Klimatickou změnu vnímáme na regionální úrovni jako daleko menší problém než na té globální, říká sociolog Martin Buchtík
Projekt Rozděleni svobodou Českého rozhlasu pokračuje po necelých dvou letech výzkumem, který se zaměřil na klimatickou změnu. Vznikl v roce 2020 a pro Český rozhlas ho připravil tým sociologů Paulíny Tabery, Matouše Pilnáčka, Daniela Prokopa, Tomáše Dvořáka, Jitky Uhrové a Martina Buchtíka, se kterým jsme probírali výsledky. „Je shoda na tom, že klimatická změna existuje, a téma to není extra štěpící, lidé ho vnímají napříč generacemi i sociálními třídami,“ říká.
Propastný rozdíl je ale ve vnímání klimatické změny coby globálního versus českého/regionálního problému. „Čtyřicet procent lidí u nás si myslí, že na globální úrovni je změna klimatu zásadní problém, ale čím jdeme blíž k nám na úroveň Česka, regionu nebo obce, je to najednou už jenom patnáct procent lidí, kteří ho považují za extra naléhavý,“ zdůrazňuje Buchtík.
Jedním z důvodů je abstraktnost a vzdálenost celého tématu, ale také například fakt, že česká veřejnost vnímá například sucho coby oddělený problém od změny klimatu.
Čtěte také
Z výzkumu také vyplynula vysoká nerozhodnost dotazovaných, co se týče opatření týkajících se uhlí. Tedy co nejrychlejšího upuštění od jeho užívání pro výrobu elektrické energie a tepla (38 % nerozhodných) a ukončení dotací na energii z něj (44 % nerozhodných).
Proč pro Čechy podle Buchtíka není uhlí takový strašák? „Jsme zvyklí, že uhlí jsme tu vždycky měli, a společnosti nejsou jasné rozdíly od jeho upuštění do roku 2033 nebo 2038. Zároveň to pro spoustu lidí znamená ohrožení pracovních pozic jich samotných nebo jejich blízkých a to vtahuje do hry úplně jiné otázky, na které v mediální zkratce nenabízíme odpovědi.“
Vyzkoušejte si kalkulačku uhlíkové stopy v článku na iRozhlasu nebo si pročtěte podrobně sociologický výzkum Rozděleni klimatem.
Máme dobrý nebo špatný odhad ve velikosti naší uhlíkové stopy? Jak velká je naše individuální uhlíková stopa v porovnání s tou průmyslovou? A kde najít kompletní výsledky výzkumu zaměřeného na vnímání klimatické změny v české společnosti? Poslechněte si celý rozhovor.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
