Kukačka překonala při migraci vzdálenost 12 000 km, vědce to udivilo

Dříve se předpokládalo, že sošku Oscara, odlitou z bronzu a pokrytou 24karátovým zlatem, inspiroval křižácký rytíř. Odborník na starožitnosti tvrdí, že design ceny Oscar byl nejspíš inspirován sochou staroegyptského boha Ptaha. Tu kdysi vlastnil konzervativní poslanec lord Amherst. 2700 let starou bronzovou sochu egyptského boha stvořitele a mistra architektury později prodala rodina Amherstů americkému mediálnímu magnátovi Randolphu Hearstovi, uvádí deník The Telegraph.

Design sošky navrhl Cedric Gibbons, přítel Randolpha Hearsta. Tuto souvislost si před veletrhem uvědomil obchodník se starožitnostmi Rupert Wace. Hearst měl podle něj ve svém domě v New Yorku speciální místnost věnovanou egyptské sbírce. Gibbons podle Euro News zemřel v roce 1960 a nikdy přímo nepojmenoval své inspirace. Podle Wace to nelze dokázat, ale podobnost mezi díly je až zarážející a soška Ptaha se ocitla na správném místě se správnými lidmi ve správný čas, takže to podle něj nemůže být pouhá náhoda.

Akademie nikdy nepotvrdila souvislost s Ptahem. Naopak tvrdí, že její socha znázorňuje stylizovanou postavu rytíře držícího křižácký meč, stojícího na filmové cívce, napsal The Telegraph.

I když její spojitost s Hollywoodem zůstává záhadou, soška Ptaha i nadále významným a fascinujícím dílem staroegyptského umění. Podle webu Euronews pochází z pozdního období starověkého Egypta, krátce předtím, než byl tento region podmaněn Achaimenovskou perskou říší. Soška byla prodána v den zahájení veletrhu Frieze Masters za nezveřejněnou částku.

Oba podali samostatné hromadné žaloby proti společnostem Coco Robotics a Serve Robotics. Tvrdí, že firmy porušily zákon o ochraně osobních údajů. Roboti prý při doručování jídla skenovali jejich obličeje a ruce bez jejich vědomí nebo souhlasu. Obě společnosti podle serveru Block Club Chicago obvinění popírají.

Žaloby tvrdí, že kamery robotů a technologie LiDAR, která vysílá laserové impulsy za účelem měření vzdáleností a mapování okolního prostředí, zaznamenávaly rozměry tváří a rukou zákazníků, když se přiblížili ke strojům, aby si vyzvedli své objednávky.

Jeden žalobce, Mitchell Breidinger, si přes DoorDash objednal v září roku 2025 potraviny, ale doručení robotem si nevybral. Jak píše zpravodajská platforma SOFX, objednávka byla přidělena robotu Coco. Briedinger tvrdí, že musel stát blízko robota, aby zadal kód, což kamerám a senzorům LiDAR umožnilo zaznamenat jeho obličej, hlavu a ruce. V žalobě se uvádí, že prostřednictvím živého videa vše sledoval vzdálený operátor. Barry Schain uvedl podobnou zkušenost. Jeho objednávku u Uber Eats vyřizoval robot, o kterého jako zákazník nežádal.

Obě žaloby tvrdí, že společnosti uchovávají videa a senzorová data za účelem trénování systémů umělé inteligence. Zároveň uvádějí, že biometrické údaje zákazníků jsou následně ukládány společně s jejich jmény a adresami do datových systémů těchto společností, čímž se údaje propojují s konkrétními identifikovatelnými osobami. Muži se domáhají zákonného odškodnění ve výši 1000 dolarů za každé porušení způsobené nedbalostí nebo 5000 dolarů za každé úmyslné provinění. Uvádí to Block Club Chicago.

Firmy obvinění odmítají. Jak uvádí SOFX, mluvčí Serve prohlásil, že roboti používají kamery a senzory k bezpečnému pohybu po chodnících a tyto systémy nejsou navrženy k identifikaci jednotlivců ani k vytváření biometrických profilů.

K těmto závěrům došli vědci ze Stockholmské univerzity a Institutu Karolinska ve Švédsku. Jejich studie ukázala, že větší množství zeleně v blízkosti domova snižuje riziko vzniku demence o 20 %. Podle vedoucí výzkumu Cecilie Stenfors to ukazuje, že bezprostřední okolí domova hraje důležitou roli ve zdraví mozku a zdravém stárnutí. Stenfors to řekla deníku Euronews.

Vědci sledovali 2993 lidí ve věku 60 let a starších po dobu 16 let. Během sledovaného období se u 477 účastníků rozvinula demence. Výzkumníci každoročně podle magazínu Newsweek měřili množství vegetace v okolí domovů účastníků pomocí satelitních snímků a geografických informačních systémů. Posuzovali množství zeleně v okruhu zhruba 100, 250 a 500 metrů od každého bydliště a zároveň opakovaně hodnotili kognitivní zdraví účastníků prostřednictvím rutinních vyšetření.

Nejsilnější vliv mají na lidi oblasti nejblíž k domu. Sice více zeleně ve všech vzdálenostech vykazovalo jistou souvislost s nižším rizikem demence, ale spojitost byla nejvýraznější v okruhu 100 metrů a s rostoucí vzdáleností slábla.

Mezi důvody, proč mají zelené plochy dobrý vliv na zdraví, patří například zmírnění stresu, podpora zdravého životního stylu, lepší spánek, fyzická aktivita nebo sociální kontakty a soudržnost. Příroda může také nepřímo podporovat zdraví tím, že chrání lidi před škodlivými vlivy prostředí, jako je hluk z dopravy, znečištění ovzduší a extrémní vedro, informují Euronews.

Zástavba měst je někdy na úkor zelených ploch. To může, jak uvádí Newsweek, vést k vytváření méně zdravých čtvrtí a ke zvýšení zranitelnosti měst vůči extrémním povětrnostním jevům v době globálního oteplování.

Biodiverzita neboli rozmanitost života zahrnuje vše od nejmenších mikrobů v lidském střevě až po obří velryby v oceánech, píše server DW. Příroda funguje jako propojený systém, v němž má každý druh svou roli.

Podle zprávy Živá planeta organizace WWF se ale za posledních 52 let sledované populace obratlovců zmenšily v průměru o 73 %. U sladkovodních druhů byl pokles ještě výraznější – dosáhl 85 %. Další studie upozorňují, že až milionu živočišných a rostlinných druhů hrozí vyhynutí, pokud lidstvo nesníží svůj tlak na přírodu.

Přibližně 200 zemí se v tomto a následujícím týdnu schází v arménském Jerevanu na konferenci OSN o biodiverzitě COP17. Jejím cílem je urychlit naplňování závazků, podle nichž by se měl do roku 2030 zastavit a zvrátit úbytek přírody. Pokrok je však zatím nedostatečný. Mezi hlavní překážky patří zejména nedostatek financí a problémy s převáděním přijatých závazků do praxe.

Přesto stále existují možnosti, jak dopady lidské činnosti zmírnit a ochránit zbývající druhy na Zemi, upozorňuje web Evolution Berkeley. Zatímco předchozí masová vymírání způsobily například dopady asteroidů nebo sopečná činnost, současný úbytek druhů je z velké části důsledkem činnosti člověka. Právě proto ho lidé mohou také ovlivnit.

„Míru vymírání můžeme snížit změnami politiky, které například zvýší úsilí o ochranu přírody, změní naše vzorce využívání půdy a omezí produkci skleníkových plynů, aby se zpomalila změna klimatu. Musíme však jednat rychle,“ uvádí web Evolution Berkeley.

Čtyřiadvacetiletá Newyorčanka popsala v rozhovoru pro CNN, že hudbu nebo podcasty poslouchá téměř neustále, už od ranní cesty do práce. Sluchátka odkládá jen během schůzek nebo rozhovorů s kolegy, jinak je má na uších i při práci, cestě domů nebo večerních činnostech.

Pokud se zvuková kulisa stane neustálým společníkem, může omezovat kontakt s okolím. Odborníci se proto zabývají i tím, zda může tento návyk ovlivňovat mezilidské vztahy a souviset s pocity osamělosti. Průzkum společnosti Edison Research zveřejněný v květnu ukázal, že lidé ve věku 13 až 34 let tráví poslechem hudby, podcastů a dalšího obsahu v průměru 4,5 hodiny denně. Podle mluvčího digitální platformy Spotify se generace Z mezi 1. lednem a 25. listopadem 2025 podílela na zhruba 56 procentech všech hudebních streamů po celém světě.

Samotná obliba sluchátek ještě neznamená, že se lidé chtějí izolovat od ostatních. Podle profesorky informatiky Glorie Mark z Kalifornské univerzity v Irvine je však někteří mohou používat i jako způsob, jak se před okolím uzavřít. „Lidé používají sluchátka k tomu, aby se před ostatními lidmi chránili,“ řekla serveru CNN.

Podle výzkumu osamělost pociťuje každý pátý Američan. Lidé, kteří se cítili izolovaní, měli také o 36 procent vyšší pravděpodobnost, že budou pociťovat smutek, než ti, kteří samotu neuváděli.

Drobnou průsvitnou medúzu Turritopsis dohrnii je překvapivě těžké zabít, píše server BBC. Mořská bioložka Maria Miglietta z Texaské univerzity A&M v Galvestonu tento druh krájela, vařila, nechávala hladovět, přeplňovala jeho nádrže solí nebo jej ponořovala do sladké vody. Všechny tyto pokusy však mořský živočich přežil.

Druh Turritopsis dohrnii je známý jako „nesmrtelná medúza“ díky své schopnosti vrátit se z dospělé formy do dřívějšího larválního stadia, kdy je vystaven fyzickému stresu. Medúzy se pod tlakem přestanou hýbat a klesnou na dno nádrže. Pak nastane pozoruhodný jev, popisuje bioložka Miglietta: žahavci se promění v kuličky buněk, které se vůbec nepodobají dospělým medúzám s jejich typickým deštníkovým tělem a chapadly. Během jednoho až tří dnů se z těchto kuliček vyvine struktura zvaná polyp, tedy rané vývojové stadium medúzy. Následně vznikne kolonie, z níž nakonec vyrostou nové medúzy.

Studie z roku 2022 zjistila, že Turritopsis dohrnii má další kopie genů zodpovědných za opravu poškozené DNA a udržování telomer, tedy ochranných struktur na koncích řetězců DNA, které se s věkem obvykle zkracují. Jiný výzkum odhalil překrývající se aktivitu genů během omlazování medúzy a genů spojených s dlouhověkostí u lidí, uvádí portál BD News.

Michael Koldobskiy, dětský onkolog, lékař a vědec z nemocnice Johns Hopkins, v rozhovoru pro BBC uvedl, že tato zjištění by mohla mít dalekosáhlé důsledky. Konečným cílem výzkumu by mohlo být nalezení molekulárního přepínače, který by lidským tkáním pomohl vrátit se do mladistvějšího stavu. To by potenciálně mohlo urychlit zotavení po mrtvici nebo infarktu či zvrátit degenerativní změny spojené s onemocněními, jako je Alzheimerova choroba.

Ochránci přírody navíc varují, že situace se bude dál zhoršovat. Stavební firmy totiž v Bosně dokončují jednu ze tří plánovaných vodních elektráren Dabar v rámci projektu známého jako Gornji horizonti. Tématu se věnuje web Balkan Insight.

Projekt předpokládá, že voda bude protékat celkem třemi elektrárnami a napájet zastaralý systém vodních děl a elektráren postavených mezi 60. a 70. lety minulého století. Za tím účelem se plánuje odvrácení vodního toku z povodí Neretvy od jejího původního řečiště.

Celý projekt navíc pochází z bosenské části země, kde převážně žijí etničtí Srbové. Jeho dopady ale pocítí taky za hranicí v entitě Federace, v níž zase žijí Bosňáci a Chorvaté a taky přímo v Chorvatsku, kde se řeka vlévá do moře. Samotný rozsah projektu je přitom, jak upozorňuje Pippa Gallop z organizace dohlížející na ochranu životního prostředí Bankwatch, nepředvídatelný. Pokračovat v něm by znamenalo „hazardovat s něčím, čemu ve skutečnosti rozumíme jen málo“.

Podle organizace Bankwatch entita Republika Srbská, tedy jeden ze dvou regionů Bosny, od roku 2012 neustále prodlužuje povolení pro projekty na základě studie dopadů z roku 2012, a to bez veřejné konzultace. Úřady navíc odmítají zveřejnit potřebné dokumenty, které uzavřely s čínskými stavaři.

Projekt také provázejí finanční potíže čínského dodavatele a další právní a sociální spory. Není tak vůbec jasné, jestli elektrárna Dabar, která má stát do konce roku 2027, bude do té doby fungovat, nebo jestli se ekologům a odborníkům podaří její výstavbě zabránit.

Už se totiž nepotýkají s takovými finančními obtížemi, jako kdysi, píše The Economist. Mnozí z nich vydělávají víc než jejich rodiče. Navíc zastávají stále víc vedoucích rolí v businessu, politice nebo třeba v kulturních institucích.

Jde o výrazný obrat oproti předchozímu desetiletí, kdy si procházeli nejen obdobím hospodářských krizí. Všímá si toho britský web The Times. Mzdy mladých Britů v tomto období prakticky nerostly, zhruba 40 procent německých mileniálů žila u rodičů. Sociální hnutí, v jejichž čele stáli mileniálové, naznačovala míru nespokojenosti se stavem společnosti. Stejně jako široká podpora levicověji smýšlejících politiků.

Economist porovnal příjmy mileniálů ze 32 zemí a očistil je o inflaci. Pouze v Itálii, Řecku a Japonsku se mají hůř, než předchozí generace. Tyto tři země ale zůstávají výjimkami. Mileniálové bohatnou ve Spojených státech, Austrálii nebo třeba v Polsku. Navíc dostávají stejně příležitostí, jako předchozí generace, když byla ve stejném věku, vyplývá z analýzy deníku.

Sázkové kanceláře třeba odhadují šanci, že se příštím americkým prezidentem stane mileniál na asi poloviční, tedy 50 procent. Mezi možnými favority jsou totiž Alexandria Ocasio-Cortez, Jon Ossoff nebo JD Vance, kteří se všichni můžou řadit právě do této věkové kategorie.

Co je ale zásadní, mileniálové jsou dobře připraveni na to, co může přijít. Pokud někdo ponese břemeno krizí, jako třeba narušení trhu práce umělou inteligencí, tak to budou spíš příslušníci mladší generace, tedy lidé narození přibližně mezi lety 1997 až 2012, podotýká Economist.

Jediné, co podle médií trápí všechny stejně, jsou pak narůstající ceny bydlení, zejména ve velkých městech ve Spojených státech a v Evropě.

Chvíli si našel krátkodobou práci na trénování umělé inteligence. Ale i tohle byla jen jednorázová zakázka a za chvíli s ní přestal. Weisův příběh, který popisuje deník Wall Street Journal, není ojedinělý. Asi jen třetina Američanů, které oslovila agentura Gallup v srpnu, uvedla, že teď je podle nich dobrý čas si hledat zaměstnání.

Ke špatné situaci na trhu práce přispívají sliby a obavy z vývoje umělé inteligence. Ta je možná jednou z hlavních příčin současné paradoxní situace. Americký trh práce se totiž, jak podotýká Washington Post, vyvíjí způsobem, který ekonomové jen těžko dokážou vysvětlit. Ekonomika roste. Nezaměstnanost je nízká. A přesto je pro miliony občanů hledání zaměstnání obtížnější než kdykoli jindy za posledních několik desetiletí.

AI nicméně podle WSJ komplikuje samotný základ fungování pracovního trhu. Pronikla totiž do samotného procesu zpracovávání žádostí o práci. Zaměstnavatelé jsou zaplavování stovkami pracovních žádostí, často vytvořených pomocí umělé inteligence, aby je potom firma, opět pomocí umělé inteligence, procházela a uchazeče prověřovala. Weis se pokusil tuto „AI past“ obejít a kontaktoval i konkrétní lidi ze zákulisí firem. Jeho alumni a absolventi Princetonu sice odpovídali, ale odkazovali ho na hlavní webové stránky svých firem.