Konflikt, který „nikoho“ nezajímá. Saúdská Arábie pustoší Jemen hladomorem s tichou podporou Západu

Přitom jde válka v Jemenu s přehledem označit za jednu z největších humanitárních pohrom současnosti. Stát na jihu Arabského poloostrova už před začátkem konfliktu patřil k nejchudším zemím světa s výraznými problémy s dovozem jídla. Občanská válka a především letecké bombardování a námořní blokáda pod taktovkou koalice vedené Saúdskou Arábií stav ještě zhoršily. Je otázkou, nakolik jde v tomto případě o nepřímý důsledek války a nakolik o záměr. Saúdské letectvo během své intervence bombardovalo cíle sloužící k distribuci jídla téměř 600krát.

Konflikt začal povstáním části zdejší populace – Hútíů, kteří obývají převážně západní část země. Vyvrcholilo tak politicky turbulentní období v zemi, během kterého měl po dlouholetém prezidentu Alí Abdalláhu Sálihovi převzít moc Abd Rabú Mansúr Hádí, kterému se nepodařilo získat důvěru velké části obyvatelstva a i značné části úřednictva – ta totiž zůstávala loajální jeho předchůdci. Hlavními důvody nedůvěry byly neschopnost zvládnout útoky zdejší odnože al-Káidy, korupce a zoufalá situace v zemi z velké části závislé na dovozu jídla. Hútíjští povstalci na začátku roku 2015 obsadili hlavní město země San'á. Prezident Hádí se chtěl vzdát své funkce, to ale odmítl zdejší parlament a Hádí se stáhl do přístavního města Aden na jihu země.

Zbraně za ropu

Blízký východ je obzvláště v posledních několika dekádách rozdělen kvůli rivalitě mezi dvěma největšími odnožemi islámu: sunnitskou a šíitskou větví. V čele obou frakcí jsou teokracie: v popředí sunnitské části stojí království Saúdské Arábie, nejvýraznějším reprezentantem šíitů je Írán. Jejich rivalita může i za jemenský konflikt, Hútíové se hlásí k lokální odnoži šíitského islámu a ihned po začátku konfliktu jejich odpůrci obvinili Írán z toho, že hútíjským povstalcům posílá zbraně. Pro druhou stranu to byla dostatečná záminka pro to, aby požádala o pomoc sousední Saúdskou Arábii. Právě tím začala intervence, která zemi od té doby pustoší. Pod vedením Saúdů je do ní zapojena širší koalice států – například Jordánsko, Maroko či Spojené arabské emiráty. Koalice je zároveň podporována západními zeměmi, mimo jiné Spojenými státy, Kanadou a Velkou Británií.

Nálety zničený dům v San'á|foto: Mr. Ibrahem

Saúdská Arábie má se západními mocnostmi komplikovaný vztah. Saúdský režim sice patří k největším exportérům své radikální verze islámu, současně je jedním z nejstabilnějších spojenců Velké Británie a Spojených států – tedy alespoň na papíře. Cynicky jde vše vysvětlit jednoduchou výměnou: ze Saúdské Arábie proudí na západ ropa, v opačném směru zbraně. Saúdská Arábie má tak jednu z nejlépe vyzbrojených armád na světě. Více než Saúdové investují do svých armád jen tři státy na světě (Spojené státy, Čína a Rusko).

Při intervenci, o kterou Saúdy v březnu 2015 požádal sám Abd Rabú Mansúr Hádí, nafouklý armádní rozpočet příliš nepomohl. Proti saúdské koalici stojí Hútíové s velmi základní výbavou, jejíž těžiště tvoří kalašnikovy, ruční protitankové granátomety a rakety Scud. Bojové linie jsou i přes jasnou materiální převahu saúdské strany od začátku konfliktu takřka nehybné. Při pohledu na mapu může mást, že Saúdy podporovaná frakce ovládá téměř dvě třetiny území Jemenu. Většinu z něj ale tvoří poušť. Obyvatelnější jihozápadní část země, na které žije převážná většina obyvatel, je v rukou Hútíů.

Možná i proto se Saúdové soustředí místo pozemních akcí na bombardování a námořní blokádu. Obojí je důvodem, proč je současný konflikt v Jemenu obrovskou humanitární katastrofou. Před začátkem konfliktu dovážel ze zahraničí Jemen 90 procent potravin, co se v zemi spotřebují. Už tehdy patřil k těm nejchudším zemím na světě. Ročně zde umíralo 40 tisíc dětí před dožitím 5 let. Saúdské bombardování vše zhoršilo a je těžké věřit, že tomu tak je jen náhodou.

Hladomor jako nástroj války?

Námořní blokáda ztěžuje přísun importovaných potravin, z nichž značná část před začátkem války procházela přístavním městem Hodejda, které je v rukou Hútíů. Bombardování v přístavu zničilo i zdejší jeřáby – náklady, které projdou blokádou, se tak musí vykládat ručně. Podle údajů Yemen Data Project Saúdové od března 2015 do září loňského roku bombardovali 356krát farmy, 174krát tržiště a 61krát skladiště jídla. Podle BBC se ceny základních surovin od začátku konfliktu zvedly o 30 až 50 procent, přičemž kupní síla místního obyvatelstva pochopitelně válkou velmi utrpěla.

Magazín Newsweek se proto ptá, jestli saúdská koalice záměrně nevyužívá nedostatku jídla. „Jemen je na pokraji hladomoru. Vážnou situaci s jídlem umocňuje epidemie cholery. Jídlo je zde používáno jako nástroj války,“ citují Světový potravinový program, organizaci spadající pod OSN. Nizozemská delegace v Organizaci spojených národů v druhé půlce loňského roku navrhla rezoluci žádající důkladné prošetření legitimity saúdského zásahu v Jemenu. Nicméně saúdská delegace tuto rezoluci vehementně blokuje.

I proto je poměrně těžké dostat se ke konkrétním číslům. Počet 10 tisíc mrtvých, který je mnohdy udávaný jako nejpřesnější odhad, se poprvé objevil už v létě 2016. Avšak například během náletů proběhlých během 24 hodin na konci loňského prosince zahynulo v zemi 68 lidí. Podle humanitárních organizací potřebuje 75 procent populace humanitární pomoc. Nakažených cholerou je prý v zemi už přes milion, většina z toho děti. Reálná čísla obětí konfliktu tak mohou být vyšší.

Západní země však stále podporují Saúdy třeba prodejem zbraní. Americká Texetron Corporation například prodala Saúdům za 641 milionů dolarů 1 300 kazetových pum – tedy kontroverzní munice, jejíž opakované použití režimem Bašára al-Asada v Sýrii způsobovalo celosvětové rozhořčení. Proč Západ pomáhá zbraněmi a tichou podporou živit jednu z největších humanitárních katastrof současnosti? „Upřímně? Jednoduše protože si o podporu řekli,“ odpověděl na dotaz britského novináře Andrewa Cockburna cynicky americký kongresman Ted Lieu.   

Poslechněte si také zvukovou verzi příspěvku, ve které je řeč i o tom, proč dostává jemenský konflikt v médiích menší prostor než válka v Sýrii.