Leif Podhajský na svých přebalech hledá průniky do reality
V současné době asi v hudbě nenajdeme populárnějšího tvůrce přebalů, než jakým je Leif Podhajský. Portfolio australského rodáka s českými kořeny je dlouhým seznamem těch nejzářivějších jmen na poli současné hudby všech možných žánrů.
Grafik Leif Podhajský už dosahuje podobně zasloužené slávy jako Storm Thorgerson, vůdčí člen výtvarné skupiny Hipgnosis. Ta se mimo jiné postarala i o většinu přebalů k deskám Pink Floyd, včetně kultovního optického hranolu. Mezi ty vůbec nejznámější práce z Podhajského dílny patří covery alb a singlů pro australské krajany Tame Impala, zejména pak psychedelický přebal debutového alba Innerspeaker. Jeho grafiky s gustem používají i britští indie popaři Foals, afrofuturisté Shabazz Palaces, zpěvačka Kelis, Mount Kimbie, Grimes nebo Bonobo. Velkou část jeho díla zabírají také plakáty k světovým turné jmenovaných a několika dalších skupin.
Silný vliv na Podhajského tvorbu prý měla domovina kolem Byron Bay. Devítitisícové městečko v jihovýchodní Austrálii je surfařským rájem, který lemuje pobřeží Pacifiku, v jeho blízkosti se navíc nachází nádherný bílý maják. Být doma na takovém místě musí být pro výtvarníka vděčnou inspirací.
„Nevím, co je realita. Možná v ní jsme, když se narodíme nebo když umíráme. Zbytek času jsme naladěni na jinou frekvenci a nárazově se k ní dostáváme. Přitom je všude kolem nás,“ říká Podhajský v krátkém dokumentu z cyklu The Avant/Garde Diaries. Tím také uvozuje hlavní téma celé své práce – propojování a průniky do jiných světů, které za normálních podmínek nejsme schopni spatřit.
Podhajský je totiž absolutním vyznavačem názoru, který zastával už Aristotelés – že vesmír je jednotný, vše od molekuly přes člověka až po hvězdy je spolu propojeno a na všech úrovních probíhají stejné procesy a mechanismy.
V Podhajského podání tak užívání zrcadlových efektů a v současné grafice velmi populárních geometrických útvarů není pouhou hrou na efekt. Z jeho díla vyzařuje upřímná snaha vrátit výtvarné umění zpátky do jeho výchozí pozice. Podhajský jako by nevytvářel, ale pouze zaznamenával to, o čem je přesvědčen, že by zaznamenáno být mělo. Na jeho tvorbě, která je aktuálně v kurzu, je něco velmi archaického. Je to právě touha porozumět světu kolem sebe, co spojuje Podhajského s pravěkými jeskynními malíři.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
