King Gizzard & The Lizard Wizard otevírají brány nekonečna
Tempo, s jakým King Gizzard & The Lizard Wizard produkují desky, je ještě rychlejší než jejich hudba samotná. Nonagon Infinity je už čtvrtou deskou, kterou kapela vzešlá z australského psychedelického podhoubí za dva roky vydala. A dostatek kreativity Gizzards rozhodně nechybí.
Nonagon Infinity pohání zatím nejexplozivnější palivo tvořené mixem hned několika žánrů. Hlavní složku tvoří hypnotické krautrockové linky a sabbathovské riffy a kapela plně využívá energie svého sedmičlenného ansámblu, složeného ze dvou bubeníků, tří kytaristů, basáka a hráče na foukací harmoniku. Deska je po jazzem nasáklé Quarters a psychpopové Paper Mâché Dream Balloon nahrávkou, na které se Gizzards opět vrací k přefuzzovaným kytarám s garážovým odérem z období desky I’m In Your Mind.
Té se podobá nejen zvukově, ale i konceptem, podle kterého jsou jednotlivé songy vystavěny. Gizzards si ostatně s myšlenkou konceptuální nahrávky v různém slova smyslu pohrávají celkem pravidelně, naposledy právě na Quarters, kdy délku každé ze čtyř skladeb vtěsnali do deseti minut a deseti vteřin. Na Nonagon Infinity se vrátili k tomu, co na I’m In Your Mind načali, a celá nahrávka plyne jako jeden nekončící loop, v rámci kterého na sebe plynule nenavazují jen jednotlivé songy, ale zároveň i její konec a začátek. A tím stvořili rockové perpetuum mobile.
Zběsilé tempo nastavené v úvodní Robot Stop se prolíná první čtveřicí tracků, Gizzards zpomalí až v pětce Mr. Beat, která je zároveň nejpsychedeličtější pasáží desky. Pak se vše vrací do starých kolejí, po kterých se v závěru prožene Road Train – vzpomínka na syrovost pojmů speed a trash v rockové hudbě, především pak v Lemmyho Motörhead nebo ve zmiňovaných Black Sabbath. A pak zase od začátku.
Texty Stua Mackenzieho (který podle známého komentáře na YouTube vypadá jako dítě Seana Penna a Maca DeMarca) jsou jen dokreslením atmosféry absurdního cirkusu a výjevů z pouťového obludária. Dveře do nekonečna se otevírají na začátku větou „Nonagon Infinity opens the door“, která se v určitých intervalech na desce objeví hned několikrát, pak ale v surrealistických zmínkách o robotech, monstrech a obřích vosách nejspíš nemá cenu hledat hlubší smysl.
Ten je ostatně v hudbě King Gizzard & The Lizard Wizard něčím nežádaným a svazujícím. Nonagon Infinity se sice trochu topí v záměrné monotónnosti, i přesto je ale kandidátem na svou vlastní muzejní expozici a King Gizzard & The Lizard Wizard na cenu za jednu z nejlepších psychedelických nahrávek posledních let.
Hodnocení: 85 %
King Gizzard & The Lizard Wizard – Nonagon Infinity (Heavenly Recordings, 2016)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
