Král z ostrova Bastøy: Pichlavé ledové květiny
Nápravné zařízení pro mladistvé na ostrově Bastøy představovalo na počátku 20. století nepříjemný průnik církevní školy a vězení. Přísná pravidla, omezení individuality, drsný pracovní režim, to vše v chladných a větrných podmínkách Oslofjordu.
Film Mariuse Holsta Král z ostrova Bastøy zasazuje do tohoto prostředí drama inspirované skutečnými událostmi: drama o vzpouře, svědomí, zodpovědnosti a pokrytecké morálce. Jeho aktéry jsou vedle dospělých strážců pořádku především samotní chovanci, vedení charismatickou dvojicí dospívajících chlapců, pro něž představuje Bastøy mezní zkušenost dospívání a emancipace.
Nově příchozí chovanec Erling je výrazná osobnost, na rozdíl od svých druhů protřelá světem i předčasnou vyspělostí. V komunitě má nahradit férového a poslušného Olava, který se těší všeobecnému respektu a symbolické autoritě vůdce. Alespoň tak si to zpočátku představuje ředitel nápravného zařízení (Stellan Skarsgård), odměřený architekt chlapeckých duší. Do cesty se jeho plánu postaví neobyčejně zarputilá a svobodomyslná povaha Erlinga i jeho vliv na Olava, jemuž otevře oči a přiměje ho čelit příkořím a křivdám, které komunita ve strachu přehlíží.
Král z ostrova Bastøy je v mnoha ohledech typické severské drama, v němž dominují obtížně přístupné osobnosti nepřizpůsobivých mladíků i pokrytecká morálka dospělých. Dohlížející a trestající dospělost, onen upjatý rámec návyků, rituálů a náboženských dogmat úzkostlivě zametá pod koberec všechno ponížení, násilí i odpudivé pokrytectví. Napětí se ve filmu střádá – napřed se vše točí kolem Erlingova úniku, aby se vzápětí odboj jednotlivce proměnil v narůstající uvědomění i vztek kolektivu. Holst vnímavě sbírá dojmy z chladných cimer, strohých učeben i bahnitých lesů, kde mladí hrdinové procházejí skutečnou školou života a učí se ceně vzdoru a svobody.
Filmu dominuje syrová příroda i drsné prostředí, které věrně odráží stav mezilidských vztahů. Ačkoli se může zdát, že snad Holstův film ostouzí dospělé a idealizuje mladé delikventy, ve skutečnosti rafinovaně buduje pocit frustrace, který vyústí v brutálním finále. S trochou nadsázky se norský Přelet nad kukaččím hnízdem v krvi a ohni přerodí v Pána much. Ztráta posledních zbytků dětské nevinnosti umocní už tak nehostinnou atmosféru, z níž pak ve vší subtilnosti vyvstanou pevná pouta přátelství a nových začátků.
Marius Holst obdivuhodně zpracovává žánrová klišé, neuniká před nimi, dokáže je použít neotřele a s patřičnou distancí. Silou jeho filmu je vizuální stránka, vyrovnaný scénář a především intenzivní herecké výkony – zkušeným Stellanem Skarsgĺrdem počínaje, oběma „chlapeckými“ protagonisty konče.
Král z ostrova Bastøy je vzácně sugestivním kompromisem mezi přístupným diváckým filmem a odtažitým zachycením krutosti a záludnosti lidské povahy. Názornou ukázkou toho, kterak z neprostupného severského ledu přirozeně klíčí motivy naděje, přátelství i nového začátku.
Hodnocení: 85 %
Král z ostrova Bastøy (Kongen av Bastøy)
Marius Holst, Norsko, 2010, 120 minut.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
