Keňský DJ Boboss si postavil mixážní pult z odpadků

Když se rozvodní řeky, povodně zasáhnou nejen lidská sídla, ale i život pod hladinou. Český rybářský svaz pravidelně řeší následky, které záplavy přinášejí rybám. Jak píše web ekolist.cz jedním z hlavních problémů je ztráta mnoha kusů, které proud odnese mimo původní koryta toků.

Rybám hrozí také nedostatek potravy a kyslíku. Povodeň může přinést velké množství splavenin, které zanášejí žábry ryb, což může mít fatální následky. Zvlášť ohrožené jsou mladé ryby a plůdek. Nakladeným jikrám pro změnu hrozí riziko smytí, nebo zadušení sedimenty.

Na druhé straně záplavy přinášejí rybám i výhody. Třeba pro sumce, kteří preferují kalné vody, znamená povodeň mimořádnou příležitost k lovu, protože silný proud přináší jejich oblíbenou kořist přímo k nim.

Server irybarstvi.cz také upozorňuje na pozitivní změny, které povodně přinášejí do říčního prostředí. Povodeň vyčistí dno toku, vytvoří nové tůně a ramena, která pak slouží jako útočiště pro některé druhy. Rybám také povodně umožňují překonat překážky, které by za normálních podmínek nezvládly, a osidlovat nové lokality. 

Dalším rybím adaptačním mechanismem na povodně je rozmnožování ve formě tzv. „porcového výtěru“. U některých druhů, například lososovitých ryb, dochází ke kladení jiker postupně v několika vlnách, čímž se zajišťuje vyšší šance na přežití části populace i v případě extrémních povodní.

Podle webu El País je jedním z nejbizarnějších vítězů letošních cen japonská studie, která zjistila, že savci mohou dýchat skrze konečník.

Tento výzkum, vedený týmem Ryo Okabeho z Tokijské lékařské univerzity, se inspiroval některými druhy ryb, které se naučily dýchat skrze střeva, aby přežily v prostředí s nízkým obsahem kyslíku. Okabeho tým se zaměřil na výzkum „střevního dýchání“ u savců, pomocí techniky EVA (Enterální ventilace konečníkem), kdy se kyslík přivádí buď přímo, nebo prostřednictvím tekutiny obsahující kyslík.

Pokusy na hlodavcích a prasatech ukázaly, že tato metoda může zvýšit šanci na přežití při respiračním selhání. Možné klinické využití této techniky by tedy mohlo časem přinést i nový přístup k záchraně života u lidí.

Další oceněná studie pochází z Univerzity v Amsterdamu, kde vědci pod vedením Tess Heeremansové zkoumali rychlost pohybu opilých a střízlivých červů. Pomocí chromatografie oddělili dvě skupiny červů – jednu vystavenou vlivu alkoholu a druhou kontrolní střízlivou – a sledovali, jak si živočichové poradí s pohybem v bludišti. Opilí červi byli o 50 sekund pomalejší než jejich střízliví kolegové.

Přestože výsledek asi nikoho nepřekvapil, studie originálním způsobem ukázala, že alkohol ovlivňuje chování i u takto malých organismů.

Jak uvádí server Fortune, v jedné z dalších oceněných prací výzkumníci zjišťovali, zda v souladu se známým rčením plavou mrtvé ryby skutečně s proudem.

Srovnání způsobu pohybu mrtvých a živých pstruhů ukázalo, že živí pstruzi se ve správném proudu vody nechají unášet podobně jako mrtví, což vedlo k závěru, že živí i mrtví pstruzi mohou vykazovat podobné vzorce pohybu.

Server SoraNews24, který o kalendáři informoval, objasňuje, co název Nyantama znamená. V japonštině slovo „nyan“ imituje zvuk mňoukání a často se používá jako zkratka pro kočky. Na druhé straně „tama“ znamená koule, tedy mimo jiné hovorový výraz pro varlata.

Za celým nápadem stojí japonský bulvární časopis Nikkan Gendai, který každoročně vydává humorné číslo věnované pouze kočkám. Součástí těchto vydání je i sekce věnovaná „nyantama,“ která se mezi čtenáři stala tak populární, že inspirovala vznik celého kalendáře.

Kalendář kromě obrázků obsahuje i podrobné informace o tom, jak šťastný je každý den podle různých japonských tradic věštění. Kvůli tomuto prvku dostal kalendář oficiální název Good Luck Nyantama ω Calendar, přičemž symbol „ω“ s největší pravděpodobností symbolizuje ústřední motiv všech fotek.

Zákazníci, kteří kalendář objednají přes některé e-shopy, dostanou navíc i Nyantama kartu pro štěstí, kterou si můžou vložit do peněženky nebo krytu na telefon a mít tak své „kočičí koule“ stále u sebe.

Jak poznamenává výrobce Hagoromo, kočičí varlata nejsou tradičním japonským symbolem štěstí, ale možná právě proto se kalendář stal tak populárním.

Tento krok má za cíl chránit soukromí queer osob při pracovních pohovorech a usnadnit jejich postavení na trhu práce. Dosud školy žádosti o aktualizaci diplomů často odmítaly, což vedlo k problémům. Příkladem může být případ zdokumentovaný serverem ceskajustice.cz, kdy se muž, který vystudoval Univerzitu Palackého v Olomouci ještě jako žena, opakovaně snažil získat diplom s aktualizovaným pohlavím. Spor nakonec rozhodl až Nejvyšší správní soud.

Další část úprav zákona se zaměřuje na přizpůsobení podmínek pro studenty se specifickými potřebami. Vysoké školy budou mít povinnost poskytovat podpůrná opatření pro studenty s fyzickým, mentálním nebo smyslovým postižením. Tato opatření zahrnují například bezbariérový přístup či úpravy přijímacích řízení a studijních podmínek.

Vysoké školy také musí zřídit nezávislá pracoviště pro zajištění rovnosti a bezpečí. Tato místa budou sloužit k poskytování informací, řešení případů diskriminace a podpoře studentů.

Nový hraný podcast Radia Wave se zaměřuje na děsivé riziko virtuálního světa blízké budoucnosti, kterému jsou vystaveni všichni z nás, zvláště pak mladší generace. Pětidílný příběh podle námětu a scénáře Davide Košťáka vypráví o dvacátníkovi Markovi v podání Josefa Trojana, který po textování s anonymním profilem na online seznamce přijde o svou identitu. Co všechno může internetový parazit se svou obětí provést?

Lidé se v digitálním prostředí čím dál častěji setkávají s nepřesnými, nepravdivými a zavádějícími informacemi o holokaustu a nacistické ideologii, upozorňuje nová zpráva Unesco. K šíření ideologie nebo k simulaci rozhovorů s nacistickými vůdci včetně Adolfa Hitlera jsou využívány například deepfakes známých osobností. Zkreslené soubory dat vedou k tomu, že některé vyhledávače a chatboty s umělou inteligencí bagatelizují fakta o holokaustu nebo propagují krajně pravicový obsah, včetně popírání holokaustu. Obzvláště zranitelní jsou mladí studenti, kteří se při vyhledávání na webu v rámci plnění úkolů stále více spoléhají na univerzální nástroje.

Vzhledem k tomu, že dnešním přeživším holocaustu je v průměru 85 let, bude odkaz temného období novodobé historie nadále slábnout. Vzdělávací a kulturní instituce mají proto za úkol chránit historické záznamy a uchovávat svědectví pro budoucí generace v boji proti nenávisti a antisemitismu, píše server The Art Newspaper.

V rámci této problematiky mohou být nástroje poháněné umělou inteligencí i ku prospěchu. Výzkumníkům třeba mohou pomoct vytěžit a zpracovat obrovské množství dat o holocaustu, zahrnující data, jazyky a média od fotografií a textů až po videozáznamy a zvukové nahrávky.

Památník obětí a hrdinů holokaustu v Izraeli, Jad Vašem, využívá umělou inteligenci k identifikaci dosud neznámých obětí. I další kulturní instituce využívají generativní umělou inteligenci pro vzdělávací účely. Muzeum holokaustu a vzdělávací centrum v Illinois kupříkladu vytvořilo filmy ve virtuální realitě pro ještě poutavější vyprávění.

Podle Unesca ty samé technologie mohou být kromě šíření nenávistných a dezinformačních zpráv zneužity k přílišnému zjednodušení složité historie. Ve špatných rukou se tak tyto nástroje stávají prostředníky nenávisti a bagatelizace. Organizace proto ve své zprávě dále zdůrazňuje, že ti, kdo vyvíjí a zavádí systémy AI, musí brát v úvahu, jak technologie řídit ve prospěch zachování historických památek a pravdy jako takové.

Podpořit lze různými způsoby, jak ale upozorňuje ministerstvo vnitra i humanitární organizace Člověk v tísni, potřeba je především koordinovaná pomoc. „Nabídku materiální pomoci doporučujeme konzultovat s krizovými štáby obcí a krajů a nevozit ji na postižená místa „na slepo“, zvlášť v období trvajícího povodňového nebezpečí,“ doporučuje server Člověk v tísni.

V současnosti bylo vyhlášeno již několik sbírek, které následně poskytnou nejen finanční, ale i materiální pomoc nebo i možnosti okamžité podpory, včetně potravin a psychologické pomoci.

Organizace zasahující přímo na místě

Člověk v tísni

„Stejně jako při minulých povodních budeme po opadnutí vody finančními dary pomáhat především s obnovou domů a bytů těch nejzranitelnějších, kteří si sami pomoci nedokáží,“ říká vedoucí povodňového týmu Marek Štys. „Jsme ve spojení s integrovaným záchranným systémem, krajskými i obecními hasičskými krizovými štáby a spolupracujeme s dalšími nevládními organizacemi. Pro oblast Jeseníku poskytujeme o víkendu potravinovou pomoc,“ informuje Člověk v tísni na svých stránkách.

ADRA

Účet veřejné sbírky Člověka v tísni SOS Povodně: 7202 7202 / 0300ADRANa místě pomáhají i dobrovolníci nadace ADRA, která rovněž otevřela veřejnou sbírku na pomoc lidem zasaženým povodněmi. „Připravili jsme k převozu z humanitárního skladu potřebné věci a úklidové prostředky.“

Přispět lze online prostřednictvím portálu Darujme.cz nebo převodem na účet sbírky 66 8888 66/0300, variabilní symbol 391.

Finanční sbírky

Úřad práce ČR

Mimořádnou okamžitou pomoc poskytuje také Úřad práce ČR. „Smyslem této dávky je zabezpečit osobu nebo rodinu na přechodnou dobu, zabezpečit základní životní potřeby a zabezpečit první pomoc k odstranění důsledků katastrofy do doby, než bude možné poskytnout pomoc z jiných zdrojů.“

Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové

„Díky darům podpoříme organizace, které pomáhají obětem povodní při odstraňování způsobených škod (např. nákup potřebného materiálu, doprava, zajištění humanitární pomoci).“ Do sbírky můžete přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz.

Nadace Partnerství

Na portálu Darujme.cz má svou sbírku i Partnerství soustředící se na obnovu krajiny po povodních. Financuje výsadbu stromů, obnovu mokřadů a ochranu přírody.
Konkrétní sbírky byly založené i na Donio.cz. Příkladem je sbírka pomáhající rodinám s dětmi, kterou založila Nadace Naše dítě.

Potravinové sbírky

Potravinové banky do postižených oblastí doručují především balenou vodu a trvanlivé, snadno spotřebitelné potraviny. O tom, co je aktuálně nejvíce potřebné dodat, informuje například Potravinová banka pro Brno a Jihomoravský kraj.

Jak uvedla ČTK, na letišti Mošnov vzniká logistické centrum ve spolupráci hasičů a potravinových bank, které bude letecky dopravovat zásoby do postižených oblastí. „Zájem je zejména o balenou vodu, ale také potraviny určené k okamžité konzumaci, které stačí třeba jen ohřát nebo zalít vodou, aby je bylo možné připravit i v nějakých náročnějších podmínkách,“ řekl ČTK ředitel Potravinové banky Libereckého kraje Josef Vlček.

Jak se chovat při likvidaci následků povodní

V rámci bezpečnosti těch, kterých se povodně bezprostředně týkají, i těch, kteří chtějí aktivně pomáhat, zveřejnily stránky Hasičského záchranného sboru ČR rady a doporučení.

Doposud občané zasaženi povodněmi mohli zaznamenat velkou míru solidarity. Podle zprávy ČTK Člověku v tísni poslali lidé za 24 hodin 24 milionů korun. Veřejná sbírka organizace Adra do dnešního rána vynesla víc než tři miliony korun. Charita ČR shromáždila 2,6 milionu, Český červený kříž (ČČK) téměř 1,6 milionu korun. Diakonii poslali dárci na účet nebo prostřednictvím dárcovských textových zpráv 1,2 milionu korun.

AutoMat po magistrátu požaduje hlavně, aby do projektu zahrnul nové přechody, oddělenou cyklostezku, stromy, zeleň a vodu. Důležité je pro spolek také snížení počtu jízdních pruhů. Společně s architektem Petrem Bednárem připravil vizualizaci, jak by úprava magistrály mohla vypadat. Podle ředitele AutoMatu Martina Šotoly nemá spolek v úmyslu omezovat dopravu, ale spíše upravit infrastrukturu tak, aby jedno neomezovalo druhé.

Na akci vystavili transparent s červeným nápisem „Dálnice do města nepatří“. Zájemcům vysvětlovali svou vizi a nabízeli k podepsání petici, kterou spolek inicioval. „Petice má zajistit větší povědomí pražských občanů a do jisté míry zajistit tlak na politiky ve věci rozhodování, jak bude vypadat magistrála v této části města,“ řekl pro ČTK. Podle Šotoly petici dosud podepsalo 750 lidí, cílem spolku je získat 1000 až 1500 podpisů, aby Rada hlavního města musela vzít obsah petice na vědomí.

Loni pražští radní schválili trojici ideových studií na plánovanou rekonstrukci Severojižní magistrály. Pražský magistrát vybral koncem loňského roku projektanty na rekonstrukci magistrály na území Prahy 2. Podle AutoMatu je ale zadání na úpravu magistrály tak, aby byla přívětivější k chodcům, velmi vágní. Proto vytvořili petici. Mezi další změny, které rekonstrukce plánuje, patří například přechod před Fantovou budovou Hlavního nádraží, nové stromy a stání pro rychlé zastavení.

Aktivity spolku AutoMat podporují veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu i rozumné používání aut v Praze. Spolek stojí třeba za projektem s názvem Do práce na kole, což je třicetidenní květnová výzva, od níž se zapojuje až 25 000 lidí. Zároveň v Praze pořádá akce Zažít město jinak, které mají zlepšit sousedské vztahy a oživit městský prostor.

Hrošice, jejíž jméno jde přeložit jako „skákající prase“ se stala senzací nejen v Thajsku poté, co se na internetu objevila vtipná videa, na nichž se například potácí kolem svého výběhu nebo okusuje boty ošetřovatele. Informuje o tom The Guardian.

Slavnou se stala díky účtu na TikToku, který sleduje asi 2,5 milionu lidí. Statisíce lidí sledují také účty dokumentující její každodenní život na Facebooku a Instagramu. Časopis Time ji dokonce označil za „ikonu“ a „legendu“.

Fanoušci pro ni pečou dorty, tvoří umělecká díla a také se na ni chodí koukat přímo do zoo. To ale přináší i své negativa. Objevila se totiž videa, na kterých se návštěvníci snaží malou hrošici probudit ze spánku. Aby ji viděli v akci, hází na ni mušle a stříkají vodu. Ředitel zoologické zahrady Narongwit Chodchoi podle BBC uvedl, že zahrada nainstalovala kolem výběhů průmyslové kamery a pohrozila právními kroky proti těm, kteří hroší mládě týrají.

Hrošíci liberijští pocházejí ze západní Afriky a Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) je klasifikuje jako „ohrožené“. Podle studie z roku 1993 zbývá ve volné přírodě 2 000 až 2 5 000 hrochů pygmejů. Pocházejí ze západní Afriky, kde žijí v bažinách a v blízkosti řek, ale jsou ohroženi úbytkem životního prostředí v důsledku lidské činnosti, jako je těžba dřeva, těžba nerostů a také lov.