Lepší než Sto roků samoty. V češtině vyšel „totální román“ peruánského nobelisty Maria Vargase Llosy
Původně jsme chtěli probrat autobiografii Jorge Luise Borgese, ale hispanistka a překladatelka Anežka Charvátová řekla ne. Právě totiž vyšel nejlepší jihoamerický román, lepší než Sto roků samoty. Jmenuje se Rozhovor u Katedrály, má šest set stran a napsal ho laureát Nobelovy ceny za rok 2010 Mario Vargas Llosa. Patří do kategorie takzvaných totálních románů – románů o všem.
Dá se říct, že na léto je to ideální čtení. Hutná kniha, která se odehrává v dusné peruánské metropoli Lima, doslova fyzický zážitek. Nejen proto, že se vám Llosa pronese, ale taky je to docela delirický čtenářský zážitek. S tím ale Anežka Charvátová nesouhlasí.
„Není nikdo logičtější a disciplinovanější, než je Vargas Llosa,“ říká překladatelka o autorovi, který se zasloužil o boom jihoamerické literatury spolu s Juliem Cortázarem nebo zmíněným Gabrielem Garcíou Márquezem. „Má to svou vnitřní logiku a všechno to drží pohromadě. Vargas Llosa to vystavil jako příběh, který je zarámovaný do rozhovoru dvou protagonistů.“
Hlavní hrdinové Rozhovoru u Katedrály jsou Santiago a Ambrosio. První jmenovaný je „chlapík, který už začíná trochu pupkatět, ale pořád je ještě poměrně mladý. Hledá osudovou chvíli, kdy si podělal život a kdy se to podělalo v jeho vlasti“. Ambrosio dříve pracoval jako řidič Santiagovy rodiny. Potkávají se náhodou po dlouhých letech odloučení a rozhodnou se zajít na drink.
„Sednou si spolu do hospody, čtyři hodiny klábosí. Proberou svůj život plus životy padesáti dalších postav, které jsou ale navzájem propojené. Všechno se mezi sebou překrývá a přelévá jako v systému spojených nádob. Je to vždycky důmyslně propojené určitým odkazem, takže čtenář se v žádné chvíli neztratí. Není to chaos, ani delirium, je to logicky vystavěné bludiště. Je to bludiště srdceryvných lidských příběhů.“
Proč je čtení Rozhovoru u Katedrály jako procházet se po Escherově schodišti? A co přesně znamená „totální román“? Poslechněte si Liberaturu s Anežkou Charvátovou o nejdůležitějším jihoamerickém románu 20. století.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
