Změna klimatu je i změna myšlení. Mladí designéři se učí od přírody
V Podhoubí se konečně bavíme o podhoubí neboli myceliu s designérem nejen webových aplikací Iljou Panićem a taky s Eliškou Knotkovou, zakladatelkou ateliéru udržitelného designu Balance is Motion. Oběma hostům je kolem třicítky a v návaznosti na exkluzivní výzkum Českého rozhlasu o vztahu české společnosti ke klimatické změně se dozvíme, jak ke klimatu přistupují mileniálové a jak vypadá budoucnost společnosti, která z krize vyjde silnější díky inovacím.
„Já vnímám velkou skupinu lidí kolem sebe, kterou to téma zajímá, ale jsou bezradní ve svém postoji. Cítí velkou tíhu, jako by řešení spočívalo jenom na nich. Tak to ale úplně není. Zodpovědnost leží i na výrobcích nebo politicích, kteří můžou dělat systémové změny,“ otevírá téma Knotková, která momentálně studuje doktorský program posuzování životního cyklu na pražské VŠCHT.
Trefila se tím do černého. Reprezentativní výzkum pro Český rozhlas se sice zaměřil na spotřebitelskou zodpovědnost a uhlíkovou stopu každého z nás, jedním dechem ale dodává, že lidé svojí askezí nezvládnou všechno. „Celkově je v individuálním omezení spotřeby menší potenciál než v systémových změnách zdrojů energie a způsobů dopravy,“ říká pro iRozhlas.cz sociolog Daniel Prokop.
Knotková počítá energetické vstupy a výstupy v životním cyklu výrobků a zabývá se inovacemi v oblasti materiálů, zatímco Panić se zamiloval do podhoubí, ve kterém vidí velký potenciál. „Fascinuje mě, že existuje neviditelná bytost, která reguluje fungování lesů, celých ekosystémů, do jisté míry je mycelium zapojené do většiny přírodních procesů, které známe,“ svěřuje se se svojí studijní zálibou. Výstupem je pro něj informační rozcestník.
Metafora podhoubí, které zprostředkovává výměnu informací mezi organismy v půdě, není daleko od internetové sítě, která je podobně hustě a komplikovaně provázaná. Cest, jak se při adaptaci na klimatickou změnu poučit z přírody, je velké množství.
„Když jsme u těch biomateriálů, tak třeba řasy se dají pěstovat decentralizovaně a pomocí 3D tisku se z nich dá leccos vyrábět,“ zmiňuje další technologie v součinnosti s přírodou Knotková.
Vyzkoušejte si kalkulačku uhlíkové stopy v článku na iRozhlasu nebo si pročtěte podrobně sociologický výzkum Rozděleni klimatem.
Jak ke klimatické krizi přistupují mileniálové? Proč klima není jen omezení, ale i cesta k novým technologiím a většímu propojení s přírodou? A jak se design a materiály učí od přírodních systémů? Poslechněte si celé Podhoubí.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
