Liberatura: Puntičkář Eco zrevidoval Jméno růže
I v češtině už vyšlo aktualizované vydání nejslavnějšího románu Umberta Eca Jméno růže. Co ještě kromě Vilémových nevzhledných žlutých chlupů čouhajících z uší Eco z románu vystříhal? A proč se vlastně po 30 letech od vydání své úspěšné prvotiny pustil do těchto úprav? V Liberatuře si o tom s námi povídal literární historik, překladatel a vysokoškolský pedagog Jiří Pelán.
Úpravy v textu jsou podle Jiřího Pelána spíše kosmetické povahy: Eco omezil citáty v latině, zkrátil některé pasáže, ale v zásadě se prý nedá mluvit o přepracování. „Je to jenom taková lehká revize, patrně měl na mysli čtenáře nových generací, kteří už s latinou nemají takovou zkušenost,“ říká k tomu Pelán a dodává, že Eco román asi upravil hlavně sám kvůli sobě.
„Eco je velice pečlivý, překládal jsem jeho zatím poslední román Pražský hřbitov, takže vím, že je to práce, která nikdy nekončí. Dostal jsem text, který už byl definitivní, už to byla vydaná kniha, ale pak chodil jeden e-mail za druhým, kde se korigovalo, doplňovalo. Eco si znovu procházel mapu Paříže z 19. století a zjišťoval, že někde přece jen nebyl dost přesný, že hrdina kráčí ulicí, která se tenkrát ještě tak nejmenovala, že byla takhle přejmenována až 10 let poté…“
Co bylo pro Jiřího Pelána při překládání Pražského hřbitova nejnamáhavější? Je podle něj Jméno růže Ecův opravdu nejlepší a (zatím) nepřekonaný román? A co vůbec vede autory k přepisování již vydaných knih? Celý rozhovor si poslechněte zde.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
