Koukání do map pro vás může skončit 3,5 roky na cestách, říká cestovatel Matouš Rucki
„Jsem jeden z těch spokojených parchantů z bohaté země, co nemají hladovějící rodinu ani válku na dvorku, a proto může dělat, co uzná za vhodné a zábavné,“ píše o sobě na svém jazykově rozpustilém blogu Matouš Rucki.
Začal v Kanadě, kde jeden a půl roku pracoval a jezdil po výletech. Nashromážděný výdělek mu stačil na další dva roky na cestě po Střední a Jižní Americe, která skončila až v Patagonii, a následně se Matouš Rucki přes Filipíny dostal do Ruska a z Vladivostoku jel svými slovy „cílovou rovinkou“ z Vladivostoku do Budějovic. Přes Altaj, Střední Asii a Kavkaz…
Od jeskynních zajímavostí po normální život maloměst
Mexická Kalifornie pro něj byla prvním dotekem Mexika, v Belize obdivoval jeskynní systém Actun Tunichil Muknal s mayskými lebkami, v Kolumbii čelil zajímavému, nápaditě promyšlenému pokusu o okradení ze strany osmiletých kluků. Kdykoli to šlo, vyrážel v průběhu své cesty na horské treky a prochodil celkem troje boty. Přesvědčeně říká, že se takřka vyplatí zastavit nejen na slavných místech, ale i tam, kde nic turisticky zajímavého není. „Průvodce o těch místech nic nepíšou a není tam nic turisticky zajímavého. Pokud vás zajímá země samotná a jak místní normálně žijí, tak takhle to můžete vidět. Je skvělé si uvědomit, že někde uprostřed Sibiře mají lidé úplně stejné problémy a radosti jako my. O tom to je taky.“
Ruský pokus o Izrael v Birobidžanu
A tak se Matouš Rucki po návštěvě Machu Picchu a mnoha dalších slavných míst na své cestě zastavil například na Transsibiřské magistrále v Birobidžanu. „To byl vlastně důsledek toho, že se rád koukám na mapy. To člověka může zavést kamkoli…“ Kolem se rozkládá Židovská autonomní oblast Ruské federace a Birobidžan je její hlavní město. Rád tábořil na Altaji a nadchlo ho také kavkazské Tušsko s horami a kamennými věžemi v závěru cesty.
S cestováním se přestat nedá
„Měl jsem dost vysoká očekávání a tahle cesta je splnila,“ ohlíží se za velkým vandrem Matouš v cestovatelské a outdoorové Casablance Radia Wave. „Bylo to unikátní. Ale s cestováním se ale přestat nedá,“ konstatuje jednoduše. Horizont je tedy otevřený.
Matoušův blog: cestokombinat.exposure.co
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
