Lékaři bez hranic: Nepomáhat migrantům je pro nás nemyslitelné

15. červenec 2015

„Oblastí, kde bychom moc rádi pomáhali, je Sýrie. Za jiných okolností by tam asi probíhala největší operace Lékařů bez hranic v dějinách, ale nejde to. V severní části Sýrie chybí jakákoliv garance bezpečnosti pro naše pracovníky a základní respekt k humanitární pomoci. Proto můžeme pouze podporovat místní lékaře a posíláme tam dodávky zdravotnického materiálu. Na druhé části syrského území, které ovládá prezident Asad, žádáme už čtyři roky o povolení přístupu, ale za celou tu dobu jsme ho nedostali. Oblast Sýrie je momentálně asi největší průšvih, jestli to můžu tak říct,“ odpovídá ředitel české pobočky Lékařů bez hranic na otázku, jaké oblasti tuhle organizaci momentálně nejvíc trápí.

Největší část pomoci české pobočky Lékařů bez hranic momentálně směřuje na Ukrajinu, do Středoafrické republiky, Konga a Jižního Súdánu. Řadu let už Lékaři bez hranic operují také na Lampeduse, Sicílii, v Řecku a Bulharsku, kde poskytují první pomoc migrantům. Ve Středozemí mají navíc Lékaři bez hranic momentálně tři lodě, které pomáhají migrantům přímo na moři. „Podle odborných odhadů je na dně Středozemního moře mezi Libyí a Itálií 22 tisíc mrtvých lidí. Takže je to gigantický masový hrob a pro nás jako pro humanitární organizaci by bylo nemyslitelné tam nepomáhat,“ dodává k působení Lékařů bez hranic ve Středozemí Pavel Gruber.

V souvislosti s pomocí migrantům se v současné vyhrocené atmosféře snesla na humanitární organizaci celá řada negativních reakcí. Pavel Gruber ale připomíná, že všechny jejich operace včetně této jsou financovány z darů drobných dárců a nepřijímají žádné státní dotace. Kritické výkřiky typu „tohle si platíme z našich daní“ jsou tak v tomto ohledu zcela irelevantní.

Chtěli byste se přidat k Lékařům bez hranic?

03430753.jpeg

„Stále se k nám hlásí hodně studentů medicíny nebo středních zdravotnických škol, ale ty bohužel přijímat nemůžeme. Ta práce je tak náročná a stresující, že člověk musí mít aspoň dva roky praxe. Chtěl bych ale případné zájemce o práci u nás ujistit, že i když se jmenujeme Lékaři bez hranic, tak polovinu našeho personálu tvoří lidé z jiných než zdravotnických oborů. Pokud je někdo třeba silný ve financích nebo v logistice, má u nás dveře otevřené,“ vysvětluje Pavel Gruber, kdo všechno se může ucházet o práci v této prestižní humanitární organizaci.

Součástí výběrového řízení jsou mimo jiné také psychotesty. Proč? „Snažíme se třeba zjistit, zda si lidé prací u nás nechtějí řešit nějakou osobnostní krizi, kterou by zaháněli tím, že od svých problémů ujedou s námi na misi, taková motivace by totiž mohla potenciálně ohrožovat naše projekty,“ dodává Pavel Gruber. Pokud byste i přes všechna tato náročná kritéria měli pocit, že byste chtěli pomáhat potřebným spolu s Lékaři bez hranic, najdete veškeré informace k náboru na jejich webu.

Poslechněte si celý rozhovor, kde kromě Pavla Grubera hovoří také zdravotní sestra Jitka Kosíková, která se před nedávnem vrátila z mise v Jižním Súdánu.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.