Jsem železniční člověk, říká Rudiš. V novém románu pozoruje z okna vlaku tragédie střední Evropy
Hrdinou nového románu Jaroslava Rudiše je devětadevadesátiletý důchodce Winterberg, člověk starý skoro jako Československo. Měl se naposledy rozloučit se světem a pokojně odejít na onen svět. Místo toho vyráží na monumentální roadmovie, akorát místo kabrioletu cestuje v evropských lokálkách a rychlících. Proč je Rudiš posedlý historií?
„Říkal jsem si, koho to bude zajímat? Dějiny, vlaky,“ přiznává autor, když mluví o své nejtlustší knize. „Asi je lepší si ji dávkovat, číst ji pomalu, není úplně jednoduché do ní proniknout. Můžete i pár stránek přeskočit.“
Rudiš naráží na záchvaty historie, které popadají jeho nového hrdinu Winterberga. Při cestě vlaky po celé střední Evropě se mu totiž často stane, že začne vyprávět o zdánlivě nepodstatných okamžicích dějin, které ale odkrývají nečekané souvislosti.
„Já jsem do té knížky dostal všechno, co vím o dějinách střední Evropy. Studoval jsem historii, jsem zkrachovalý historik. Ono se to ve všech knížkách objevuje, v Aloisi Nebelovi, v Grandhotelu, v Nebi pod Berlínem, ale tady to explodovalo,“ říká Rudiš.
Jak vznikla postava otravného i kouzelného důchodce Winterberga? Jak se chovat v jídelním voze a která železniční trať v Evropě je ta nejhezčí? Poslechněte si Liberaturu, která si povídala s Jaroslavem Rudišem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
