Koncertní film Beyoncé je v amerických kinech úspěšnější než Hunger Games

4. prosinec 2023

Snímek Renaissance: A Film By Beyoncé slaví úspěch v amerických kinech. Během prvního víkendu po premiéře, který je pro snímek zásadní, koncertní film o turné americké zpěvačky překonal i pokračování Hunger Games. Tématu se věnuje server Pitchfork.

Podle serveru Deadline film vydělal 22 milionů dolarů, což je skoro půl miliardy korun. Na druhém místě skončil snímek Hunger Games: Balada o ptácích a hadech. Ten ve třetím týdnu vydělal necelých 15 milionů dolarů, tedy lehce přes 330 milionů korun.

Pitchfork výdělek označuje za úspěch. Tradičně je totiž návštěvnost kin ve Spojených státech po víkendu, kdy Američané slaví Den díkůvzdání, nižší.

Distribuci filmu má na starost společnost AMC. Ta zpěvaččiny fanoušky vyzvala k tomu, aby si promítání filmu užili, jako kdyby byli na koncertě. „Texty znáte, choreografie taky. Zpívejte a tancujte, ale respektujte prosím svoje okolí a vybavení kin,“ uvedla společnost v prohlášení. Sociální sítě poté zaplavila videa, kde fanoušci během promítání snímku tancují.

Ve filmu dokumentujícím turné Renaissance zazní skladby ze stejnojmenné desky i novinka My House. Skladbu Beyoncé vydala na streamovacích platformách v pátek.

autor: Marcel Faltys
Spustit audio
  • Kojoti vyli, sovy létaly a gorily šly spát. NASA sbírá záznamy zvířecího chování při zatmění Slunce

    10. duben 2024
    gorila

    Pondělní zatmění Slunce v Severní Americe přimělo zvířata k nezvyklým reakcím. Některá se chovala úzkostně, jiná šla spát, jako kdyby byl večer. Vědci mají o chování zvířat málo dat, a tak žádají o pomoc veřejnost, píše server Sky News

    Někteří lidé v Severní Americe na pondělní úplné zatmění Slunce reagovali překvapivě, ale nebyli sami. Vesmírný úkaz ovlivňuje samozřejmě i chování zvířat. Krátká noc uprostřed dne naruší biologický rytmus živočichů a často převrátí jejich chování naruby.

    Jak zvláštně zvířata reagují na náhlou tmu, sledoval v pondělí například tým zoologů v ZOO ve Fort Worthu v Texasu. „Naše gorilí tlupa vstala a šla ke dveřím, jako by byl čas odebrat se na noc dovnitř,“ řekl Sky News veterinář John Griffioen. Zvláštně se podle něj chovali také plameňáci. „Dvě z našich hejn se k sobě výrazně přiblížila. Začali vydávat mnohem více zvuků a jeden z nich pochodoval, což je chování, které má skupinu stmelit“, dodal.

    Na mokřadu v Nevadě výzkumníci naslouchali, jak kojoti začali výt a sova pálená začala houkat a poletovat kolem. Zvířata se chovala jako v noci. Kim Rosvall, bioložka z Indiany, která život v bažinách studuje, označila tento zážitek za neuvěřitelný. Přestože zatmění nastává přibližně každých 18 měsíců, ví se jen velmi málo o tom, jak na ně zvířata reagují. Studie, které existují, ukazují, že zvířata se chovají zvláštně.

    Během zatmění v Mexiku v roce 1991 vědci sledovali, jak kolonie pavouků během nejtemnější části zatmění strhávaly své sítě. Jakmile se Slunce vrátilo, pavouci je znovu opravili. V Arizoně si vědci všimli, že cikády oněměly, když bylo Slunce zakryto z 50 procent. Žirafy, paviáni, gorily a papoušci se při zatmění chovají úzkostně, uvádí studie, v níž vědci zaznamenávali, jak zvířata v ZOO v Jižní Karolíně reagovala na zatmění v roce 2017. Na tento nebeský jev zareagovaly tři čtvrtiny zvířat.

    Aby odborníci mohli co nejlépe zaznamenat reakce na zatmění Slunce v přírodě, agentura NASA spouští program Eclipse Soundscapes, do kterého se lidé mohou zapojit a poskytnout nahraná data – audionahrávky nebo videozáznamy. Tím pomohou vědcům ve shromažďování informací.

  • Za deepfake tři roky natvrdo. Podle návrhu italského zákona bude AI před soudem přitěžující okolnost

    10. duben 2024
    AI, deepfake, počítač, umělá inteligence

    Itálie zvažuje přísnější postihy za trestné činy, při kterých pachatelé a pachatelky využijí umělou inteligenci. Počítá s tím nový návrh zákona. Ten zveřejnila agentura Reuters.

    Zákon stanoví například přísnější tresty za manipulaci s finančními trhy s pomocí AI nástrojů. Jejich využití k praní špinavých peněz návrh považuje za přitěžující okolnost. Legislativa stanoví i pokuty za porušování autorských práv s pomocí umělé inteligence. Za napodobení jiné osoby s využitím této technologie by pak hrozilo až tříleté vězení. To by se mohlo týkat takzvaných deepfakes, tedy realisticky působících upravených videí, fotografií nebo zvukových souborů.

    Návrh zákona stanoví obecné zásady „výzkumu, experimentování, vývoje, přijímání a používání“ umělé inteligence v Itálii s cílem vypořádat se s „dopadem na základní práva“ a související hospodářská a sociálními rizika. Dokument, jehož obsah se ještě může změnit, předpokládá využití těchto nástrojů ve zdravotnictví a v soudnictví, přičemž se zaměřuje na jejich dopad na pracovní podmínky. Stanovuje také základ pro národní strategii v oblasti umělé inteligence.

    Italská vláda také plánuje zřídit investiční fond na podporu projektů umělé inteligence s počátečním vkladem 1 miliardy eur (tedy asi 25 miliard korun). Další 2 miliardy eur by fond mohl získat od soukromého sektoru, uvedly dva vládní zdroje.

    Umělá inteligence se stala klíčovým tématem také v Evropské unii. Blok se blíží k přijetí prvních pravidel pro tyto nástroje na světě, které budou muset splňovat zvláštní povinnosti v oblasti transparentnosti a dodržovat autorské právo EU.

  • Osm hodin slávy a vyhazov. Zaměstnanec německé galerie pověsil vlastní dílo vedle Andyho Warhola

    10. duben 2024
    muzejní areál Pinakothek der Moderne v Mnichově

    Galerie moderního umění v německém Mnichově propustila svého zaměstnance, který v ní vystavil své vlastní dílo. Jednapadesátiletý galerijní technik vyvrtal dvě díry do zdi, na které instaloval svůj obraz. Tento kousek provedl v naději, že se konečně proslaví. O jeho počinu teď píšou evropská média jako Süddeutsche Zeitung a The Guardian.

    Podle citátu, který se běžně připisuje umělci Andymu Warholovi, si každý užije svých 15 minut slávy. V mnichovském muzeu Pinakothek der Moderne se letos jeden technik a začínající umělec mohl vyhřívat v záři reflektorů celých osm hodin. A to právě v části galerie věnované modernímu a současnému umění. Jeho obraz celý den sdílel prostor s díly průkopníka pop artu Andyho Warhola.

    Muzejní technik měl z titulu své funkce přístup do galerie mimo otevírací dobu. Nevzbudil tak pozornost pracovníků ostrahy, když instaloval své umělecké dílo o rozměrech 60 × 120 cm na prázdnou bílou stěnu v chodbě v prvním patře galerie. „Náš bývalý zaměstnanec se považuje v první řadě za umělce“, řekl listu Guardian mluvčí mnichovské Pinakothek der Moderne Muzeum. „Svoji technickou profesi považuje pouze za zdroj obživy, aby mohl tvořit“, dodal mluvčí.

    Dále uvedl, že muž obraz pověsil v časných ranních hodinách a zaměstnanci si ho všimli hned krátce po otevření muzea téhož dne. „Rozhodli jsme ale, že obraz zůstane vystavený a sundáme ho až po zavírací době galerie“, dodal mluvčí.

    Mnichovské muzeum se nechce vyjadřovat k tématu ani stylu obrazu, protože by tím mohlo povzbudit někoho dalšího. Od návštěvníků prý ale nedostali na vystavený obraz žádné pozitivní ohlasy. Policie teď ambiciózního mistra moderny vyšetřuje jen kvůli drobnému přestupku – vyvrtáním děr do zdi galerie měl úmyslně poškodit cizí majetek.

  • Další velký úklid na Mount Everestu. Nepál odstraňuje odpadky a mrtvá těla z nejvyšší hory světa

    9. duben 2024
    Mount Everest

    V Himálaji se rozbíhá další horolezecká sezóna. A proto se také rozjíždí nový vysokohorský projekt –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ odstranění tun odpadků z Mount Everestu, píše server CNN.

    Podle nepálské armády se v rámci Mountain Cleanup Campaign podařilo mezi lety 2019 a 2023 odstranit z nejvyšší hory věta 110 tun odpadu. V čele kampaně bude i letos stát armáda, která tuto iniciativu pořádá ve spolupráci s nadnárodní značkou Unilever.

    Kromě odstranění přibližně 10 tun odpadků armáda plánuje snést z hory pět mrtvých těl. Jedná se o těla horolezců, kteří zahynuli při pokusu o zdolání nejvyššího vrcholu světa. V roce 2023 na Everestu zahynulo 12 horolezců, dalších pět je stále oficiálně nezvěstných.

    V současné době většina těch, kteří se pokoušejí vystoupit na 8 849 metrů vysoký himálajský vrchol, směřuje přes Nepál. V loňském roce vydala nepálská vláda rekordních 478 povolení k výstupu na Everest. To však není celkový počet lidí, kteří se na horu vydají. Na přelidněné střeše světa se tak kromě mrtvol a exkrementů hromadí i kvanta odpadků.

    Letos je to také první sezóna, kdy budou muset všichni horolezci používat vládou distribuované pytlíky na exkrementy a z vyšších horských táborů si budou odpadky nosit s sebou. „Každý lezec v průměru vyprodukuje 250 gramů exkrementů denně a stráví ve vyšších táborech dva týdny,“ řekl minulý měsíc pro CNN Diwas Pokhrel, první viceprezident Everest Summiteers Association. V roce 2024 budou mít navíc všichni na Everestu povinně sledovací čipy. Ty mohou pomoci při pátracích a záchranných misích.

    Snahy o hromadné odstranění odpadků z Mount Everestu probíhají už od roku 2011. Podle sdružení Everest Summiteers má obrovský nárůst návštěvníků v posledních desetiletích vážný dopad na životní prostředí hory. Nepálská vláda také v roce 2014 zavedla zálohu pro horolezce. Tu jim vrátí, pokud z expedice přinesou do základního tábora osm kilogramů odpadků.

  • Nejdražší komiks všech dob je s debutujícím Supermanem. Sešit se před 86 lety prodával za 10 centů

    9. duben 2024
    Superman komiks

    Nejdražším komiksovým sešitem současnosti se před pár dny stal výtisk prvního čísla řady Action Comics z roku 1938. V něm se veřejnosti poprvé představila postava populárního Supermana, létajícího hrdiny s nadpřirozenými schopnostmi.

    Konečná prodejní částka byla šest milionů dolarů, uvedla aukční síň Heritage Auctions, která prodej zajišťovala. To je v přepočtu 141 milionů korun. Aukční síň dílo označila za „nejdůležitější a nejvlivnější komiks, jaký kdy byl vydán“, protože v době svého prvního vydání před 86 lety představil světu Supermana za pouhých 10 centů za jeden výtisk, píše CNN.

    „Kdo ví, jestli bychom bez Supermana a Action Comics vůbec kdy zažili zlatý věk komiksu,“ uvedl v prohlášení před prodejem viceprezident Heritage Auctions Barry Sandoval. „Byl to původně nápad dvou teenagerů. Jerry Siegelovi a Joe Shusterovi trvalo roky někoho přesvědčit, že příběh Supermana vůbec stojí za to vydat,“ dodal Sandoval.

    Navzdory svému stáří byl komiksový sešit z roku 1938 ve velmi dobrém stavu, se sytými barvami a jen malým opotřebením. Podle Heritage Auctions existují pouze dva další nerestaurované výtisky v lepším stavu a odhaduje se, že z původních 200 000 výtisků se jich dochovalo jen 100.

    Superman, muž v modrém obleku s červenou pláštěnkou a velkým S na hrudi, je synem vědců z planety Krypton. Jeho rodné jméno je Kal-El. Jako malého ho otec, který věděl o blížící se zkáze jejich domovské planety, poslal na Zemi. Tady se ho ujali postarší bezdětní manželé Jonathan a Martha Kentovi a dali mu jméno Clark. Díky svému mimozemskému původu má superhrdina nadpřirozené schopnosti.

    Za léta od svého prvního vystoupení se Superman stal jednou z nejrozpoznatelnějších a nejtrvalejších postav americké popkultury, která dala vzniknout filmovým trhákům, knihám, hračkám, dokonce i žvýkačkám.

  • Letošní březen byl nejteplejší v historii měření. Byl to už desátý rekordní měsíc v řadě

    9. duben 2024
    Teplo

    Pokud teploty do konce roku neklesnou, může se změna klimatu posunout do „zatím neprobádané fáze“, píše BBC. Podle světových dat máme za sebou nejteplejší březen v historii měření. V sérii teplotních rekordů byl už desátým rekordním měsícem v řadě.

    Trvalý nárůst teplot vyvolává obavy, že by svět mohl vstoupit do nové fáze ještě rychlejší změny klimatu. Za některými nedávnými vedry stojí meteorologický jev El Niño. Po jeho odeznění by se teploty měly snížit. Někteří vědci se ale obávají, že se tak nestane. „Pokud budeme na konci léta stále pozorovat rekordní teploty v severním Atlantiku nebo jinde, pak jsme se opravdu dostali na neprobádané území,“ řekl BBC News Gavin Schmidt, ředitel Goddardova institutu pro vesmírná studia společnosti NASA.

    Průměrná teplota vzduchu v letošním březnu byla při povrchu Země 14,14 °C. To je o 0,73 stupně Celsia nad březnovým průměrem z let 1991–2020 a o 0,10 stupně nad předchozím maximem z března 2016, informovala evropská služba Copernicus.

    Teploty začaly lámat rekordy zhruba v září loňského roku. „Stále se snažíme pochopit, proč se situace loni tak dramaticky změnila,“ říká Samantha Burgessová z programu Copernicus. „Nevíme, jak dlouho to bude trvat. Jestli je to krátkodobý výkyv, nebo jde o změnu v dlouhodobých klimatických trendech,“ dodává Burgessová.

    Současné El Niño slábne a pravděpodobně skončí v příštích několika měsících. Toto ochlazení mořské hladiny by za normálních okolností vedlo k dočasnému poklesu globálních teplot vzduchu: jaký ale bude přesný vývoj, to se teprve uvidí. Vědci jsou si ale jisti jednou věcí: způsob, jak zastavit oteplování světa, je rychle snížit emise plynů, které planetu ohřívají. „Pokud nebudeme jednat, stane rok 2023 novým normálem,“ říká Angélique Meletová ze společnosti Mercator Ocean International.

  • Ve vesmíru vznikly první léky. Efektivnější výrobu ale brzdí ekonomika

    8. duben 2024
    Raketa, SpaceX, vesmír, USA, Elon Musk

    Kalifornský start-up nedávno obdržel šarži léků vyrobených automatizovaným satelitem. Vesmírná kapsle přistála v utažské poušti po osmi měsících na oběžné dráze.

    Dne 21. února na Zemi dorazila šarže ritonaviru, antivirového léku používaného při léčbě HIV a COVID-19. Cílem mise bylo dokázat potenciál automatizované výroby farmaceutických léků ve vesmíru. V optimálním případě by se mohlo jednat o vydláždění cesty pro nové a účinnější metody vývoje léků. Informoval o tom server BBC.

    Mise W-1 vznikla pod záštitou kalifornského start-upu Varda Space Industries a započala na palubě rakety SpaceX Falcon 9 v červnu 2023. Samotná kapsle pro farmaceutický náklad váží přibližně 90 kg a je během několika měsíců strávených na oběžné dráze teoreticky schopna vyrobit téměř 100 kg produktů. Při počáteční misi se však v sedmadvacetihodinovém zkušebním provozu vyrobilo pouze malé množství ritonaviru. V současnosti se Varda připravuje na druhou misi, která ponese první komerční náklad.

    Během několika posledních let se díky experimentům na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a dalších kosmických lodí prokázalo, že výroba farmaceutických léků je ve vesmíru možná. Výhodou jsou totiž podmínky mikrogravitace. Spousta procesů stavby složitých krystalických molekul – jako jsou třeba i protilátky používané k léčbě rakoviny – probíhá ve vesmíru jinak než na Zemi. Díky nedostatku gravitace se rostoucí struktury nedeformují a nemění svou povahu. „Důkazy naznačují, že krystaly pěstované v mikrogravitačním prostředí mají 80% nebo i větší šanci, že budou nadřazené svým protějškům vypěstovaným na Zemi,“ říká profesorka Anne Wilson, výzkumnice z Butler Univerzity v Indianapolis.

    Pokud jde o vesmírnou výrobu produktů následně využívaných na Zemi, velkou výzvu představuje i ekonomika. Varda Space Industries chce proto vybudovat vlastní kosmickou loď, která by byla všestrannější a znovupoužitelná. To by umožnilo její renovaci a také rychlejší opětovné spuštění.

  • Čečensko zakázalo západní populární hudbu. Je prý příliš rychlá

    8. duben 2024
    dj, elektronická hudba, techno, přehrávač, player

    V Čečensku bude patrně omezena příliš rychlá nebo příliš pomalá hudba. Podle Moscow Times tamní ministerstvo kultury přišlo s omezením na začátku tohoto týdne.

    Autonomní republika Ruské federace prý ustanovila, že veškerá hudba by měla odpovídat tempu 80 až 116 tepů za minutu (BPM), píše server Sky News.

    Nový standard hudby je ve srovnání se současnou populární hudbou relativně pomalý. Zákaz by se proto týkal především západní rave a techno hudby s vyšším BPM. Vůdce republiky Ramzan Kadyrov pověřil ministra kultury Musu Dadajeva, aby čečenskou hudbu přizpůsobil národní mentalitě, jak napsaly nezávislé online noviny Moscow Times. „Půjčovat si hudební kulturu od jiných národů je nepřípustné,“ řekl údajně Dadajev.

    Zákaz zřejmě vyšel v platnost po schůzce republikového ministerstva s místními i regionálními umělci. Hudebníci dostali čas do 1. června na přepsání skladeb, které nesplňují kritéria. Jestliže umělci nová pravidla odmítnou následovat, nebude jim dovoleno rychlejší písně hrát na veřejnosti.

    Čečensko v posledních letech také zažívá vlnu násilí proti LGBTQ+, přichází mimo jiné i zprávy o čistkách proti homosexuálům. OSN tyto akty označila za „pronásledování a násilí v bezprecedentním měřítku“.

  • Tchajwanský mrakodrap ustál silné zemětřesení. Budovu chrání tradiční architektura i moderní inovace

    8. duben 2024
    Tchaj-pej 101, mrakodrap na Tchaj-wanu

    Ostrovní stát Tchaj-wan zasáhlo minulou středu zemětřesení o síle 7, 4 stupně. Nejsilnější otřesy půdy za posledních 25 let poškodily 770 budov. Na mrakodrap Tchaj-pej 101 ovšem výrazný vliv neměly. Stavba díky pružnosti materiálu a pasivně-dynamické technologii zůstala netknutá, jak píše server CNN.

    Z natočených záběrů vyplývá, že se více než půl kilometru vysoká budova sice kymácela, silnému zemětřesení ale odolala díky své flexibilitě a železobetonu. Pevnost betonu v tlaku kombinovaná s ocelí v tahu totiž činí budovu dostatečně pružnou. Mrakodrap, původně známý jako Finanční centrum Tchaj-pej, se tedy při otřesech půdy pouze houpe, jinak ovšem zůstává pevně na zemi a přírodním katastrofám odolává. Podobný princip staveb je v zemích východní Asie po staletí základem tradiční architektury - budovy odolávají seismickým silám tak, že se pohybují s nimi spíše než proti nim. Příkladem jsou třeba japonské pagody nebo čínské paláce.

    Postmoderní mrakodrap se navíc může pyšnit inovací, která chrání budovu o to více. Jde o obrovské zařízení připomínající kouli, které je známé jako „vyladěný tlumič hmoty“. Tato zlatá ocelová koule je zavěšena na 92 silných kabelech mezi 87. a 92. patrem, a může se proto pohybovat až o 1,5 metru libovolným směrem. Chová se tedy jako kyvadlo, které tlumí kymácení.

    „Když se budova začne třást, tlumič se začne pohybovat opačným směrem. V případě Tchaj-pej 101 je zavěšený, takže bude zaostávat, když se věž kýve, a bude absorbovat kinetickou energii pohybem v opačném směru,“ vysvětluje nizozemský architekt Stefan Al. 

    Tlumiče hmoty lze vnímat jako harmonické absorbéry, které jsou vyladěny tak, aby rezonovaly na stejné frekvenci jako budova, ale s vlnovými délkami začínajícími dříve nebo později. Tím pomáhají potenciálně katastrofickou energii rozptýlit. Toto bezpečnostní opatření je v současnosti nedílnou součástí moderních výškových budov.

    „Vyladěné tlumiče hmoty využívají mrakodrapy po celém světě, včetně ‚super hubené‘ věže Steinway v New Yorku a dubajského Burdž al-Arab ve tvaru plachty, který jich má jedenáct,“ podotýká Stefan Al.