Když se písničkář dívá dlouho na filmy
Dnešní ranní kodrcání do zaměstnání jsem věnoval podrobnější rekognoskaci povrchu, po kterém se dopravuji do rádia-chodníku. Během své pravidelné poutě jsem vystřídal úseky vydlážděné kočičími hlavami, střídané jemným asfaltovým kobercem přeťatým hned ve svém mládí řadou záplat, pozůstatcích po výkopech pro, já nevím co. Došlo i na hrubší beton a na chvíli dokonce i na rozlámané letité panely.
Proč začínám recenzi na nové album Honeybee Girls Američanky Shannon Wright takovou odbočkou, která by se hodila spíše do důvodové zprávy pro zdravotní pojišťovnu o tragickém stavu kolenních kloubů pražské populace? Rozkryji karty a přiznám otevřeně, že to byla velmi blízká spojitost této slečny, nebo paní, s indie rockovou ikonou Pavement. Jak v kapele Crowsdell, se kterou v 90. letech vydala dvě alba, tak i na prvních sólových deskách, které Shannon vychrlila na přelomu tisíciletí.
Řekněme si otevřeně, z původního pevného spojení zbylo na letošní novince pár posledních drobků. Přesto primární "chodníkové" zamyšlení na začátku recenze není mimo. Ba naopak, se zvolněním na Honeybee Girls získalo více valérů, než kdy předtím. Asi za to můžou letité techtle mechle, které Shannon měla se stájovými kolegy Rachel's, zcela jistě pak pařížský románek s Yannem Tiersenem, autorem slavných soundtracků k filmům Amélie z Montmartru a Goodbye Lenin, který přinesl před pěti lety společné dlouhohrající album. Vedle toho se Shannon na desce prezentuje v takřka sólové poloze a je už na míle daleko nálepce "druhá Ani Di Franco", která jí evidentně neseděla, jak si kritičtí arbitři mysleli. Spíš než feministické výboje, najdete v želvím závěru desky vzpomínky na spolupráci s Low. "Chodníkovou rozmanitost" navíc podpoří Thom Yorkovská elektronika, nejvíce vystupující v tracku Father, která se zdá být už povinnou součástí písničkářských alb současnosti.
Co je na Shannon Wright a jejím novém albu sympatické, je jakási samozřejmost, se kterou na trh s novou deskou přišla. Nevnucuje se, evidentně skládala pro vnitřní potřebu a tyto momenty, spolu s půlhodinovou stopáží, nedovolí nechat celé její snažení proplout mezi prsty. Pro mnoho posluchačů bude deska Honeybee Girls příliš obyčejnou porcí muziky. Pro mě, který nikdy neměl rád okázalá gesta, je možná z toho důvodu celé album až nezaslouženým balzámem pro duši.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
