 zákon, který členské státy zavazuje k přísné regulaci prodeje léčivých přípravků na dálku. Mnohé země, jako například Španělsko a Řecko, zcela zakázaly online prodej léků dostupných pouze na předpis.

Studie zveřejněná v časopise Frontiers in Public Health, kterou zadala organizace Pesticide Action Network UK, pracovala s veřejně dostupnými daty z let 2006 až 2023. Podle jejích výsledků dochází každoročně ke 402 až 433 milionům případů neúmyslné akutní otravy pesticidy u farmářů a zemědělských pracovníků. To znamená, že přibližně 46 procent zemědělců se každoročně otráví, informuje deník The Guardian.

Odborníci zároveň zjistili, že největší počet případů otravy bez smrtelného následku byl zaznamenán v jižní Asii, kterou následovala jihovýchodní Asie a východní Afrika, uvádí Pesticide Action Network UK. V rámci jednotlivých zemí byl nejvyšší výskyt otrav v Burkině Faso, kde ji každoročně utrpělo 84 procent zemědělských pracovníků. Na otravu podle studie zemře přibližně 11 tisíc lidí ročně a téměř 60 procent z nich připadá na Indii.

Studie nezohlednila dopad expozice na asi 84 milionů dětí pracujících v zemědělství. Zároveň se nezabývala ani dlouhodobými zdravotními dopady. Akutní otravu pesticidy studie definovala jako jakékoliv onemocnění nebo zdravotní následky, které se projeví krátce po expozici. Mezi časté příznaky patří bolesti hlavy, nevolnost, zvracení a kožní vyrážky.

Farmáři jsou pesticidům vystaveni především při přípravě a aplikaci, ale i při kontaktu s ošetřenými plodinami a kontaminovaným vybavením nebo oblečením. Zemědělci mohou také konzumovat silně kontaminované potraviny. Osobní ochranné prostředky jsou navíc v horkém podnebí často příliš nákladné a nepraktické.

Autoři studie vyzývají k okamžitým krokům, včetně zavedení doporučení OSN k postupnému vyřazení vysoce nebezpečných pesticidů.

Zákaz umělé inteligence na tento školní rok oznámil starosta New Yorku Zohran Mamdani. Podle deníku Deutsche Welle se týká přibližně 600 tisíc studentů. Úřady budou mezitím zkoumat, jak žáci tuto technologii využívají.

Úplný zákaz se nebude týkat středoškoláků. Pro ty město zavede dvakrát ročně kurzy zaměřené na osvojení dovedností v oblasti umělé inteligence. Zároveň spustí pilotní programy, v rámci kterých budou někteří studenti moci pod dohledem učitele využívat vybrané platformy umělé inteligence.

Úřady zákaz označily za největší v zemi, informuje deník AP News. Zároveň dodává, že opatření přichází v době, kdy se studenti, rodiče i školy snaží zorientovat v používání nástrojů umělé inteligence ve výuce i mimo ni. Školy se děti snaží naučit, jak s touto technologií pracovat a zároveň na ni nespoléhat nebo ji nezneužívat k podvádění. Umělou inteligenci budou moct dál využívat pedagogové k plánování výuky a dalším provozním úkolům.

New York není jediné město, které zavádí podobná opatření. Druhý největší školní obvod ve Spojených státech Los Angeles Unified v letošním školním roce dočasně blokuje nástroje generativní umělé inteligence na zařízeních studentů ve všech ročnících. Obvod zároveň v červnu stanovil limity času stráveného u obrazovek. Omezení času stráveného před displejem doporučí i New York. Denní limit pro studenty od třetího do pátého ročníku bude 30 minut a pro žáky od šestého do osmého ročníku 45 minut.

Nejméně 37 států USA má oficiální pokyny týkající se umělé inteligence, které školy mohou použít jako vzor. Neexistuje ale jednotná definice gramotnosti v oblasti AI ani jednotný názor, jak by se měla vyučovat. Žáci veřejných škol v New Yorku by se měli do učeben vrátit příští týden.

Apalačská stezka vede mezi horou Springer v Georgii a horou Katahdin ve státě Maine. Sanders, jehož turistická přezdívka zní Grey Beard, poprvé stanovil rekord na Apalačské stezce v roce 2017 ve věku 82 let. O čtyři roky později mu titul sebral jeho třiaosmdesátiletý přítel M. J. Eberhart, známý pod přezdívkou Nimblewill Nomad. Teď je Sanders znovu rekordmanem. „Musel jsem poděkovat Bohu, svému podpůrnému týmu a všem, kteří mě sem dostali,“ řekl pro agenturu AP.

Navzdory šesti měsícům tréninku uvedl, že když se na stezku vracel, nebyl v nejlepší kondici.

„I dnes mám pocit, že bych měl být v lepší formě, než jsem,“ řekl minulý měsíc. „Ale vždycky si musím připomenout: ‚Je mi 91 let, takže tím, že jdu takové dálky, tu vlastně prošlapávám novou cestu.“

Krom několika pádů a odřenin mu jeden den úplně znecitlivěla levá ruka a skončil v nemocnici v Maine. Lékaři se zpočátku obávali mrtvice, nakonec to ale byl jen skřípnutý nerv.

Začátkem srpna se vrátil domů do Tennessee, aby byl se svou ženou, které právě zemřela matka. Byla to ale ona, kdo ho přesvědčil, aby pokračoval. Jedny z nejlepších dnů prý zažil Sanders v Pensylvánii, kde si užíval dobře udržované stezky a pohoštění, které mu přinášeli dobrovolníci označovaní jako „trail angels“.

Ze Sanderse se mezitím stala mezi ostatními turisty hvězda. Další tisíce lidí ho sledují na sociálních sítích, což ho samotného překvapilo a přimělo rozšířit svou misi i nad rámec pouhého znovuzískání rekordu. Podle webu The New York Times už začal uvažovat o další dlouhé pěší túře, a to v Grand Canyonu.

Soutěží si všímá například agentura AP. Mladí lidé jsou na nich často převlečení za postavy z komiksů nebo animovaných filmů, soutěží ve svérázných tanečních soubojích a bojují o potlesk a hlasitou reakci publika. Jeden ze soutěžících v kostýmu Spider-Mana dělal kotouly a kliky za doprovodu techno hudby. Jiný skákal na jedné noze, zatímco druhou kopal před sebe a předváděl pohyby jako vystřižené ze staré videohry.

„Aura farming je o tom, že necháte naplno projevit svou podstatu na místě, kde vás sice sledují ostatní, ale nevládne tam stud,“ popsal dvacetiletý student Liam González, který na akci dorazil v převleku za Shreka.

Devatenáctiletý Gonzalo Cornelio přišel v kostýmu bývalého venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Na sobě měl stejnou šedou teplákovou soupravu, jakou na sobě měl sesazený vůdce v noci, kdy byl zadržen americkou armádou.

„Fenomén může mít podle odborníků pro mládež v daném regionu zvláštní přitažlivost díky místní silné tradici sdružování na veřejných prostranstvích,“ vysvětlil americké stanici CNN Frederick Luis Aldama, profesor humanitních věd na Texaské univerzitě v Austinu.

Aura farming se rozšířil do metropolí po celé Latinské Americe, včetně Mexika, Quita nebo Buenos Aires, kde desítky lidí uspořádaly soutěž přímo před Obeliskem, jedním z nejznámějších monumentů argentinského hlavního města. Akce dorazily také do Španělska, kde se setkání konala v Madridu, Burgosu a Zaragoze.

V brazilském městě Cuiabá zakázal starosta Abílio Brunini konání jednoho z těchto šampionátů na hlavním veřejném prostranství. „Věřím, že v budoucnu se lidé, kteří se této hry účastní, za to budou velmi stydět,“ prohlásil. Přesto se na sociálních sítích objevila videa, na kterých jednotlivci v červenci vzdorovitě soutěžili přímo před budovou tamní radnice.

Za projektem stojí spisovatelka a DJka Sabina Voty. Akcí chce upozornit na problémy, se kterými se ženy v nočních klubech dlouhodobě potýkají. Jde především o otázku osobní bezpečnosti a také o nevyvážené zastoupení žen v technických a produkčních profesích na hudební scéně.

„Rave Doll nevznikl jako akce proti někomu. Vznikl jako prostor pro něco. Pro ženy, které chtějí na jednu noc odložit očekávání okolí, cítit se svobodně a užít si hudbu bez obav,“ vysvětluje Sabina Voty. V Praze vystoupí domácí i zahraniční DJky, přičemž některé z nich se v Česku představí poprvé jako MOIA, AURÉLIE CZAJA, KAIRA, UNIXA a SAABA.

Hudební část doplní umělecká vystoupení a doprovodný program. Organizátorky zdůrazňují, že klíčovým prvkem celého konceptu je zajištění bezpečného a respektujícího prostředí pro všechny účastnice.

Právě na rave party se poslední dobou upínají ženy starší čtyřiceti let, jak si všímá list The Guardian, podle kterého je pro ně elektronická taneční hudba způsob, jak si udržet fyzickou i duševní kondici. Téměř polovina z nich se ale podle nedávné studie ze School of Music při britské University of Leeds v klubech setkala s nechtěným fyzickým kontaktem nebo obtěžováním, což mnohé z nich řeší tím, že pečlivě vybírají bezpečnější kluby nebo chodí výhradně ve větších skupinách.

Podle serveru USA Today se výraz vztahuje na něco, co je nekvalitní nebo levné. V přenesenějším významu ale označuje i cokoliv, co je generické, neautentické, nebo dokonce přehnaně snaživé. Podle Euronews jde o ekvivalent zažitějšího označení „basic“. Nově používaný výraz generace Z má ale více vrstev, než se na první pohled zdá.

Podle časopisu Vice volba související s levnou látkou pro textilní průmysl není náhodná. Vychází z odporu proti nejčastěji vyráběnému syntetickému vláknu na planetě. Mladší generace se snaží distancovat od módních značek nabízejících oblečení, které sice vypadá skvěle na internetu, ale ve skutečnosti je nepohodlné a nevydrží.

Mladí lidé také upozorňují na katastrofální dopad polyesteru na životní prostředí, protože vlákno není biologicky rozložitelné a uvolňuje mikroplasty. Nespočet tvůrců na internetu propaguje vyřazení syntetických látek ze svých šatníků.

Podle Euronews dokonce popularita výrazu „polyester“ v pejorativním smyslu ukazuje, že generace, které vyrostly na internetu, si začínají uvědomovat neupřímnou povahu influencerů, korporací a politiků, když se je snaží oklamat obecnými pojmy a prázdnými sliby.

Tento způsob uvažování sice proslavila generace Z, podle Forbesu se ale stal běžnou realitou na trhu práce napříč generacemi. Například profesorka organizační psychologie Paula Broughová pro australské ABC uvedla, že od doby pandemie covidu-19 si lidé více uvědomují, že život není jen o práci, a věnují tak větší pozornost rovnováze v životě. Všimli si totiž, jak s tím zápasí předcházející generace.

Organizační psycholožka Rachel Hannamová, která se specializuje na kariérní rozvoj a syndrom vyhoření, ale tvrdí, že upřednostnění životní rovnováhy před kariérním postupem může však mít i své stinné stránky. Poukazuje na to, že změna pracovní role nebo odvětví může pro člověka, který se cítí vyhořelý, představovat velkou změnu. „Je to bolestivé rozhodnutí tak či onak. Vyberte si svou bolest. Buď tu ze setrvání ve stávajícím stavu, nebo bolest změny,“ řekla pro ABC.

Server The Week upozorňuje, že kariérní minimalismus také znamená, že lidé směřují k příležitostem, které v daném okamžiku odpovídají jejich potřebám, místo toho, aby zůstávali v jedné organizaci po celá desetiletí.

Když se kvůli změně životního stylu odkláníme od odvětví, ve kterém chce člověk pracovat, může to mít podle Hannamové různé důsledky podle toho, v jaké fázi kariéry se nacházíme. „V různých fázích kariéry se dějí velmi odlišné věci. V první fázi pravděpodobně nedává smysl z odvětví hned odcházet,“ uzavírá.

Sever Scienceline píše o 53leté Vibeke Andersen, která měla diagnostikovanou paranoidní schizofrenii a po dobu 27 let slyšela hlasy, kvůli kterým se opakovaně dostávala do psychiatrických léčeben. Hlasy často ovládaly to, co říkala a dělala. „Říkaly mi, že si jako člověk nezasloužím žít. Že na mně nikomu nezáleží,“ uvedla pro Euronews.

V roce 2020 začala experimentální léčbu. Místo toho, aby se od hlasu distancovala, měla jeho virtuální verzi konfrontovat tváří v tvář. Terapeuti spolupracující s dánským výzkumným týmem VIRTU pomocí specializovaného softwaru vytvořili avatara na základě Andersenina popisu hlasu, který slyšela.

Jakmile si Andersen nasadila brýle pro virtuální realitu, avatar se před ní objevil a její terapeutka skrze něj opakovala věty, které Andersen běžně slýchávala. Podle vedoucí výzkumné skupiny Louise Birkedal Glenthøj se tak mohou pacienti hlasu postavit a vést s ním dialog.

Výsledky studie publikované v časopise The Lancet Psychiatry v roce 2025 ukázaly, že terapie pomocí virtuální reality po dvanácti týdnech významně snížila celkovou závažnost sluchových halucinací. Vědci se stále snaží pochopit, proč má konfrontace se simulovaným hlasem takový účinek.

Jedna z hypotéz tvrdí, že přeměna něčeho, co pacient prožívá jen ve své hlavě, na něco, co může vidět, slyšet a na co může reagovat, mu dává větší kontrolu. Tento proces vědci popisují jako „externalizaci“.

Projekt VIRTU nyní zkoumá využití virtuální reality u psychóz, poruch příjmu potravy, sociální úzkosti, autismu a deprese, přičemž virtuální zážitek přizpůsobuje různým symptomům. A Glenthøj uvedla, že jedním z cílů je začlenit taky umělou inteligenci.

Pacienti mohou popsat scénář ze své minulosti a výzkumníci pomocí nástrojů AI pro převod textu na obraz pomáhají některé jeho aspekty ve virtuální realitě znovu vytvořit.