Kniha Amendar – Pohled do světa romských osobností získala cenu za nejkrásnější muzejní publikaci
Amendar v romštině znamená od nás, z nás. A právě to je název knihy, která má podtitul Pohled do světa romských osobností a kterou vydalo Muzeum romské kultury v Brně. Kniha Amendar představuje 254 zajímavých Romů, což je ovšem jen zlomek z toho, kolik romských osobností by v takové knize mohlo být. Teď je to tomu jen málo přes měsíc od doby, kdy byla kniha Amendar v průběhu oslav Mezinárodního dne Romů kniha pokřtěna.
Kniha Amendar – Pohled do světa romských osobností získala za rok 2018 nominaci na národní cenu Gloria musaealis, což v překladu znamená Sláva muzejní. Tato cena se každoročně uděluje muzeím ve třech kategoriích: za muzejní výstavu, knihu a počin roku. Když Muzeu romské kultury v Brně přišla zpráva o nominaci knihy Amendar na cenu Gloria musaealis, počítalo tak maximálně se zvláštním oceněním. A jak to nakonec při vyhlašování cen v Obecním domě v Praze dopadlo?
Vyhlášení: „Cena Gloria musaealis v kategorii Muzejní publikace roku 2018: Muzeum romské kultury. Publikace Amendar – Pohled do světa romských osobností – představuje známé i zapomenuté romské jedince, kteří vzdorovali předsudkům a stereotypním obrazům romské populace. Zároveň je cennou sebereflexí etnické a obecné lidské identity. Více než 250 biografických medailonů vzniklo na základě důkladné terénní práce.“
Vedle ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové jsem při vyhlášení cen Gloria musaealis seděla a když se postupně odtajnila všechna místa od čtvrtého po druhé a na knihu Amendar zbylo to první, otočila se na mě s poznámkou: „To je celé nějaký omyl a vůbec nic nedostaneme!“ Ale už jsme se zároveň chytaly za ruce v té neuvěřitelné naději...
Jana Horváthová: „Musím říct, že pořád ještě nedokážu zpracovat, jaký je to pocit, protože to bylo obrovské překvapení. Já jsem si opravdu myslela, že to bude maximálně to zvláštní ocenění, protože my jako Muzeum romské kultury se od svého vzniku jako státní instituce každoročně hlásíme do této muzejní soutěže, ale nikdy se nám nepodařilo umístit. A letos je to poprvé – a rovnou na prvním místě! Takže to je teď pro mě ještě nezpracovaná emoce, ale hrozně krásná.“
A koho vůbec napadlo napsat knihu o romských osobnostech v Česku?
Jana Horváthová: „Zpočátku nám tu myšlenku představil pan profesor Ctibor Nečas, historik, který dnes už žel není mezi námi a bylo to jeho poslední životní dílo, které už nedokázal dokončit. Předal nám jakýsi základ, ale velmi sporý, řekla bych. Měla to být galerie romských osobností, a my jsme se nad tím v muzeu velmi zamýšleli. Zdálo se nám, že ta galerie nemůže být tak úplná a vůbec galerii vydat – že tak velké sousto není možné ani zpracovat v našem týmu a za krátký čas. Takže to postavení se k této myšlence bylo spíš skeptické.“
Nakonec se ke skvělému nápadu profesora Nečase Muzeum romské kultury přeci jen postavilo čelem.
Jana Horváthová: „Ale protože jsme odborné pracoviště, tak jsme to chtěli dotáhnout, abychom z toho sami měli dobrý pocit. Takže to původní dílo Ctibora Nečase bylo hodně a hodně doděláno a předěláno právě díky redaktorům pod vedením Alice Sigmund Herákové, je za tím i velká práce Jany Šustové a Ivety Demeterové, na rozhovorech jsem pracovala já s Renatou Berkyovou a doslov napsala Jiřina Šiklová. Ale opravdu nejtěžší práce byla na těch životopisných medailonech.“
A s jakým ohlasem se kniha Amendar setkává dnes?
Jana Horváthová: „Dnes, když ta kniha vyšla a Romové se o ní dozvídají, tak je vidět, že z ní mají obrovskou radost. Je vidět, že tam byl veliký hlad po něčem takovém, na co by mohli být pyšní, co by konečně osvědčilo, že jejich kultura, jejich život má význam. Že je to věc významná k zaznamenání, což je fakt, ale teď to mají vytištěné v knize a poprvé to mají v ruce. A i na Facebooku je vidět, že se tou knihou pyšní, že z ní mají obrovskou radost.“
To je hodně potěšující i pro autory knihy.
Jana Horváthová: „My autoři, kteří jsme si to dílo vydřeli, vidíme, že z něj Romové mají radost a že by potřebovali mnohem více takové satisfakce a potvrzení toho, že jejich romská kultura tady má místo a význam a že se jako Romové nemusí v této společnosti skrývat – což úplně jasné není. Na rovinu řečeno: řada romských osobností nám účast v té knize odmítla – ať už z důvodu strachu z fyzického napadení, ale i z obavy, že jejich společenský status klesne. Takže to vše do toho patří.“
Více informací o vítězné knize najdete na webu Amendar.cz.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
